Firmy řeší akutní nedostatek hotovosti. O své tržby přišly v důsledku vládních opatření proti šíření koronaviru. Tržby podnikatelé buď vůbec nemají, nebo se jim zúžily. Chybí jim i platby za dodané výrobky nebo služby od odběratelů, kteří také nemají kde brát. To je vrhá do druhotné platební neschopnosti. Komora daňových poradců ČR proto přišla s návrhem na dočasný odklad všech plateb vůči státu.
I přes všechna ujištění vlády, že „nikoho nenechá padnout“, řeší české firmy a podnikatelé otázku přežití. Po výpadku nebo zúžení tržeb sice přišel stát s tzv. liberačním balíčkem pomoci, stále ale musejí eráru posílat peníze.
„Pravidelně se musí platit státu odvody z mezd, což je cca půlka toho, co firmu zaměstnanec stojí. To je první nezrušená úhrada. Další je DPH, nyní za březen a také za první čtvrtletí,“ uvedl pro CNN Prima News člen Prezidia Komory daňových poradců ČR Jiří Nesrovnal.
DPH platí od určité výše obratu některé firmy měsíčně, nebo kvartálně. Z údajů finanční správy vyplývá, že na DPH zaplatí podniky měsíčně cca 60 miliard korun. To jsou první peníze, které by podnikatelům stát mohl podle komory nechat.
Firmy dále platí odvody z mezd. Stát sice v rámci tzv. kurzarbeitu hradí, byť jen částečně, některým z nich platy zaměstnanců. Společnosti ale stále z těchto platů musí odvádět státu peníze.
Ani pro tuto platbu žádný generální pardon neplatí. „U všech těchto úhrad je možný na základě individuální žádosti nějaký posun, ale v obecné rovině tyto platby nejsou odsunuty,“ dodal Nesrovnal.
České firmy na suchu: Většině z nich brzy dojdou finanční rezervy
Skoro třetina českých podniků v důsledku vládních opatření do konce března rozpustila své finanční rezervy. Polovina tuzemských společností dokonce žádné rezervy nemá ani v době, kdy ekonomika funguje normálně. Bez stabilních příjmů by průměrná česká firma vydržela fungovat jen asi tři měsíce.
Odklad by měl být na měsíc a půl
Komora uznává, že odklad plateb by pro stát byl ranou. Ten ji však snese přeci jen snáze než podnikatelé. „Základní myšlenka komory je, aby stát na určitou dobu, řekněme cca měsíc a půl, po firmách v alespoň některých odvětvích žádnou úhradu nechtěl. To by nebylo prominutí, ale odklad placení. Odložení je velká rána do státního rozpočtu, ale jestli tu ránu spíš ustojí stát, nebo firmy, tak rozhodně spíš stát,“ uvedl Nesrovnal.
A jaké povinnosti či platby stát lidem v době koronavirové krize odpustil nebo je odsunul? Úlevy jsou možné u daňového přiznání. Místo do 1. dubna je možné jej odevzdat do 1. července. Stejně tak se do 3. srpna odsunula povinnost odevzdat přehledy OSVČ za loňský rok pro zdravotní pojišťovnu i sociální správu. Tím jsou odloženy i platby nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění.
Pozastavena je také elektronická evidence tržeb po dobu nouzového stavu a na další tři měsíce poté. OSVČ také od března do srpna nemusí platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Jedna a půl miliardy pro podnikatele postižené koronavirem. Ti pražští ale mají smůlu
Podnikatelé a živnostníci, na které dopadla koronavirová krize, mohou od čtvrtka žádat o půjčky v programu COVID II, a to od 10 tisíc do 15 milionů korun. Pomoc se ale nevztahuje na pražské firmy a podniky.
Vláda vzkazuje, že si stát nemůže dovolit vzít vše na sebe
Návrh Komory daňových poradců je velmi čerstvý, vláda na něj ještě oficiálně neodpověděla. Že ale nebude pro, naznačuje nedávný výrok ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), který zazněl ve středu v Poslanecké sněmovně.
Havlíček mluvil o rozložení dopadů uškrcené ekonomiky. „Role státu je jediná a zásadní: rozložit mezi všechny aktéry ekonomiky závazek, který nám tady vznikne. Každý si ho na sebe musí částečně vzít – počínaje státem, o tom není nejmenší diskuse. Ale stát na sebe nemůže vzít všechno, na to prostě a jednoduše mít nebude,“ zaznělo od ministra a vicepremiéra vlády Havlíčka.