Premiér Petr Fiala (ODS) se přidal do dlouhé řady politiků, kteří slibují pracovníkům „německé“ mzdy. Česká republika se ale směrem k západním zemím přibližuje jen pomalu a doplácí na to, že je jedním z nejprůmyslovějších států Evropské unie. Předseda vlády se tím dostává do společnosti někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který dříve také hovořil o platech v Západním Německu. Ani za více než tři desítky let v tržním kapitalismu se ale Čechům německé či rakouské mzdy nepodařilo dohnat.
Zarytý komunista Miloš Jakeš mluvil o západních mzdách mimo jiné během svého vystoupení ve slovenských Košicích. V předrevoluční době zmínil, že by lidem vyhovovalo pracovat v Československu a pobírat peníze jako v Západním Německu. To se nezměnilo. Za tu dobu se u moci vystřídala řada známých politiků, kteří vystupovali s podobným slibem.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Schillerová a Pekarová se pohádaly kvůli máslu. Učte v Bradavicích, řekl Skopeček exministryni
Dosažení výše rakouských platů předpovídal také vicepremiér z roku 1989 Valtr Komárek. Podle něj se měli Češi dotáhnout na své jižní sousedy do deseti let. K tomu si přisadil, že marka bude za tři koruny. To je zhruba ekvivalent dnešních šesti korun za euro. To se také dosud nepodařilo a posilování naší měny k euru pod hranici 20 korun je v nejbližší době velkou utopií.
Fiala se tak řadí po bok někdejších premiérů Václava Klause a Jiřího Rusnoka. První z nich sliboval v roce 1996 do čtyř let průměrnou mzdu 20 tisíc korun. To se ale nestalo a dosáhla jen na 13 tisíc korun hrubého. Rusnok v roce 2018 oznamoval, že nám chybí pět až sedm let k průměru Evropské unie v kupní síle. Současný premiér si navíc vytyčil šibeniční lhůtu pěti let, kdy bychom měli Německo a případně Rakousko ve mzdách dohnat. To se ale bez ekonomického zázraku jednoduše nemůže stát.
Od roku 1989 totiž uplynula dlouhá doba, kdy se země mohla západním zemím přiblížit rychleji. V devadesátých letech ale probíhala transformace ekonomiky s vysokou inflací. Rychlejší posilování měny proběhlo až po roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.
Pokud si vezmeme pouze Fialovu éru, tak během ní dokonce došlo k největšímu poklesu životní úrovně Čechů v historii. Svůj vliv na tom měla energetická krize nebo komplikace spojené s dvoucifernou inflací. Vláda Petra Fialy navíc neudělala nic pro budoucí reformy, které by Českou republiku více přiblížily k západním zemím.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Jedná se zejména o flexibilnější pracovní trh, masivní a fungující digitalizaci, důchodovou reformu nebo změnu ve státní správě. I když se vládnoucí kabinet k něčemu odhodlá, místo komplexní reformy přinese jen změnu parametrů. To je příklad penzijních změn, o které se svede v Poslanecké sněmovně velký boj. Další změny, například u pracovního trhu, pak naráží u koalice na rozdílné představy jednotlivých stran. Česko také doplácí na jednoznačné průmyslové zaměření. K vyšším platům chybí úspěšné moderní společnosti s přidanou hodnotou.
Pokud by se Petr Fiala stal znovu premiérem a povedlo se mu dokončit i příští volební období, mohl by doufat v německou stagnaci. Náš západní soused se totiž potýká s poklesem průmyslové výroby a také s krizí ve zpracovatelském sektoru. Například v příštím roce se očekává růst německého HDP o mizerných 0,4 procenta.
Problémem ale může být, že Česká republika je extrémně navázaná na německou výkonnost. Proto se o ní často posměšně hovoří jako o 17. spolkové zemi. Pokud Německo nemá dostatečný výtlak, tak na to doplácí i české firmy. Jinak je tomu u výdělků. I přes velkou provázanost ekonomik jsou české mzdy žalostně pozadu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babiš s Fialou se hádali o máslo a hlupáky. Peprnými slovy odvracejí pozornost, říká politolog
