Vyznamenaný generál Vojta: Hrdina, jehož popravu Češi pomstili atentátem na Heydricha
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Generál Hugo Vojta dostal od prezidenta Petra Pavla Řád bílého lva in memoriam.
Hugo Vojta byl velký vlastenec. Patřil k legionářům, bojoval v mnoha bitvách.
Velitelské funkce zastával i během první republiky, v Bratislavě odzbrojoval Hlinkovu gardu.
Za protektorátu patřil k hlavním tvářím odboje, Heydrich ho nechal popravit.
Osud generála Huga Vojty, kterého prezident Petr Pavel letos 28. října ocenil udělením Řádu bílého lva in memoriam, je příběhem neobyčejné kuráže. Vojtova smrt z rukou nacistických katů definitivně přesvědčila londýnskou exilovou vládu, že je třeba zneškodnit Reinharda Heydricha.
Někdy to mají sudičky docela jednoduché, v případě Huga Vojty tedy zcela jistě. Čím jiným než opravdovým hrdinou mohl tak asi tenhle syn z rodiny táborského obchodníka být, když se vskutku neskutečným hrdinstvím vyznačovala už jeho matka.
Považte sami: porodila 23 dětí!
Hugo byl čtvrtým z těch, které přežily. A kuráž prokázal už jako mladíček.
Čtěte také
Místo studia na Českém vysokém učení technickém se po třech semestrech přihlásil dobrovolně do armády. A během služby u pevnostního dělostřeleckého oddílu v chorvatské Pule se zaskvěl natolik, až jej zapsali do důstojnické školy. Jakmile začala první světová válka, bojoval v hodnosti poručíka na italské a ruské frontě. Jako český vlastenec však cítil, že je jeho místo jinde – v červnu 1916 proto během Brusilovovy ofenzivy zběhl z rakousko-uherské armády a o dva měsíce později se přihlásil do československých legií.
S nimi se zúčastnil celé řady bitev. Bojoval například u Mariinska, Irkutska, Čity, aktivně se podílel na úspěšných bajkalských bitvách a na formování dělostřeleckých jednotek. V dubnu 1920 byl ve Vladivostoku už jako podplukovník jmenován velitelem lodi Crook, která legionáře dopravovala z ruského Dálného východu zpátky do Evropy.
Čtěte také
Odzbrojoval Hlinkovu gardu, vedl odboj
I za první republiky působil Hugo Vojta v různých velitelských funkcích. Roku 1923 byl povýšen na brigádního generála. Když zemi paralyzovala mnichovská zrada, v Bratislavě místo nemocného armádního generála Josefa Votruby vykonával funkci Zemského vojenského velitele.
Ještě 9. března 1939 řídil akci, při níž byli na pokyn pražské vlády odzbrojováni bojovníci Hlinkovy gardy. O několik dnů později ovšem došlo na vyhlášení samostatného Slovenského štátu a Češi byli od Dunaje násilím vyháněni. Stáhnout se musel i Vojta – Bratislavu opouštěl posledním vojenským transportem.
Čtěte také
Po nacistické okupaci bylo každopádně jasné, že se svou láskou k vlasti nemůže zůstat stranou – okamžitě se přidal k nejdůležitějším představitelům domácího odboje. Patřil k tzv. Radě starších, v níž figurovali ještě premiér Alois Eliáš, generálové Josef Bílý a Sergej Vojcechovský. V Praze byl u zrodu Obrany národa, stal se prvním velitelem jeho Zemského velitelství Čechy. Na podzim 1939 byl v rámci Ústředního vedení Obrany národa jmenován i vojenským velitelem Sokola.
Pro gestapo byli vlastenci Vojtova typu prvořadým cílem. Několika vlnám zatýkání se sice vyhnul, skrýval se na venkově, v únoru 1940 však při odhalené cestě do Prahy došlo i na něj.
Nacisté jej pak drželi v pankrácké věznici, odkud byl často převážen ke krutým výslechům do Petschkova paláce. Nezlomilo ho ani to nejbrutálnější mučení.
Čtěte také
Jeden z prvních Heydrichových kroků: zabít Vojtu
Bezprostředně po jmenování nového zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nastaly těžší časy; v okupované zemi byl vyhlášen výjimečný stav. Himmlerův prominentní spolupracovník nechal Vojtu už pouhý den po svém příjezdu do Prahy odsoudit za vlastizradu a činnost nepřátelskou k Říši. Verdikt byl neúprosný: trest smrti.
Spolu s generálem Bílým Vojtu popravili 28. září 1941 v ruzyňských dělostřeleckých kasárnách. Než zazněly výstřely, čeští hrdinové odmítli pásku přes oči. Pak od nich zaznělo: „Ať žije Československá republika! Palte, psi.“
Čtěte také
Jen pět dnů poté nacisté zabili i Eliáše.
A československá exilová vláda v Londýně definitivně dospěla k rozhodnutí, že pomsta je nevyhnutelná. Heydrichovi zbývalo několik posledních měsíců života.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti