Jednání Senátu (ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima NEWS
Senát se dlouhodobě těší nejmenší podpoře veřejnosti mezi ústavními institucemi a k volbám do horní komory se obtěžují chodit jen ti největší nadšenci. Čas od času se objeví okolnosti, díky nimž dostane Senát příležitost tuhle nedůvěru zvrátit a přesvědčit veřejnost o své opodstatněnosti. Před rokem senátoři tuto šanci skvěle využili. Nyní se ji ale rozhodli trestuhodně promarnit.
Častým argumentem pro existenci Senátu je, že horní komora plní roli jakési pojistky demokracie. Korekčního mechanismu vůči rozhodnutím Poslanecké sněmovny. A férově přiznejme, že jsou momenty, kdy Senát tuto roli pojistky beze zbytku splnil. Stalo se tak například loni v lednu, kdy senátoři zabránili ratifikaci tzv. Istanbulské úmluvy, dokumentu nesmyslně prosazujícího genderovou ideologii. Stalo se to přesně 24. ledna a tehdy si horní komora vysloužila uznání i od těch, kteří jinak mají o smysluplnosti této instituce vážné pochyby. Po roce, téměř na den přesně, mohla přijít další zlatá chvilka Senátu, při níž měla horní komora osvědčit svůj smysl. Sporný Lex Ukrajina, k němuž Poslanecká sněmovna účelově přilepila kontroverzní gumový paragraf o „cizí moci“, byl přesně tou normou, kterou by pojistka demokracie měla smést ze stolu.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
To se nakonec nestalo. Chvíli to ovšem vypadalo, že se potřebná většina senátorů najde, byť by byla i hodně těsná. Sociální výbor Senátu totiž schválil pozměňovací návrh, který měl sporný paragraf vypustit. Ústavně-právní výbor nezaujal žádné stanovisko a nechal věc na posouzení pléna. Kritické hlasy se přitom ozývaly i od senátorů z vládních stran, například od Zdeňka Hraby (za ODS) nebo Michala Canova (SLK), kteří společně s nezávislou senátorkou Danielou Kovářovou připravili k Lex Ukrajina pozměňovací návrh.
ČTĚTE TAKÉ: Další prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny neprošlo Senátem. Na novele vadilo více věcí
Nakonec ale žádný z pozměňovacích návrhů nebyl přijat a přesto, že nebyl schválen ani původní návrh jako takový, výsledek je, že norma včetně kontroverzního přílepku, evokujícího dobu komunismu, má zelenou k cestě na Hrad. Že by prezident Pavel zrovna v tomto případě svůj podpis nepřipojil, je naprosto nepravděpodobné, a tak nám tu jako jedno z blahých dědictví Fialovy éry zůstane paragraf o napomáhání cizí moci. Vágní a v důsledku nebezpečná norma, jež navíc nemá žádný praktický smysl, protože špionáž nebo činy proti České republice bylo a je možné trestat již na základě stávající legislativy.
Gumový paragraf
Hlavní riziko přílepku spočívá v tom, že není jasně definované, v čem má trestný čin napomáhání cizí mocnosti spočívat, což zkrátka otevírá dveře k účelové interpretaci a potenciálnímu zneužití. Příznivci přílepku argumentovali, že je třeba mít důvěru v instituce a věřit systému, že ke zneužití nedojde. Jenže jak se dá věřit systému, který má v rukou moc trestat čin, jež není jasně definován a tuto definici tak necháváte čistě na libovůli daného systému?
Důvěře se daří tam, kde jsou hranice jasně dány, nikoli tam, kde vznikají gumové normy umožňující libovolnou interpretaci. Dále důvěra vzniká tam, kde jedna instituce najde dost odvahy zastavit chybné rozhodnutí jiné instituce, pokud k tomu má možnost a kompetence. Obojí Senát měl. Obojí se rozhodl nevyužít. Nejen ku své škodě, ale především ke škodě nás všech. I ke škodě často zmiňované důvěry lidí v systém. Protože ta bohužel dostala kvůli senátorům další bolestivý kopanec.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zemětřesení a zmatky v pražské politice. Piráti tlačili na konec Kubelky, primátor je předběhl
