Německo je jedním ze států Evropy, který mohutně usiluje o zelenou revoluci v energetice a přechod na obnovitelné zdroje. Jenomže plán se mu podle představ nedaří a na zimu obnoví další uhelné elektrárny. Tedy nejšpinavější zdroje, které vůbec mohou být spuštěny. Přitom tomu není tak dávno, co si sebemrskačsky utlumili celou jadernou energetiku. Němci před zimou, a zejména v době vysokých cen energií, hazardují s energetickými dodávkami. Situace by mohla být úsměvná, pokud by na západ od nás neproudila elektřina vyrobená v České republice. A to i z pro ně nenáviděných jaderných elektráren. Němci se tak přinejmenším jeví hodně pokrytecky.
Jaderná energetika byla v Německu odsouzena k zániku po havárii elektrárny v japonské Fukušimě. Před dvanácti lety se o konec výroby zasadila tehdejší kancléřka Angela Merkelová. Její rozhodnutí dokončila letos současná vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Poslední elektrárny Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku byly odstaveny v polovině dubna.
ČTĚTE TAKÉ: Nobelovu cenu za ekonomii získala potřetí v historii žena. Stala se jí Američanka Goldinová
Rozhodnutí o útlumu posledních elektráren ale přišlo v době energetické krize. Navíc se Němci připravili o čistý zdroj, který má minimální dopad na životní prostředí. Dokonce i v rámci taxonomie Evropské komise jádro zařadila mezi ekologicky přijatelné zdroje. Nutno dodat, že po tvrdých vyjednáváních, kde se o příznivý výsledek zasadil i europoslanec ODS Alexandr Vondra.
Němci své elektromobily krmí uhlím. Mají jednu z nejšpinavějších energetik, tvrdí experti
Němci mají jednu z nejšpinavějších evropských energetik. Chlubí se svými elektroauty, ale přitom je krmí uhelnou energií, řekla v pořadu 360° na CNN Prima NEWS analytička deníku Echo24 Lenka Zlámalová. Jako naprosté selhání hodnotí energetickou politiku západních sousedů České republiky ekonom Štěpán Křeček.
Němci se však střílejí do nohy a k jádru se už nechtějí vracet. Mnohem radši otevřou jako zálohu špinavé uhelné elektrárny od společnosti RWE a LEAG. Nejde přitom o žádnou novinku. Podobný scénář se odehrál loni, kdy si tamní energetika zajistila výkon přesahující 7 GW v uhelných elektrárnách.
Situace je o to absurdnější, že Německo vystupuje jako jeden z průkopníků zelené energetiky. Snahou našeho západního souseda bylo mít levný plyn k zajištění levných energií pro své občany. Strategie padla výbuchem plynovodu Nord Stream 2, po kterém se Němci museli spolehnout na staré dodávky. Pohádka o tom, že se elektřina bude vyrábět z laciného plynu v plynových elektrárnách a za pomocí obnovitelných zdrojů, padla.
Češi dodávají elektřinu do Německa i Rakouska
Na chaotickou německou cestu ale doplácejí všichni. Francie například dodává do Německa velké množství energie vyrobené z jaderných elektráren.
Podobně je na tom i Česká republika. Naše energetická soustava přijímala elektřinu z Německa v minulých letech. To se letos změnilo a od dubna do srpna se stalo Česko čistým vývozcem elektřiny do Německa. A to v době, kdy byly optimální podmínky pro solární elektrárny. Důvod byl očekávaný, tedy pokles výroby větrných a uhelných elektráren. Netřeba připomínat, že uhelné elektrárny se v České republice podílejí na výrobě elektřiny téměř z poloviny a velkou část má i jaderná energetika. Tedy ta, která Němcům velmi vadí.
Energetičtí experti: Energie v ČR zdaleka nejsou nejdražší. Ale úspory hledejme
Česko jako země s nejdražšími energiemi v Evropské unii? Dlouho se o nás tak mluvilo. Premiér Petr Fiala taková tvrzení označil jako matení veřejnosti a vytváření špatného obrazu. Výhrady si neodpustili ani dodavatelé energií. Teď se ukázalo, že oprávněně. Data, která v loňském dubnu zveřejnil Eurostat, totiž měla vycházet z ceníkových nikoli reálných cen. Výsledek? S cenami energií jsme se v daném období dostali do nižšího průměru EU.
A jak je na tom německá energetika v současných podzimních dnech? Kvůli slunečnému počasí se na popředí drží výroba ze solárních elektráren. Na výrobě elektřiny se podílí z jedné třetiny. Následují uhelné elektrárny z 25 procent. Požadavky na uhlí ale budou postupem zimy růst a v akci se projeví i plynové elektrárny. V momentě, kdy nesvítí a nefouká, se z obnovitelných zdrojů energie stávají posměšně občasné zdroje.
Česká republika oproti tomu vyrábí elektřinu ze 40 procent z uhlí a z dalších 35 procent z jaderných elektráren. V úterý se navíc téměř 20 procent dostupné elektřiny exportovalo do Rakouska neboli do země, kde má jaderná energetika ještě horší jméno než v sousedním Německu.
Naši západní sousedé se nesmyslně omezují ve využívání zdrojů, které nejsou vůbec škodlivé a jejich bezpečnost je na vynikající úrovni. Místo toho zatěžují životní prostředí i přes proklamace o zelené politice. Je s podivem, že tamní politici drží pevnou linii, ačkoli veřejnost si většinově přeje návrat jaderné energetiky.
