Fenomén panenka. Dloubák opět ožil, samotného „vynálezce“ ve slávě drtí název kopu

Slovo „panenka“ v úterý vyskakovalo na sociálních sítích ze všech stran. Za tento rozruch nemohla stejnojmenná česká fotbalová ikona, ale Karim Benzema. Útočník Realu Madrid ve vypjaté chvíli prvního semifinále Ligy mistrů proti Manchesteru City chladnokrevně vytasil při penaltě legendární zakončení, které slávou drtí i jeho vynálezce.

Těžko hledat ve fotbalové historii hráče, jehož kariéra by byla tak často spojována s jedním konkrétním okamžikem. Antonín Panenka v sobě ve finále mistrovství Evropy v roce 1976 proti Německu našel pořádný kus odvahy. Při rozhodující penaltě spoléhal na to, že brankář Sepp Maier skočí do strany.

Panenka míč jen lehce podkopl. Kdyby gólman zůstal na místě, mohl znuděně čekat, až mu padáček přistane do náruče. Československý záložník by lidově řečeno vypadal jako blbec a třeba by už nikoho nikdy nenapadlo neortodoxní kop zopakovat. I když prý sám o řešení absolutně nepochyboval.

„Věděl jsem, že to takto dopadne. Možná to vypadá, že se vytahuji, ale není to pravda. Je to něco mezi nebem a zemí, ale prostě jsem věděl, že tu penaltu takto proměním a bude to gól. Ne na sto procent, ale na tisíc procent. Sepp Maier nikdy na Bohemce nebyl, nikdy neviděl, že to takto trénuji,“ smál se Panenka v loňském rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Opravdu byl posléze za hrdinu a z jeho „vršovického dloubáku“ – jak se penaltě pro Panenkovo angažmá v pražských Bohemians říká v tuzemsku – se stal fenomén, který byl v průběhu času zcela odtržen od autora.

Momentálně už fotbalisté nenapodobují Panenku, pokud zahrají pokutový kop v jeho stylu. Oni kopou panenku. Stejně jako se zakončení vnitřní stranou nohy říká placírka, podkopnutý míč při penaltě je panenka. A možná ani Karim Benzema neví, na koho v úterním semifinále Ligy mistrů proti Manchesteru City navazoval.

Duel na Etihad Stadium se proměnil v nebývalou přestřelku. V prvním zápase byli po celou dobu vpředu domácí Citizens, ale ještě lepší pozici pro odvetu jim odepřel právě francouzský útočník. Ačkoliv v předchozím utkání ve španělské lize nedal dokonce dvě penalty, sebevědomí má díky nejlepšímu období kariéry stále vysoko a v 82. minutě se ujmul exekuce pokutového kopu. Chladnokrevně a s bravurou – i když byl oslňován laserem – podkopl míč a snížil na konečných 3:4. Byl to jeho 41. gól sezony ve 41. zápase.

Ihned se i vzhledem k důležitost mluvilo o tom, že byl k vidění jeden z nejlepších panenků v historii. Nikdo nezmiňoval toho originálního, který se urodil takřka před půl stoletím v Bělehradě. Bylo připomínáno především to, co ve finále světového šampionátu v roce 2006 proti Itálii předvedl Benzemův krajan Zinédine Zidane. Ten svůj „lobík“ otřel o břevno a míč skončil jen těsně za čárou.

Fotbalistů, kteří tak trochu potupili gólmany drzým zakončením, bylo v historii mnoho a mnoho. I proto si kop vysloužil mnoho dalších označení. Italové o něm referují pomocí slůvka Il cucchiaio (lžíce), u některých jihoamerických národů je oblíbený výraz cavadinha (malý kopeček), případně penal picado (šťouchnutá penalta).

Ale panenka je nejglobálnějším termínem, jehož uživatelé si však jen těžko vybaví tvář a celé jméno vynálezce z Prahy. Hlavního hrdinu titulu z mistrovství Evropy 1976 za hranicemi Česka a Slovenska slávou strká do kapsy název kopu. Mimochodem jde o tak zažité slovo, že populární španělský fotbalový měsíčník sídlící v Barceloně se jmenuje Panenka.

Tagy: