360°, Pavel Balvín, Tomáš Klásek, Martin Krug, Jana Hanzlíková - 16.7. v 21:20
Intenzita dešťů v Německu byla obrovská. K lokálním extrémním situacím může docházet častěji. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl vedoucí oddělení hydrauliky Pavel Balvín z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
„Za 48 hodin napršelo na metr čtvereční téměř 150 litrů. Intenzita deště byla obrovská. V tu chvíli je jedno, jestli půda je nasycená, nebo ne,“ sdělil Balvín ke vzniku záplav v západní části Evropy, zejména v Německu.
Také došlo k souhře dvou typů povodní – přívalové a pluviální. „U přívalové velká část přijde z míst, která nečekáte. Voda je z vodních toků, ale navalí se třeba z přilehlých prudkých svahů, zemědělských pozemků. Následně se z toho stávají pluviální povodně,“ vysvětlil expert.
„V dané lokalitě to přepisuje rekordní záznamy srážkových úhrnů. Dá se to srovnat s přívalovými povodněmi v severních Čechách v roce 2010,“ uvedl Balvín. „Ačkoliv se nezdá, že by napršelo více, rozložení srážek v čase a prostoru je jiné, než jsme byli zvyklí. K lokálním, extrémním situacím může docházet častěji,“ dodal.
Dá se povodním zabránit?
Z hlediska pluviárních povodní udělala Česká republika od roku 1997 velký krok v prevenci a v systému protipovodňové ochrany. „U přívalových povodní je na určitých věcech ještě třeba zapracovat. Byla zpracována metodika kritických bodů, kde v případě výskytu extrémních srážek může dojít k ohrožení nějakých celků. Značná míra zodpovědnosti a osvěty je i na obcích a krajských úřadech, které by měly šířit informace ohledně nebezpečí přívalových povodní, proti kterým se velice špatně brání,“ řekl Balvín.
Během rozhovoru také padla otázka týkající se vodních přehrad. V Německu v lokalitě postižené záplavami mají obavy z jejich protržení. „Po každé velké povodni se přehodnocují manipulační řády a trénují se dispečerské procesy a optimalizace manipulací. Otázka vždycky zůstává, to nikdy nemůžete předvídat, jak je povodeň rozložena v čase,“ upozornil expert.