Kalendář se zrovna překlopil na neděli 28. září 1941. A v Praze i v celém protektorátu začala nová etapa nacistického teroru. „Dnes dopoledne se ujal svého úřadu SS-Obergruppenführer generál Heydrich, zastupující říšského protektora a pověřený výkonem jeho funkce,“ uvedla na sv. Václava tisková agentura ČTK. „Během pouhých 24 hodin Heydrich eliminoval tři generály odboje, Josefa Bílého a Huga Vojtu nechal popravit ještě 28. září,“ říká historik Jan B. Uhlíř.
Traduje se, že zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich se funkce ujal záměrně ve svátek české státnosti, tedy na sv. Václava. Památným byl tento den už v meziválečném Československu a nacisté znali legendu o blanických rytířích knížete Václava, kteří v dobách ohrožení mají přispěchat národu na pomoc. Heydrich byl do protektorátu vyslán, aby umlčel vzmáhající se český odboj.
Heydrich ve špalíru obecenstva
„SS-Obergruppenführer generál Heydrich se svým průvodem přijel na Hrad po hradní rampě, která byl vroubena špalírem obecenstva. Po uvítání státním tajemníkem SS-Gruppenführerem K. H. Frankem vykonal přehlídku čestných oddílů, při čemž hrála vojenská hudba. Na prvním nádvoří Hradu před Matyášovou branou očekávaly zastupujícího říšského protektora oficiální osobnosti,“ popisovala akt jmenování na Pražském hradě tisková agentura ČTK.
Heydrich do Prahy přicestoval již v předvečer svátku sv. Václava, 27. září 1941. A ihned rozpoutal teror. Adolf Hitler totiž stávajícího protektora Konstantina von Neuratha dočasně pozastavil ve výkonu funkce, vadila mu především jeho údajná shovívavost či neschopnost vyrovnat se se sílícím českým odporem vůči nacistickému režimu. „Během pouhých čtyřiadvaceti hodin Heydrich eliminoval tři významné generály a čelné představitele domácího odboje. Už 27. září nechal zatknout ministerského předsedu Aloise Eliáše, načež přímo 28. září nechal pro výstrahu popravit dva již uvězněné odbojáře, generály Josefa Bílého a Huga Vojtu,“ vypráví historik Jan B. Uhlíř, přední znalec protektorátních dějin.
Rozsudky vykonány zastřelením
Heydrich v protektorátu vyhlásil výjimečný stav a na nárožích Prahy se 28. září objevily i tyto výhružné vyhlášky, v němčině a češtině: „Oznámení. Praha, 28. září 1941. Pro přípravu velezrady ve smyslu nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 27. září 1941 byli stanným soudem v Praze odsouzeni armádní generál m. sl. Josef Bílý a divisní generál v. v. Hugo Vojta k smrti. (…) Rozsudky byly dnes vykonány zastřelením. Říšský protektor v Čechách a na Moravě / Pověřen vedením funkcí / pod. Heydrich / Obergruppenführer a generál policie.“
Jak již bylo zmíněno, podle mnohých českých historiků si Heydrich datum nástupu do funkce zvolil záměrně ve svátek sv. Václava. Tvrdí to například Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd v Praze. Jan B. Uhlíř s ním nesouhlasí: „Považuji to za shodu okolností, nikoliv za programový krok Heydricha a nacistického režimu. V podstatě bych tuto možnost vyloučil. Nemám rád, když se některé kroky nacistů takto démonizují.“ Uhlíř si myslí, že Heydrich nebyl tak velkým znalcem českých dějin, aby své jmenování naplánoval právě na den sv. Václava. Ačkoliv nacistická správa protektorátu osobnost českého knížete později mnohokrát zneužila.
Třetí nejmocnější nacista
„Heydrichův zájem o české dějiny a sv. Václava je dnes přeceňován. Víme třeba, že si nikdy nevložil na hlavu svatováclavskou korunu, jak praví legenda. Byl to pragmatik, který funkci zastupujícího protektora vzal svým způsobem jako bokovku, v uvozovkách řečeno. Nevzdal se totiž žádné funkce v říši a jakožto šéf hlavního úřadu říšské bezpečnosti stále zůstával třetím nejmocnějším mužem v nacistickém Německu,“ vysvětluje znalec protektorátních dějin Jan B. Uhlíř.
Podle historika neměl Heydrich na studium osobností z české historie v podstatě žádný čas: „Byl nesmírně vytížen a v protektorátu strávil jen tak polovinu času z té doby, kdy byl ve funkci, ale spíše ještě méně,“ říká Uhlíř. Tedy v době od 28. září 1941 do své smrti po atentátu dne 4. června 1942. Podle historika měl v protektorátu jasný úkol: „Rychlými a ráznými kroky ukázat vůdci svou schopnost umravnit protektorát.“
Heydrich byl jmenován pouze jako zastupující protektor, nacistické vedení nechávalo v záloze Konstantina von Neuratha. Kdyby Heydrich český odboj úspěšně „umravnil“, byla tu šance, že „starý pán“ bude znovu uveden do funkce. Atentát ovšem Berlínu ukázal, že český odboj je mnohem silnější, než se zdálo. A i když ho Heydrich tvrdě potíral, nakonec se stal jeho obětí.
Polozapomenutí hrdinové
Dva popravení generálové z 28. září 1941, to by jen počátek drastické heydrichiády. „Hned 30. září byl popraven náčelník Československé obce sokolské Augustin Pechlát, následovala Akce Sokol, ohromný teror rozpoutaný vůči Sokolům,“ vypráví Jan B. Uhlíř, který je členem předsednictva dnešních Sokolů. Také 28. září 1941 popravený Hugo Vojta byl zasloužilým Sokolem a vojenským velitelem Sokola v odboji. „Bez Sokolů by nikdy nevznikly legie, bez legií by v roce 1918 nevzniklo samostatné Československo a bez Sokolů by tady nebyl tak silný protinacistický odboj, ani by nedošlo k odstranění Heydricha,“ míní Uhlíř.
Hrdinství popravených generálů z 28. září 1941, tedy Josefa Bílého a Hugo Vojty, bylo za socialismu zamlčováno. Propagován byl výhradně komunistický odboj. V roce 1989, když socialistický režim padl, uplynulo od války již příliš mnoho vody, aby se oba stateční muži mohli stát národními hrdiny, o kterých by květnatě vyprávěly učebnice dějepisu.
