Vývoj války na Ukrajině (2.4.2022 08:00)
Aktuální konflikt na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné mohou být do budoucna nové metody hybridní a dezinformační války. Ruští hackeři se v březnu například pokusili demoralizovat ukrajinské jednotky zveřejněním deepfake videa, tedy uměle vytvořeného videa, na kterém prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyzýval své vojáky ke složení zbraní.
Metoda „deepfakes“ využívá postupů takzvaného hlubokého učení (deep learning), což je forma umělé inteligence. Počítač se s využitím vzorových podkladových souborů ve formě obrázků a zvuků dané osoby naučí uměle vytvářet výrazy její tváře, pohyby těla, způsob a intonaci řeči. Má-li stroj dostatek podkladů, může vyrobit video s vyobrazením osoby, která na záznamu hovoří prakticky o čemkoli a chová se jakkoli.
Přestože původně technologie vznikla spíše pro nevinné vtípky, bylo pouze otázkou času, než se začne využívat pro skutečně nebezpečnou činnost. V polovině března se začalo na ukrajinských webech šířit video ukrajinského prezidenta, jak vyzývá svůj lid ke složení zbraní.
Wondered when Deep Fakes would start happening. Russian hackers targeted several Ukrainian sites and posted a deepfake video of Zelensky calling for troops to lay down their arms. This video is - obviously - utterly fake, but shows new dimensions of conflicts in the digital space pic.twitter.com/TM7Z4pitkG
— D.Emery (@DemeryUK) March 16, 2022
Ukrajinci však naštěstí sdělení neuvěřili a sám Zelenskyj se téměř okamžitě ohradil, že se jedná o podvrh. Potenciálně má však takové video šanci podkopat důvěru ve slova ukrajinského prezidenta.
V minulosti se svého deepfake videa dočkal také český prezident Miloš Zeman. Video mělo sloužit právě jako varování před zneužitím této technologie.
S podobným sdělením vzniklo také video s expremiérem Andrejem Babišem. Na apelujícím videu, které rovněž varuje před šířením dezinformací, se podílela pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
Na sociální síti Instagram vlastněné společností Facebook se v minulosti objevilo zfalšované video se zlověstným vzkazem od zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Šéf sociální sítě se zde v několika sekundách zdánlivě chlubí „totální kontrolou nad ukradenými údaji miliard lidí“.
Známým příkladem přesvědčivého Deepfake videa byl také proslov bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Podobně jako některé z předchozích mělo video sloužit jako varování před důsledky užívání této technologie.
Deepfake a právo
Fenomén deepfake však nemusí být zneužíván pouze ve válkách. Lze jím například potenciálně poškodit něčí pověst i v soukromé sféře. V České republice s tím již počítá také právní systém. Právníci upozorňují, jakým způsobem mohou být tvůrci těchto videí postihováni.
Falešný Babiš pomáhá Pirátům bojovat s dezinformacemi. Jde o kampaň Pravda bolí
Falešné video s proslovem Andreje Babiše, které vypadá skoro jako skutečné? Žádný velký problém. Žijeme v době, kdy i slova politických špiček mohou být jen snůškou předem zmanipulovaných vět vytvořených moderními technologiemi. Ty jim dokáží vetknout i realistickou tvář. Tématu dezinformací se dlouhodobě věnuje europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která nedávno zahájila osvětovou kampaň „Pravda bolí“.
„Samotným vytvořením takového videa ještě nemusí nastat vznik trestní odpovědnosti. Pokud by však byla na videu znázorněna například dětská pornografie, tak již samotné držení může být považováno za trestné. Problém by však nastal, jakmile by se tvůrce rozhodl jím vytvořené video šířit. Tím by totiž osobě, která se na videu nachází, zasáhl do jejích práv na informační sebeurčení, nehledě na zásah do práv na ochranu osobnosti, pověsti a cti,“ sdělila ve vyjádření zaslaném CNN Prima NEWS Radka Špačková z advokátní kanceláře Sedlakova Legal.
„Právo jednotlivce na informační sebeurčení spočívá v tom, že osoba má mít kontrolu nad tím, jaké informace, komu, kdy, proč a jak jsou šířeny či sdíleny. Pokud tedy nebudou sdíleny a zůstanou pouze v držení tvůrce pro jeho vlastní potřebu, nebude se o takový zásah jednat,“ doplnila Špačková s tím, že takovéto závěry jsou však v současnosti stále podrobovány rozsáhlým debatám, a proto nelze s jistotou říct, že by i samotné vytvoření bez dalšího šíření bylo právně nepostižitelné.
K zásahu do práva vyobrazené osoby dochází také v případě, pokud se tvůrce videem pochlubí, byť i pouze malé skupině přátel. „Jelikož samotná podstata deepfake spočívá v tom, že se tvůrce snaží vyvolat dojem, že video je skutečné, může dojít k uvedení v omyl, což jako takové může vést k naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození cizích práv dle paragrafu 181 trestního zákoníku. Je však potřeba, aby takovým deepfake videem vznikla vážná újma,“ doplnila Špačková.
