Očkovací centrum ve francouzském Nice Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirových vakcín je v Evropě dostatek, řada lidí se ale v jednotlivých státech zdráhá naočkovat. Procentuální proočkovanost se tak napříč kontinentem liší. Zatímco v západních zemích a ve Skandinávii je naočkováno vždy přes 70 procent populace, na Balkáně je to mnohdy jen pár desítek procent.
V USA je nedůvěra k očkování často svázaná s politickým přesvědčením, v některých evropských státech ale lidé nemají důvěru k vakcínám jako takovým. Pryč jsou přitom doby, kdy vlády překotně sháněly očkovací dávky, kde se dalo – z USA, ale i Ruska a Číny – teď je vakcín ve všech zemích Evropy dostatek, lidé o ně ale někde nejeví zájem.
Pokračuje tak názorové schizma mezi zeměmi západní Evropy a státy bývalého komunistického bloku. Tak nějak symbolicky panuje největší důvěra k vakcínám v nejzápadnější zemi Evropy – Portugalsku. Naopak na druhé straně světadílu, v Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, je proočkovanost nejmenší.
Lisabon dokázal zatím přesvědčit k vakcinaci 85 procent obyvatel, země je tak celosvětovým lídrem očkovacího procesu. Naopak v Bulharsku je plně naočkovaných 19 procent obyvatel, na Ukrajině se rozhodlo očkovat 12 procent populace. Podobně nízká proočkovanost panuje na celém Balkáně. Méně proočkované už jsou na světě prakticky jen africké státy.
Nedůvěra k elitám
Podle expertů za to může nedůvěra lidí k úřadům, přemíra konspiračních teorií a celková společenská nestabilita. „Mají dost vakcín. Každý, kdo chce, může se očkovat,“ komentoval pro americkou CNN bulharský politický vědec Ivan Krastev. „V Bulharsku i Rumunsku je ale hluboko zakořeněná nedůvěra k systému. Patrné je to i ve zdravotnické odvětví. I doktoři a sestřičky otálejí s očkováním, takže není překvapením, že se to přelévá do celé společnosti,“ dodal.
Zčásti za nízkou proočkovanost může i fakt, že se lidé ze zemědělských oblastí těžko dostávají do měst, kde by se mohli nechat naočkovat. „Když musíte nasednou do vlaku či autobusu a jet někam sto kilometrů, to všechno stojí čas a peníze. Vakcína je sice zdarma, ale dostat se za ní? To stojí peníze,“ míní rumunský sociolog Dimitar Dimitrov.
„Lidé, kteří mají zkušenost se sovětským komunismem, málo věří ostatním. Vládě i zdravotnickému systému,“ doplnila ekonomická vědkyně Anna Ničinská z univerzity ve Varšavě.
Vakcinační rozkol napříč Evropskou unií vnímají také v Bruselu. „Dokud není virus poražený ve všech členských státech, virus zkrátka není poražený vůbec,“ sdělil pro CNN mluvčí Evropské komise.
