ekonomka a bývalá zástupkyně při Světové bance Jana Matesová Zdroj: CNN Prima NEWS
Agrese Ruska vůči Ukrajině vytváří prioritu, která je nad prioritami finančními, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle něj válka slouží současné vládě úplně stejně jako pandemie koronaviru vládě Andreje Babiše. Ekonomka a bývalá zástupkyně při Světové bance Jana Matesová podotkla, že nastupujeme na řeckou cestu.
Výše státního dluhu se blíží třem bilionům korun a Česká republika je jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropy. Ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer pronesl, že k jeho snižování navíc ani není tendence. „Jsem přesvědčený, že agrese Ruska vytváří prioritu, která je nad prioritami finančními. De facto vládě funguje jako covid Babišovi a vytváří pozici, že zásadní je zůstat pohromadě,“ řekl Singer. Vládě prý chybí politické poznání, že změny musí bolet.
Zároveň podotkl, že někteří ministři stále přicházejí s návrhy nových opatření a zvyšováním výdajů. „Jmenují další a další skupiny, kterým je potřeba pomoci. Bavíme se o důchodové reformě, ale nebavíme se o tom, že by se do důchodu odcházelo v okamžiku, kdy člověk něco vyprodukuje,“ zdůraznil Singer s tím, že debatu o rozpočtu jen simulujeme.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Důstojnou mzdu by měla dostávat většina lidí. Stát se o to musí postarat, tvrdí Hraba
Myslí si to i ekonomka a bývalá zástupkyně při Světové bance Jana Matesová. „V loňském roce bych vládě alibi uznala. Předsedala radě Evropské unie a to je opravdu obrovská práce. Doufala jsem ale, že se skončením předsednictví se vláda začne opravdu intenzivně věnovat základním domácím problémům, jenže to se nějak nestalo,“ popsala Matesová.
Podle ní nyní v České republice vidíme déjà vu řeckého vývoje a krok za krokem jdeme stejnou cestou. „Vzali jsme si turistickou mapu řecké cesty a jdeme pěkně po značkách,“ sdělila ekonomka a připomněla, že když Řecku v roce 2015 už žádná země nebyla ochotná půjčit, muselo během jednoho roku ze svého deficitu do primárního přebytku. „To znamená, že si od všech výdajů mohlo odečíst náklady na obsluhu dluhů, ale výdaje musely být nižší než příjmy,“ řekla Matesová. Pokud by se Česká republika ocitla ve stejné situaci, musela by z rozpočtu během jednoho roku seškrtat 250 miliard korun.
Matesová ale vidí problém také ve společnosti. „Pro mě řecká cesta je, když si společnost zvykne, že se ze státních peněz má financovat eticky zdůvodnitelný příběh, na který ovšem nemáme,“ podotkla ekonomka.
