Ve Francii v úterý podle policejních odhadů proti navrhované důchodové reformě demonstrovalo 1,272 milionu lidí. Francouzská odborová ústředna CGT, která stávku svolala, uvádí 2,8 milionu účastníků. Oba údaje přinesla stanice BFM TV. V Paříži podle policie na demonstraci přišlo 87 tisíc lidí, více než při prvním velkém protestu z 19. ledna. Podle CGT bylo ve francouzské metropoli půl milionu manifestujících. Další stávky jsou ohlášené na 7. a 11. února.
Druhá letošní generální stávka ve Francii ovlivnila výrobu elektřiny, zrušila výuku na některých školách a zastavila veřejnou dopravu. Lidé po celé zemi protestovali proti navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila vláda. Plánuje mimo jiné postupně posunout hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.
Odbory chtějí protesty udržet tlak na vládu. „Tato reforma je nespravedlivá a brutální,“ řekl generální tajemník odborového svazu UNSA Luc Farre. „Posunutí (věku odchodu do důchodu) na 64 let je ze sociálního hlediska krokem zpět,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Francouzské odbory jako Robin Hood. Politikům hrozí odstávkami proudu, školám ho dají zdarma
V zemi v úterý jezdil jen asi každý třetí vysokorychlostní vlak TGV a ještě méně místních a regionálních vlaků, také pařížské metro čelilo vážným omezením. Stávky se účastnila asi polovina učitelů základních škol. Stávkovali také zaměstnanci ropných rafinerií a pracovníci v dalších odvětvích, včetně veřejnoprávních televizí, které místo zpravodajských pořadů pouštěli hudbu.
Na stanici metra Concorde v centru Paříže řekla 59letá právní asistentka Catherine, že jí nevadí, že musí čekat na spoj, nebo raději jít pěšky. „Podporuji je,“ řekla. „Brzy mi bude šedesát, takže mě opravdu netěší, že budu muset (pracovat) ještě dva roky,“ dodala. Ne všichni s ní však souhlasí. „Nemá smysl stávkovat. Zákon bude přijat v každém případě,“ řekl 34letý Matthieu Jacquot, který pracuje v luxusním sektoru.
Úřady vyslaly v úterý do ulic 11 tisíc policistů, z toho čtyři tisíce v Paříži, aby dohlíželi na pořádek během plánovaných pochodů.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Francouzů je proti návrhu důchodové reformy, ale prezident Emmanuel Macron a jeho vláda na ní trvají. Podle Macrona je „životně důležitá“, aby se zajistilo, že důchodový systém bude nadále fungovat.
Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.
Vláda v návrhu zákona učinila některé ústupky, například stanovila nový věk odchodu do důchodu na 64 let namísto Macronova předvolebního slibu 65 let. Souhlasila také s minimálním důchodem ve výši 1 200 eur měsíčně pro všechny. Podle premiérky Élisabeth Borneové je hranice 64 let „neoddiskutovatelná“, ale vláda zkoumá možnosti, jak kompenzovat některé dopady, zejména na ženy.
