Hašek: Jak za komunistů, dehonestovali mě, tvrdí fotbalista o sporech se Spartou

Hašek ve své výpovědi tvrdí, že mu vedení Sparty Praha několikrát lhalo, házelo mu klacky pod nohy a celkově se chovalo velmi kontroverzně.

Spirála problémů a zvláštního jednání se roztočila už krátce po startu Haškova angažmá na jaře 2019. Důvodem byla banalita – do zápasu s Mladou Boleslaví hráč nastoupil ve „špatných“ kopačkách.

„Hrával jsem v pumách, Sparta ale měla smlouvu s firmou Nike, což jsem samozřejmě respektoval. Nabízené kopačky Nike mi nevyhovovaly, protože mají širokou patu, nemohl jsem v nich hrát. Pan Adam Kotalík (bývalý generální ředitel Sparty, pozn. red.) mi tehdy řekl, že mi je firma Nike ušije na míru, že to vyjednal, že to není problém. Když jsem se ale později ptal klubového vedoucího, kdy ty nové kopačky dostanu, zjistil jsem, že pan Kotalík s dodavatelem výstroje ani nemluvil,“ uvedl Hašek v rozhovoru pro Aktuálně.

Rozhodl se tedy, že zvolí komfort a nasadil si „svoji“ značku. Po zápase na něj čekala pokuta ve výši 62 tisíc korun. „Šel jsem celou věc řešit s panem Kotalíkem, kterému jsem celou situaci zrekapituloval. On mi s úsměvem všechno odkýval a odsouhlasil. Očekával jsem tedy logicky zrušení pokuty. Druhý den jsem měl obálku s touto pokutou na svém místě v šatně…“ A to mohla mít pokuta pro Haška dvojnásobnou hodnotu, kdyby se za něj nebyl přimluvil sportovní ředitel Tomáš Rosický.

Na začátku ročníku 2019–2020 se Spartě nedařilo. Přestože Hašek předváděl poměrně solidní výkony, spokojený nebyl. „Nebyli jsme se Spartou kompatibilní. Nebyla tam chemie. Znáte to, začínáte chodit s holkou, je krásná, chytrá, vzdělaná, ale stejně to není ono, nefunguje to.“

Klub mi nevěřil a kontroloval, jestli jsem zvracel

Další škraloup ve sporu Hašek–Sparta se objevil před zimním pauzou. Tehdy si fotbalista na rozdíl od svých spoluhráčů nevyzvedl sporttester. Jenže: „Sporttestry se rozdávaly před a po posledním prosincovém utkání v Ostravě, kde jsem nebyl z důvodu nemoci. Nedostal jsem žádnou informaci, že si mám cokoliv vyzvedávat, a pár dní po utkání v Ostravě jsem odjel na dovolenou do Rakouska.“ A přišel další finanční pohlavek – tentokrát 75 tisíc korun.

Rozepře přibyly také na startu zimní přípravy, kdy se ukázalo, že klub k Haškovi nechová příliš velkou důvěru. „Nástup na přípravu 6. ledna jsem musel vynechat, protože jsem to ráno opakovaně zvracel. Řádně jsem se omluvil vedoucímu mužstva Miroslavu Barankovi. Klub mi nevěřil, a tak za mnou druhý den, naprosto proti zvyklostem, poslal Baranka. Vyzvedl mě u mne doma a odvezl mě do nemocnice,“ sumíroval Hašek.

Po pozdějším nástupu do zimního drilu pociťoval další impulzy, které ho přesvědčovaly o tom, že je čas Spartu po jediném roce opustit. Také toto přání vyslovil nahlas. „Ostatně tohle mi Tomáš Rosický slíbil už na začátku, když jsme o mém působení v klubu teprve vyjednávali. Že mi při případné touze odejít nebudou dělat potíže a že mi Tomáš osobně pomůže.“

Nechutné, nikdo se ke mně takto nikdy nechoval

Nabídek se sešlo více, ale nejlépe vypadala ta z izraelského Maccabi Haifa. Jednání už byla tak pokročilá, že Hašek počítal s tím, že se Spartou na nadcházející soustředění do Španělska nepoletí. „S vědomím pokračujícího zájmu Haify jsem po jednom z tréninků panu Rosickému a panu Jílkovi (tehdejšímu trenérovi, pozn. red.) sdělil, že jsem si vybral možnost neodcestovat na soustředění a dokončit přestup do Macabbi,“ řekl Hašek. V tu chvíli se do hry vložil za pražský celek právník a odborník na smlouvy Petr Hrdlička, který převzal veškerou komunikaci a vedl ji – podle Haška – velmi zvláštně. Později měl Hrdlička na hráče řvát. „Seber si ten svůj zas*anej batůžek a vypadni odsud!“

Tato konverzace Haška rozhodila. „Byl jsem vyřízený, nezažil jsem nikdy, že by se ke mně někdo v dospělosti takhle choval. Fakt nechutné. Když jsem se trošku vydýchal, podíval jsem se na hodinky. Bylo půl páté a deset minut. Na mobilu jsem měl zprávu od Míry Baranka, ať jsem do pěti na letišti. Odpověděl jsem, že nedorazím, ať si užije teplo. A ať dobře doletí. Nemohl jsem to stihnout…“

V Maccabi mi chtěli dát o polovinu méně, než se dohodlo

Pražané ho kvůli nedostavení se k odletu na soustředění obvinili z hrubého porušení smlouvy a avizovali vysoký finanční trest.

„Byla to absolutní dehonestace. Jako za komunistů, když potřebovali zdeptat disidenty… Sparta napsala své prohlášení o tom, že jsem neodcestoval na soustředění, způsobem, který téměř zcela zavíral možnost pozdějšího smíru. K tomu přidala pokutu 300 tisíc korun,“ konstatoval Hašek.

Po přeřazení do sparťanského B-týmu mohl přestoupit do Maccabi, ale v Izraeli se nedomluvil na platu. „Částka ve smlouvě, kterou mi poté v klubu nabídli, byla o více než 50 procent nižší než spodní hranice ústně dohodnutého rozmezí. Haifa pak zveřejnila, že jsem si měl říct o 20 procent víc, než bylo dohodnuto, což byla lež, kterou ovšem převzala česká média,“ doplnil liberecký rodák.

A tak zůstal uvězněný v béčku letenského klubu, které působí ve třetí fotbalové lize (ČFL). Tato varianta logicky Haškovi nepřipadala jako nejvhodnější, a tak vedení poslal dopis, ve kterém stálo, že současný stav může vést k jednostrannému vypovězení smlouvy. „Ve třetiligovém béčku mi nebylo umožněno vykonávat svou profesi, já měl kontrakt pro profesionála,“ podotknul.

Jak předeslal, tak později v březnu učinil. A Sparta na něj následně podala žalobu, v rámci které požaduje 55 milionů korun na úhradu vzniklých škod. „Podle mé právní zástupkyně Sparta tím, že nepřijala návrh, abych byl přeřazen zpět do A-mužstva, porušila předpisy FIFA. Ty podle ní stojí zcela na mé straně,“ řekl Hašek, a tak sám chce po nyní už bývalém klubu odškodné ve výši šesti milionů korun.

Na začátku září jeho spor s letenským klubem řešil sbor rozhodců Fotbalové asociace ČR. Verdikt ještě nebyl zveřejněn.