Energetičtí experti: Energie v ČR zdaleka nejsou nejdražší. Ale úspory hledejme

Zkrotit účet za energie nemusí být náročné...

Kam až porostou ceny energií - Čestmír Hrdinka, ředitel poradenského týmu Elena

Česko jako země s nejdražšími energiemi v Evropské unii? Dlouho se o nás tak mluvilo. Premiér Petr Fiala taková tvrzení označil jako matení veřejnosti a vytváření špatného obrazu. Výhrady si neodpustili ani dodavatelé energií. Teď se ukázalo, že oprávněně. Data, která v loňském dubnu zveřejnil Eurostat, totiž měla vycházet z ceníkových nikoli reálných cen. Výsledek? S cenami energií jsme se v daném období dostali do nižšího průměru EU.

Poslechněte si celý rozhovor formou podcastu

Odhadovaná cena energií pro druhou polovinu roku 2022 byla 9 412 Kč. Realita byla ovšem jiná, k potěšení odběratelů je výsledná částka o téměř 3 000 Kč nižší - 6 488 Kč.

Co Čechy čeká dále? Na co se mají před další topnou sezónou, která je za dveřmi, připravit? Dočkáme se dalšího snižování cen, byť mírného? Nebo je lepší připravit se na další cenový šok? A dá se ještě vůbec najít způsob jak ušetřit? To jsou dotazy, které padaly v pořadu Co na to vaše peněženka.

Zájem o obnovitelné zdroje u nás roste

Česko v současnosti zažívá boom v oblasti fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Lidé si je do svých domovů pořizují s jasným cílem - osamostatnit se a ušetřit. K tomuto kroku se už v Česku podle Čestmíra Hrdinky, ředitele poradenského týmu Elena Národní rozvojové banky odhodlává také stále více firem.

„V minulém roce jsme zaznamenali velmi zvýšený zájem o obnovitelné zdroje. Fotovoltaika je na prvním místě, dále tepelná čerpadla, zateplení atd. Nicméně stále vidíme, že část podnikatelů vyčkává. Jak vystoupaly ceny energie, stavebních materiálů, tak plno z nich investici odkládá. Ale kdybych to shrnul, zájem v sektoru podnikatelů je daleko vyšší.“

Tomu, kdo se k pořízení moderních zařízení odhodlává, Čestmír Hrdinka doporučuje odhadnout, na čem dokáže uspořit nejvíc. „Nejdřív je to budova, jestli lze zateplit obálku, vyměnit okna, vyměnit dveře. Dále jsou to technologie v budově, jestli mají kotel ještě na tuhá paliva, nebo už na plyn, když na plyn - mají třeba kondenzační kotel? Mají na střeše prostor pro fotovoltaiku? Případně když se podíváme na technologii, jde-li o výrobní halu - nevyrábí stroje odpadní teplo, které se dá využít? To by znamenalo dát tam výměník a využít odpadní teplo a i vlastní technologie. Pokud jsou stroje už zastaralé, je potřeba je vyměnit, koupit nové technologie s co nejvyšší možnou energetickou účinností - každý spotřebič má štítek a podle něj by se měli rozhodnout - raději investovat do energeticky výkonnějšího. Ta investice je na začátku trochu vyšší, ale když si to spočítají, tak v řádu několika let se jim to vrátí,“ vyjmenovává jednotlivá řešení ředitel poradenského týmu spadajícího pod Národní rozvojovou banku, která se podnikatelům a firmám snaží s prvními kroky k samostatnosti i větším ohledům na životní prostředí pomoci.

Jedna z nejčastějších otázek, které si lidé kupující nové technologie kladou, je, co se právě jim vyplatí a jak to poznat? „Určitě to může mít svůj pozitivní efekt pro domácnost. Pokud je to domácnost přizpůsobená třeba na topení plynem a chce přejít na jiný zdroj, tak určitě vytápění tepelným čerpadlem a k tomu používání fotovoltaiky, která může pokrýt nějakých 30-60 % spotřeby, se může vyplatit,“ vysvětluje energetik Jan Béreš z webu Kalkulátor.

Pořízení fotovoltaiky, tepelného čerpadla, případně zateplení domu apod. ovšem vyžaduje vysokou počáteční investici. Dá se ale začít šetřit takzvaně teď a tady?

