Vraždil vlastní lid a toužil po atomové bombě. Kdo byl Chameneí, který 35 let ovládal Írán?
Přežil pokus o atentát, izraelsko-americký úder z 28. února pravděpodobně ne. Ajatolláh Ali Chameneí byl nejvyšším duchovním vůdcem íránského islámu po celých 35 let. Ačkoliv ho lidé z počátku považovali za velmi slabého nástupce Rúholláha Chomejního, se svou tvrdou vládou v zemi nakonec získal takřka neomezenou moc.
„V sobotu ráno jsme při překvapivém útoku zničili komplex tyrana Chameneího v centru Teheránu,“ řekl Netanjahu v sobotním večerním videoprohlášení. Později nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím potvrdil, že je po smrti. Podle něj bylo nalezeno tělo. Proč tolik Izraelcům a Američanům ležel v žaludku?
ČTĚTE DÁLE: Íránský režim má na kahánku, říká bezpečnostní analytik. Zmínil tři hlavní důvody.
Chameneí se narodil roku 1939 v Mašhadu. Již jako chlapec se věnoval studiu Koránu, poté se ovšem nadchl pro politiku. Když se v roce 1978 v Íránu rozhořela islámská revoluce, stal se jednou z jejích hlavních tváří. Po svržení posledního šáha a tedy celé dynastie Pahlaví se roku 1981 ujal prezidentského křesla, uvedl web Britannica.
V osmdesátých letech navázal Chameneí, během íránsko-irácké války, úzké vazby s íránskými revolučními gardami, které mu pomáhaly potlačovat opozici. Roku 1981 jen těsně unikl smrti, když dosloužil bohoslužbu, přinesl k němu jeden mladík záznamník, s tím, že na něm jsou nahrané otázky, které by mu chtěl položit. Ten ovšem po chvíli začal zlověstně pípat a explodoval. Chameneí měl vážně zraněnou ruku, hlasivky a plíce. Následky si nesl až do konce života.
Prezidentský post si udržel i v druhém volebním období až do roku 1989, kdy zemřel Chomejní a stal se druhým ajatolláhem, tedy nejmocnějším mužem v zemi.
Od té doby měl Chameneí, jehož bohatství se odhaduje na miliardy dolarů, poslední slovo v zahraničněpolitických, hospodářských i vnitropolitických otázkách včetně jaderného programu, ovládal armádu, soudy i státní média. Opírat se i nadále mohl o revoluční gardy, které čítají na 125 000 mužů a nejsou součástí armády. Odvolat svrchovaného teokrata může pouze Shromáždění znalců, 86členný sbor významných náboženských činitelů, který jej do funkce doživotně jmenoval v červnu 1989. I přes všechnu svoji moc žil Chameneí údajně asketickým životem.
Spor o jaderné zbraně
V úřadu nejvyššího vůdce byl nezpochybnitelný a prosazoval jaderný program, který znepokojuje okolní region i západní svět. Jeho styl vedení kombinoval ideologickou rigiditu se strategickým pragmatismem. Byl hluboce skeptický vůči Západu, zejména vůči USA, které obviňoval ze snahy o svržení íránského režimu.
V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi – USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií – dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Podle analytiků Chameneí s dohodou souhlasil mimo jiné proto, že zmírnění sankcí vůči jeho zemi bylo nezbytné ke stabilizaci ekonomiky a k upevnění ajatolláhovy moci.
Čtěte také
Americký prezident Donald Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Trump nyní usiluje o novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Ústředním bodem diskusí je obohacování uranu na íránském území. Zatímco Spojené státy chtějí, aby se ho Írán zcela vzdal, Teherán tento požadavek považuje za nepřijatelný. Trump uvedl, že Íránu v tomto ohledu na konci května zaslal „rozumnou nabídku“. Chameneí i íránská diplomacie tento návrh odmítli s tím, že odporuje íránským zájmům, a íránský vůdce zdůraznil, že jeho země bude v obohacování uranu pokračovat.
V době nedávných protestů v Íránu Chameneí letos v lednu prohlásil, že Teherán považuje amerického prezidenta Trumpa za zločince, protože způsobil íránskému lidu oběti a škody v době protivládních protestů. Chameneí také poprvé od začátku protestů veřejně přiznal, že při nich byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Protesty vypukly koncem prosince a Trump během nich několikrát íránskému vedení pohrozil americkou intervencí, pokud bude demonstranty zabíjet.
Chameneí byl v sobotu ráno podle večerního vyjádření nejmenovaného vysoce postaveného izraelského činitele, který hovořil s médii i agenturou Reuters, zabit při rozsáhlém izraelsko-americkém útoku na cíle v Íránu a bylo prý nalezeno jeho tělo. Kromě vojenské infrastruktury se útoky zaměřily také na konkrétní představitele teokratického režimu a jeho ozbrojených sil. Írán jeho smrt oficiálně nepotvrdil, přes den se objevovaly informace, že je na bezpečném místě mimo Teherán, ale také fotografie jeho zničeného sídla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyrostl Trumpovi nový soupeř? Demokratický guvernér vyrazil do ostrého boje, jeho hvězda stoupá
