Na astrofyziku, pozorování Slunce až po planetologii se zaměřují nové mise, na jejichž návrzích se podílejí čeští vědci a inženýři. Do nové výzvy Evropské kosmické agentury (ESA) nyní přihlásili 11 návrhů. Česká účast se týká jak středně velkých, tak rychlých a malých vědeckých misí. Mise zahrnují výzkum Slunce, Venuše a Měsíce. Informoval o tom v pondělí Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR).
Do návrhu středně velké mise s názvem EXPO, která má zkoumat vesmírné extrémy pomocí rentgenové polarizace, se zapojuje Astronomický ústav AV ČR společně s Českým vysokým učením technickým v Praze. Češi mají dodat klíčové detektory s čipy Timepix nové generace.
DÁLE ČTĚTE: Paradox léta. Země je nejdále od Slunce, přesto máme tropická vedra. Jak je to možné?
Mise SPARK má pomoci pochopit sluneční erupce. Český tým by zde měl vyvinout speciální zrcadlo pro spektrometr SISA. Mise Inanna zase cílí na Venuši a její atmosféru, do příprav se zapojuje Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Stejný ústav se účastní i návrhu mise Heavy Metal ke studiu kovového asteroidu Kleopatra a jeho dvou měsíců.
Mezi rychlé vědecké mise patří například mise ARCO, která se zaměří na černé díry a neutronové hvězdy, počítá s účastí skupiny Astronomického ústavu AV ČR. Mise DarkSun chce měřit magnetické pole Slunce s využitím dvou družic.
Mise ESA stále pokračují
Venuši se věnuje i mise Dungey-V, která zkoumá interakce s plazmatem. Přístroj pro měření elektromagnetického pole pro tuto misi navrhuje Ústav fyziky atmosféry. Geologický výzkum přináší mise LUGO zaměřená na Měsíc a jeho lávové tunely, která vzniká ve spolupráci také Geofyzikálního ústavu AV ČR a brněnského start-upu TRL Space.
Mezi rychlými malými misemi figurují například Hannes a ORACLE. První má pomocí dvojice malých družic zkoumat polární záře, druhá má sledovat meziplanetární hmotu a kosmický prach vstupující do zemské atmosféry. Vědecké a technické části obou návrhů nesou český podpis, například systém FOCUS pro sledování meteorů.
Vedle nových návrhů pokračuje česká účast i na dříve schválených misích ESA. Patří mezi ně například mise PLATO, zaměřená na hledání a studium planet podobných Zemi u hvězd typu Slunce, která startuje v roce 2026.
Průzkum Venuše
Poté od roku 2029 Comet Interceptor a Vigil sledující kosmické počasí startuje o dva roky později. Ve stejném roce má startovat také mise EnVision, která se bude věnovat detailnímu průzkumu planety Venuše.
V roce 2035 mise LISA má za cíl studovat gravitační vlny, které vytvářejí splývající superhmotné černé díry.
Mnohé z návrhů navazují na program s názvem Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo, který je zaměřen na posílení spolupráce mezi vědeckou komunitou a technickými týmy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Češi mění sci-fi v realitu. Humanoidi budou žít s námi v domácnosti. UK zahájila testování