
Truchlení za oběti, soudržnost i zvýšený zájem o zbraně. Útok v Hradci Králové hýbe společností
Evropská vesmírná agentura (ESA) a Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pozorně sledují nedávno objevený asteroid 2024 YR4, který by mohl v roce 2032 zasáhnout Zemi. Toto nebeské těleso o odhadovaném průměru 40 až 100 metrů by mohlo při dopadu způsobit značné škody, a to buď v podobě výbuchu v atmosféře nebo vytvořením kráteru na zemském povrchu. Pravděpodobnost střetu je však zatím velmi malá a další pozorování pomohou zpřesnit jeho dráhu.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to v pátek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.
ThinkOrbital, vesmírný startup spoluzaložený Vojtěchem Holubem, vypustil experimentální satelit s revoluční vesmírnou stavební technologií. Cílem mise bylo otestovat sváření, řezání a rentgenovou inspekci pomocí elektronového paprsku. Satelit o váze 45 kilogramů dopravila na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z Kalifornie.
V devatenácti letech přišel John McFall o pravou nohu, to ho však nezastavilo. S protézou se naučil běhat a stal se profesionálním atletem. Díky svému úsilí sprinter na paralympiádě v Pekingu v roce 2008 vybojoval bronzovou medaili. Později sice pověsil sportovní kariéru na hřebík a začal se věnovat úrazové a ortopedické chirurgii, v roce 2022 však znovu začal bořit předsudky spojené s fyzicky handicapovanými lidmi. Stal se prvním „parastronautem“ na světě, když byl přijat do speciální studie Evropské kosmické agentury (ESA). Jeho sen dostat se do vesmíru získává díky jeho výsledkům reálnější podobu.
Vesmírný teleskop Jamese Webba se již dva roky dělí o svá vědecká pozorování z kosmu. Za tu dobu odhalil světu dechberoucí úkazy, které by jinak zůstaly nepoznány. Mezi ně se řadí tančící galaxie, „souboj titánů“, vesmírné letokruhy, monumentální hvězdy či impozantní prstence. Podívejte se, co vše z kosmu dokázal přiblížit jediný teleskop.
Vzduchem se k zemi řítí obrovský válcovitý předmět a zanechává za sebou stopu jasně žlutého kouře, ukazují videa, která kolují po sociálních sítích. Podle zjištění CNN šlo zřejmě o trosky čínské rakety, kterou stát o víkendu vyslal do vesmíru. Trosky pak pravděpodobně dopadly nedaleko vesnice Sien-čchiao v jihozápadní Číně. Na šokující záběry CNN upozornil jeden z tamních obyvatel.
Téměř po půl století vyšle Česká republika do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jde ale o příliš nákladnou záležitost.
Nejtěžší hvězdnou černou díru v Mléčné dráze objevili astronomové z Evropské vesmírné agentury (ESA). Pracovní skupina vědců pojmenovala tohoto „spícího obra“ Gaia BH3, píše CNN. Nachází se relativně blízko Zemi – ve vzdálenosti téměř dvou tisíc světelných let od naší planety, tvrdí vědci.
Obyvatelům severní polokoule Země se v následujících dnech naskytne jedinečná příležitost pozorovat vzácnou zelenou kometu 12P/Pons-Brooks, týž nazývanou „Matka draků“. Oběh okolo Slunce absolvuje jen jednou za 71 let. Nejlépe bude těleso vidět krátce po setmění a při slunečním zatmění 8. dubna ze Severní Ameriky. Informují o tom zahraniční média.
Chvíle plné strachu a nejistoty zažili obyvatelé rodinného domu na Floridě, jejichž rezidenci zasáhl zbytek baterie z Mezinárodní vesmírné stanice. Kovový předmět prorazil střechu a dostal se až do přízemí budovy. Vyšetřování případu se ujala americká NASA. S přibývající lidskou aktivitou ve vesmíru mohou být podobné události stále častější, varují vědci. Píše o tom zpravodajský web The Guardian.
Monstrózní ledovec A23a je rozlohou třikrát větší než New York. Od antarktického pobřeží se oddělil v roce 1986 a po více než třech desetiletích se dal do pohybu Jižním oceánem. Satelitní měření nyní rozkryla přesná měřítka zmrzlého giganta. Podle vědců by měla jeho váha dosahovat téměř bilionu tun, jak informuje BBC NEWS.
Na přelomu července a srpna shoří v atmosféře vysloužilá družice evropské kosmické agentury ESA Aeolus. Ta sbírala data o proudění vzduchu v horních vrstvách atmosféry, a tím přispěla k přesnějším předpovědím počasí. Zpočátku prý ale nikdo nepředpokládal, že by byla natolik úspěšná, přiznal ve vysílání CNN Prima NEWS odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.