Édouard Philippe podal demisi. Zdroj: Profimedia.cz
Francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea podala v pátek demisi. Prezident Emmanuel Macron už ve čtvrtek uvedl, že kvůli neúspěchu vládní strany Republika v pohybu (REM) v komunálních volbách chystá změny ve vládě. Hodlá se vydat „na novou cestu“ s „novým týmem“, řekl listu Le Parisien. Jméno nového předsedy vlády by mělo být známo v pátek.
Devětačtyřicetiletý Philippe podle AFP podal demisi vlády do Macronových rukou ráno na schůzce v Elysejském paláci. Prezident ji přijal. „Nový premiér bude jmenován v následujících hodinách,“ uvedl prezidentský palác. Ministři zůstanou v úřadu do jmenování svých nástupců.
Socialistka Anne Hidalgová obhájila podle průzkumů křeslo starostky Paříže
Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová obhájila v nedělním druhém kole komunálních voleb svůj úřad a zajistila si tak druhé funkční období. Podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností získala přes 50 procent hlasů.
Ve francouzských médiích se v posledních dnech spekulovalo o tom, že by v čele nové vlády mohl usednout hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier či ministryně obrany Florence Parlyová. Podle agentury Reuters nicméně není vyloučené ani to, že Macron pověří sestavením nové vlády opět Philippea.
Debakl
Současný kabinet končí krátce po nedělním druhém kole komunálních voleb, které pro Macronovu stranu skončilo debaklem. Velká města jako Lyon, Marseille, Bordeaux či Štrasburk ovládla opoziční strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV), v Paříži křeslo obhájila socialistická starostka Anne Hidalgová, v Perpignanu vyhrál kandidát krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) předsedkyně Marine Le Penové.
Jediné velké vítězství zaznamenal prezidentův tábor v přístavním městě Le Havre, kde vyhrál právě Édouard Philippe. Zda nyní přijme funkci starosty, zatím není jasné. Podle francouzského volebního práva za sebe může jmenovat zástupce.
Nepokoje ve Francii: Třídní boj se změní v rasový, bojí se exministr
Protesty vyvolané zabitím George Floyda byly ve Francii od začátku spjaty s úmrtím Adamy Traorého, který zřejmě zemřel rovněž rukama policistů. Sestra zesnulého Traorého Assa vyzývá Francouze k dalším protestům a žádá nové vyšetřování. Bývalý ministr vnitra varuje před „rasovým bojem, který nahradí třídní boj“.
Francouzská média v posledních dnech spekulovala, že prezident bude chtít vzhledem k úspěchu zelených v komunálních volbách klást větší důraz na ekologická a sociální témata. Philippe, bývalý člen konzervativní strany Republikáni, který se nikdy nestal členem prezidentovy strany REM, tak byl vnímán jako překážka této levicové změny.
Rozdílné názory na koronavirus
Ve čtvrtečním rozhovoru Macron premiéra chválil. Od května 2017, kdy usedl v čele vlády, odvedl podle něj Philippe „znamenitou práci“ a za velmi složitých podmínek spolu s ním provedl „důležité, historické reformy“. V uplynulých měsících ale na povrch vyplouvaly i rozdílné názory obou politiků. Zatímco Macron chtěl opatření přijatá v boji proti šíření koronaviru uvolňovat rychleji, Philippe rušení restrikcí brzdil.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Philippe u Francouzů těší větší oblibě než Macron. V průzkumu ze čtvrtka důvěru premiérovi vyjádřilo 40 procent dotázaných, prezidentovi 33 procent. V průzkumu se také 75 procent respondentů vyjádřilo pro větší důraz na ekologickou a sociální politiku.
Édouard Philippe byl premiérem Francie přes tři roky
Za více než tři roky od nástupu do funkce premiéra 15. května 2017 čelil Philippe několika větším i menším problémům. Hned v roce nástupu ustál protesty proti reformě pracovního trhu, o rok později začaly stávky železničářů či učitelů proti vládním reformám veřejného sektoru.
Tři velké krize přišly v posledních dvou letech. Nejprve v listopadu 2018 začaly protesty tzv. žlutých vest proti plánu vlády zvýšit ceny pohonných hmot (vláda požadavkům vyhověla a zrušila plánovanou daň z pohonných hmot), loni v prosinci začaly statisícové protesty proti reformě důchodového systému (vláda ji nakonec letos prosadila v parlamentu) a letos vypukla krize kolem nového koronaviru. Premiér čelil zpočátku kritice, že vláda špatně řídila krizi kolem koronaviru, Philippe například nejprve odmítal povinné nošení roušek, později ale uznal nezbytnost ochrany úst a nosu. Později byly jeho umírněné kroky vítány spíš vstřícně a jeho popularita značně stoupla.
V minulosti byl členem Socialistické strany (do roku 1994). V letech 1994–2002 byl členem neogaullistické strany Sdružení pro republiku (RPR), která se později transformovala do Svazu pro lidové hnutí (UMP; členem byl v letech 2002–2015). Pak byl v letech 2015–2018 členem středopravé formace Republikáni a nyní je bezpartijní.
