Dvě opoziční strany na pětimilionovém Slovensku získaly dohromady přes 585 tisíc podpisů pod petici za vypsání referenda o nových volbách. To je o dvě třetiny více, než je podle tamní ústavy potřeba k vyhlášení plebiscitu. Vyplývá to z pátečního oznámení stran Směr – sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas sociální demokracie (Hlas-SD), které podpisy shromažďovaly.
V čele podpisové akce formálně stojí petiční výbor, jehož členy nejsou politické špičky. V novodobé historii Slovenska bylo úspěšné jen jedno lidové hlasování, ostatní ztroskotala na nízké účasti.
Sbírání podpisů pod zmíněnou petici začalo letos v únoru, tedy necelý rok od parlamentních voleb, po kterých po předchozím dlouholetém vládnutí skončil Směr-SD někdejšího premiéra Roberta Fica v opozici. Kvůli koronavirovým omezením lidé posílali vyplněné archy zejména poštou.
„Referendum bude o tom, jaké Slovensko chtějí mít lidé,“ řekl Fico. Dodal, že jeho strana získala na 300 tisíc podpisů pod petici za referendum.
Ficovu stranu loni po rozkolu opustila část poslanců v čele s expremiérem Peterem Pellegrinim, který pak založil Hlas-SD. Pellegrini dopoledne oznámil shromáždění dalších více než 285 tisíc podpisů pod zmíněnou petici. „Předpokládám, že příští týden se číslo zaokrouhlí na 300 tisíc. Když dostane paní prezidentka dvojnásobně vysoké číslo, její rozhodnutí bude asi jednodušší,“ řekl podle webu Nový čas Pellegrini.
Na Slovensku je k vypsání plebiscitu potřeba získat podpisy alespoň 350 tisíc lidí. Pro platnost samotného lidového hlasování je podle ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno referendum, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.
Je referendum v souladu s ústavou?
Někteří slovenští právníci zpochybnili, že je konání referenda o nových volbách v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi už dříve byla. Hlava státu se před vypsáním referenda může obrátit na ústavní soud, aby posoudil referendovou otázku.
Popularita nynější čtyřčlenné vládní koalice postupně klesla, výraznější propad preferencí zaznamenalo zejména nejsilnější vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Jeho šéf Igor Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice. Nová vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OLaNO Eduarda Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví.