Ve Francii se ve čtvrtek zastavily vlaky a uzavřely školy. Narušena byla i práce v ropném průmyslu. Více než milion lidí v Paříži, Marseilli, Toulouse, Nantes a dalších městech totiž vyšlo do ulic a stávkovalo kvůli navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila tamní vláda. Podle ní by se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.
Za plánem reformy stojí francouzský prezident Emmanuel Macron, který mimo jiné argumentuje tím, že v budoucnu zemi hrozí zhroucení důchodového systému.
Odchod do důchodu by se pro většinu Francouzů měl posunout z 62 na 64 let. V Evropě je přitom běžné odcházet do důchodu v 65 letech (například v Česku). Jsou ale i země, kde se odchází až v 67 – třeba v Norsku nebo Itálii.
Odbory doufají, že se stávky rozrostou v celospolečenský protest a že vláda bude nakonec donucena své plány změnit. I průzkumy veřejného mínění ukazují, že s navrhovanou reformou nesouhlasí většina Francouzů. Přesto si 8 z 10 tamních obyvatel uvědomuje, že je nějaká reforma důchodového systému nutná.
Podle francouzského ministerstva vnitra se čtvrteční generální stávky zúčastnilo celkem 1,12 milionu lidí, jen v Paříži se jich proti vládnímu návrhu důchodové reformy postavilo 80 tisíc. Až na několik výjimek se ve francouzské metropoli jednalo o převážně poklidný pochod. Předák odborové organizace CGT Philippe Martinez odhadl, že k protestu se v zemi, která má 67 milionů obyvatel, připojily až dva miliony lidí.
Stávka narušila zejména veřejnou dopravu. V provozu byla pouze pětina až třetina vysokorychlostních linek TGV a regionální vlaky nejezdily téměř žádné.
V Paříži byly uzavřeny některé stanice metra – jeho provoz byl narušen, jezdilo také jen pár vlaků. „Nechápu to, stávkují pořád ti samí lidé a my to musíme vydržet,“ uvedla jedna z obyvatelek. Úřady po celé zemi povolaly do ulic kolem 10 tisíc policistů.
Macron i přes problémy, které stávka vyvolala, dál trvá na tom, že bude pokračovat v prosazování navrhovaných důchodových reforem. „Je samozřejmě legitimní, aby zazněly všechny názory. To je princip demokracie. A i když jsou to názory nesouhlasu, ať se tak děje bez ničení a bez násilí,“ dodal.
Hrozí další stávky
Odborové svazy dříve uvedly, že stávky se účastnilo až 70 procent učitelů na základních školách. Francouzská energetická společnost EDF pak informovala, že se k nim přidala až polovina jejích zaměstnanců. Stávku zaměstnanců svolaly i největší francouzské odbory v ropném průmyslu CGT a další organizace, které chtějí docílit stažení návrhu reformy.
Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. „Tato reforma je potřebná a spravedlivá,“ zdůraznil ministr práce Olivier Dussopt. Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.
Reformu ještě musí schválit parlament, kde Macron ztratil absolutní většinu. Francouzský prezident nicméně doufá, že se mu změny podaří prosadit s podporou opozičních konzervativců.
Vláda se však obává, že velký odpor by mohl povzbudit odbory, aby pokračovaly ve vleklých protestech. Ty by mohly ochromit ekonomiku právě v době, kdy Francie bojuje s inflací a snaží se zvýšit hospodářský růst. Největší odborový svaz CFDT svolal další stávku na 31. ledna.
