Ilustrační fotografie Zdroj: Pixabay
Tuto středu nabývá účinnosti novela zákoníku práce, která mimo jiné zjednodušuje administraci nebo doručování písemností mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Některé významné změny jako úprava výpočtu dovolené, zavedení sdíleného pracovního místa nebo nová pravidla pro odškodnění pozůstalých po obětech pracovních úrazů vejdou v platnost až 1. ledna příštího roku.
K zásadním změnám dochází například v doručování písemností mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, kdy končí povinnost doručování důležitých dokumentů do vlastních rukou. Obě strany mohou nyní využít poštu či datovou schránku a nově se zavádí takzvaná „fikce doručení“, díky které se písemnost považuje za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (na provozovně pošty), a to i v případě, že si adresát písemnost nevyzvedne.
Změna výpočtu dovolené a snížení administrativní zátěže
Novela rovněž snižuje administrativní náročnost pro zaměstnavatele třeba tím, že ruší povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při ukončení dohody o provedení práce, vyjma případů, které zakládaly účast na nemocenském pojištění. Mění se také podmínky pro vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb do zahraničí, kde novela kopíruje evropskou směrnici.
Až v lednu začne platit změna výpočtu dovolené, která se již nebude odvíjet od počtu odpracovaných dnů, ale nově od počtu odpracovaných hodin. Základní čtyřtýdenní výměra v podnikatelské sféře zůstává, ale namísto nároku na 20 dní dovolené bude mít zaměstnanec při obvyklé pracovní době (40 hodin za týden) nárok na 160 hodin dovolené. Změna má narovnat situaci, kdy mají zaměstnanci různě dlouhé směny a brali si dovolenou v dny, kdy jim vycházela delší pracovní doba. Zaměstnanci bude náležet dovolená za kalendářní rok v případě, že pracoval u téhož zaměstnavatele 52 týdnů. Pokud právo na dovolenou za kalendářní rok nevznikne, ale odpracoval u zaměstnavatele alespoň čtyři týdny, bude mít nárok na poměrnou část.
Co je institut sdíleného pracovního místa?
Od ledna rovněž vznikne institut takzvaného sdíleného pracovního místa, od kterého si zákonodárci slibují, že pomůže s návratem do práce rodičům po mateřské dovolené, lidem starajícím se o nemohoucího příbuzného nebo seniorům, kteří chtějí pracovat, ale ne již na plný úvazek. Podstatou institutu je dohoda mezi zaměstnavatelem a nejméně dvěma zaměstnanci se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou. Místo toho, aby se zaměstnanci dělili o jedno pracovní místo formou zkrácených pracovních úvazků, je na jejich domluvě, kdo bude daný čas nebo den pracovat, přičemž budou mít povinnost zaměstnavateli s předstihem předložit písemný rozvrh pracovní doby. Pro zaměstnavatele je sdílené pracovní místo administrativně jednodušší než evidence vícero zkrácených úvazků.
Změn doznají i náhrady újmy pro pozůstalé a blízké osoby po zaměstnanci, který zemře v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Dosavadních 240 tisíc korun coby jednorázová náhrada a 40 tisíc na náhrobek se zvýší na dvacetinásobek průměrné mzdy (důvodová zpráva k návrhu zákona hovořila podle webu ePravo o zvýšení dosavadní částky na částku cca 624 tisíc korun) a na pořízení náhrobku částka odpovídající 1,5násobku průměrné mzdy, což zajistí průběžnou valorizaci odškodnění. Rozšíří se rovněž okruh oprávněných pozůstalých.
