I když v mladí nepatříte mezi největší talenty a trenéři vám nevěští zářnou budoucnost, většinou naleznete podporu aspoň u rodičů. Francouz Gregoire Akcelrod neměl ani to. Otec mu řekl, aby fotbal radši nehrál, že by si akorát dělal ostudu. Jenže zatracovaný hráč chtěl být profesionálem stůj co stůj. I kdyby to mělo obnášet nějakou tu lež. Více než na hřišti totiž Akcelrod exceloval na počítači v grafických programech.
Měl velký sen, který obnášel zásadní problém. Gregoire Akcelrod, který si chtěl jako každý malý do fotbalu poblázněný kluk zahrát za jeden z velkých klubů, si s míčem příliš nerozuměl.
„První zápas před zraky táty jsem hrál v 10 letech. Bylo to pro mě něco jako finále Ligy mistrů. Nastoupili jsme proti silnému týmu a prohráli 0:4. Po utkání mě otec vezl domů a řekl mi: ‚Gregu, jsem zklamaný. Jsi hodně špatný, líný. Nechci, abys dál hrál fotbal.‘ Byl jsem v šoku. Trávit čas na hřišti s kamarády byla pro mě nejlepší část týdne,“ uvedl dnes 38letý Akcelrod v rozhovoru pro Daily Mail.
Až do 18 let tak respektoval otcův „zákaz“ a kopal si pouze na zahradě. Ovšem touha věnovat se fotbalu z něj ani během dlouhé odstávky nevyprchala. A jako plnoletý chtěl za každou cenu dokázat, že se táta mýlil. K tomu zvolil značně kuriózní cestu plnou vynalézavosti.
Vytvořil webové stránky, na kterých tvrdil, že hrál za rezervu slavného pařížského klubu PSG. Zkopíroval články z renomovaného deníku L'Equipe a nebál se svým jménem nahradit například takovou hvězdu jako útočníka Nicolase Anelku. To, že Akcelrod hrál za PSG, není lež v plném rozsahu. Skutečně působil ve stejnojmenném klubu, ovšem ten jeho nehrál elitní soutěž, nýbrž tu úplně nejhorší v celé hierarchii francouzského fotbalu. Zkrátka „prales“.
Zkoušel to i na Arsenal
V této fázi života se od něj rodiče odstřihli. Vadilo jim, že stále upnutě řeší fotbal místo toho, aby se věnoval studiu. V 19 letech pracoval v řetězci McDonald's a pobýval ve skromném bytě v Paříži. A mezitím stále vymýšlel, jak si fotbalově polepšit. Jak vyzkoušet jiný level než nejhorší soutěž ve Francii. Jednou se „vloupal“ do Parku Princů, stadion toho movitého PSG, a nechal se nafotit v oficiálním dresu. Fotografie přidal na své stránky. Ty pak spolu s nafouknutým CV zaslal do klubů v Evropě včetně londýnského Arsenalu.
Za „Gunners“ odpověděla sekretářka legendárního trenéra Arséna Wengera, ale Akcelrod šanci nedostal. Nicméně management anglického druholigového klubu Swindon Town se v roce 2003 chytil do léčky. Pro „nekopu“ toto bylo velké vítězství – na „ostrovy“ mohl dorazit na zkoušku.
„První den na tréninku jsem byl totálně fyzicky nepřipravený, do toho takticky ztracený. A pak v simulovaném zápase brankář vykopl dlouhý míč, já ho zkusil hlavou prodloužit, ale trefil mě do obličeje. Všichni se mi smáli,“ vrátil se do minulosti Akcelrod. Navzdory jednoznačným nedostatkům dostal příležitost na 20 minut v přípravném utkání. Kontraktu se ale nedočkal.
Smlouvu na 450 tisíc měsíčně mu překazili fanoušci
Na stejné místo se – opět na zkoušku – vrátil v roce 2007. Tehdy v utkání s dalšími hráči, kteří absolvovali testy, kupodivu vstřelil dokonce dva góly. A měl štěstí, že to viděly kamery televizní stanice Sky Sports. Na základě toho si ho všiml jiný druholigový klub z Anglie Norwich City a francouzský podvodník dostal šanci opět předvést své (ne)kvality v přátelském duelu za rezervní tým. Vedlo to k dalšímu odmítnutí.
O Akcelroda se posléze zajímaly kluby z různých zemí. A v Bulharsku byl skutečně blizoučko podepsání smlouvy. CSKA Sofia už mu – skrze informaci, že jde o hráče, který působil v Paris Saint-Germain – nabídlo tříletý kontrakt, díky kterému si mohl každý měsíc vydělat v přepočtu 450 tisíc korun. Pikantní bylo také to, že se zrovna tým kvalifikoval do Ligy mistrů. Na někoho, komu otec nařídil, aby nehrál fotbal, protože by si dělal ostudu, dost slušná nabídka. Dokonce už absolvoval oficiální focení.
Jenže fanoušci byli důkladnější než vedení. Pídili se po informacích o nové posile a na on-line fóru příznivců PSG zjistili, kde leží pravda. Poté kontaktovali novináře ze Sofie. Když Akcelrod přišel na týmovou snídani, bylo mu sděleno, aby se poroučel.
Vysněného angažmá se nakonec přece jen dočkal, byť ne na bůhvíjak zvučné adrese. Ale i rok v celku Mississauga Eagles hrajícím první kanadskou ligu lze vzhledem k pozadí celého příběhu považovat za velký úspěch.
U fotbalu zůstal Akcelrod i po „kariéře“. Pracuje jako agent mladých hráčů, kterým pomáhá proniknout do akademií.