Přemnožená prasata na Liberecku škodí
Farmáře z Liberce trápí přemnožená divoká prasata, která likvidují jeho pastviny. Podle něj je myslivci málo střílejí, proto po nich chce více než 700 tisíc korun. Myslivci ale platit nechtějí a tvrdí, že dělají, co mohou. Divočáci prý navíc nejsou z jejich honitby, ale z okolí.
Věroslav Škoda hospodaří na rodinných pozemcích už dvacet let, takhle rozryté louky prý ale nikdy nemíval, až v posledních letech. „Vzniklo to za jedinou noc, po nájezdu zhruba 50 prasat,“ ukazuje na louku posetou rozhrabanými drny.
Část pozemků slouží přímo jako pastvina pro velké stádo krav, další louky využívá jako zdroj krmení. „Rozrytou louku ale nemůžete sekat, zničíte stroj za statisíce. Přitom mám ze zákona povinnost se o půdu starat. Jak to mám asi dělat, když mi ji prasata pořád ničí?“ ptá se rozčílený farmář. „Takhle budeme muset brzy skončit, za poslední léta už nás to stálo miliony korun,“ dodává.
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přemnožená prasata na Liberecku škodí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zemědělec je přesvědčený, že myslivci, kteří mají honitbu v pronájmu, divočáky málo střílejí. Rozhodl se s nimi soudit, chce víc než 700 tisíc korun. Na tolik znalec vyčíslil škody z loňského roku. „Dlouho jsme se snažili dohodnout, ale teď už to dospělo tak daleko, že chceme, aby nám pomohl soud,“ říká.
Žalovaní myslivci tvrdí, že škody působí prasata přicházející z okolních honiteb. A oni prý dělají, co mohou. Za loňský a letošní rok střelili deset divočáků, přestože je běžně neloví. „Přijali jsme nové členy do sdružení, vybudovali posedy, abychom mohli snadněji střílet, ale jsme taky jenom lidi a musíme chodit do práce, nemůžeme být dnes a denně v lese,“ uvádí hospodář mysliveckého spolku Vesec Josef Šíp.
„Hospodaříme na velké rozloze, ale jsou to hlavně louky, lesů minimum, prasata sem chodí ze sousedních honiteb. Navíc není jednoduché lovit v oblasti, která je velmi blízko městského sídliště, je tam velký pohyb lidí, rodičů s dětmi, pejskaři zde chodí i za tmy,“ upozorňuje.
Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty nejsou podobné spory ojedinělé. „U soudů to dopadá tak půl na půl, zjišťuje se nejen zodpovědnost myslivců, ale i majitelů pozemků, jestli je mají dostatečně zabezpečené, jestli už v minulosti oficiálně vyzvali myslivce, aby konali, atd.,“ vysvětluje.
Podle zákona přitom není možné, aby si majitel pozemku přizval na pomoc cizí myslivce. „Museli by získat povolení od příslušného mysliveckého spolku,“ doplňuje Janota.
Myslivecká sdružení se k odlovu divočáků staví různě. Například v Jablonci nad Nisou požádali radnici, aby na zimní měsíce zavřela část lesů pro veřejnost v noci a bylo tam tedy možné snadněji lovit. A vedení města jim vyšlo vstříc. „Od 1. prosince bude platit zákaz vždy od šesti hodin večer do šesti hodin ráno,“ informovala mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová. V Liberci žádný z mysliveckých spolků o podobné opatření nepožádal.