„Hodně záleží na stylu domácnosti. Nízko energeticky náročná domácnost typu menšího bytu s tím zas až tolik nepohne. Ani výměna starších spotřebičů neudělá výraznou změnu. Tam je dobré spíše mít v povědomí informace o své smlouvě, včas ji řešit. Spousta zákazníků, kteří ji včas řešili, třeba do této chvíle vůbec nemají krizové ceny energií,“ vysvětluje Jan Béreš.

Úspora a omezení plýtvání

Pozor by si potom jednotlivci, rodiny i podnikatelé měli dát na zbytečné plýtvání. „Pokud otevřou okna, nechají to tak přes zimu třeba půl dne, samozřejmě spotřeba stoupne. U podnikatelů je to jednodušší v tom, že oni přece jenom mohou spíš zavést energetický management a sledovat toky elektřiny, spotřebu,“ říká Čestmír Hrdinka.

Větším domácnostem a podnikům se vyplatí hlídat i spotřebu jednotlivých spotřebičů. V každé domácnosti i ve spoustě firemních provozů fungují ledničky, které patří k těm nejnáročnějším. Které další to jsou? „Jsou to ty fungující na bázi cyklů, to znamená myčka nebo nějaké jiné i menší spotřebiče, které v té kuchyni máme,“ doplňuje Jan Béreš.

Platí tedy jednoduché pravidlo - čím starší spotřebič, tím větší spotřeba energie? „Dá se to tak říct, nicméně má to i druhou stránku, novější spotřebiče zase nemusí mít tak velkou životnost. Už se ke mně dostaly některé stížnosti zákazníků, že když chtějí vyměnit spotřebič za nový a neověří si záruční lhůty, tak pak musí znovu investovat. Čili určitě důkladně vybírat a nebát se třeba i připlatit nějakou delší záruku,“ doporučuje dále odborník.

Nárůstu cen lze zabránit

A předejít vysokým účtům za energie mohou i malé a střední podniky. A to dokonce i v případě, že nemají dostatek vlastních financí na zajištění potřebných opatření. V takovém případě se lze obrátit právě na již zmiňovanou Národní rozvojovou banku, která právě s tím dokáže pomoci. „Poskytujeme zvýhodněný úvěr, v minulosti byl za nulovou sazbu, v současné době je se sazbou 1,99 %. A když to srovnáme s komerčními sazbami, které jsou kolem 8 %, tak podnikatel tím, že si u nás vezme úvěr, který je teď navíc ještě kombinovaný s dotací, může ušetřit 2,5 milionu korun na úvěru. A výhoda oproti dotacím je, že pokud ty peníze nemá, tak od nás je dostane předfinancované. Kdežto kdyby šel do dotací, tak si je musí opatřit,“ vysvětluje Čestmír Hrdinka, ředitel poradenského týmu Elena. A dodává že o úvěr od Národní rozvojové banky si klienti ještě mohou žádat a získají k němu i poradenství.

Program je určený pro malé, střední, velké podniky, takže pro každého. Je pro všechny kraje kromě Prahy, nicméně ani pražské firmy nepřijdou zkrátka, protože připravujeme podobný program, který spustíme během příštího roku.“ zdůrazňuje Hrdinka.

Poplatky za úvěr jsou podle Čestmíra Hrdinky velmi příznivé stejně jako další služby. „My jako Národní rozvojová banka negenerujeme zisk, musíme si na sebe vydělat, ale pro zákazníka jsou poplatky nulové. Nic nestojí, naopak my jim dáváme zvýhodněný úvěr. A to je jediné, co musí splatit, je jistina plus snížený úrok. A jak jsem již přednesl, je teď kombinovaný  s dotacemi, takže nemusí jít na dvě místa, vše dostanou u nás. A my jim navíc s úvěrem poradíme, takže nemusí kontaktovat poradenskou firmu, protože ty dotace jsou poměrně složité.“

Čestmír Hrdinka pak dále upozorňuje, že nechat si zpracovat poradenství právě u Národní rozvojové banky, pokud u ní chce klient svůj projekt i financovat, opět znamená úsporu času i peněz. „Příprava energeticky úsporného projektu zabere nějakou dobu. U nás máme díky Evropské investiční bance peníze na pomoc podnikatelům a můžeme jim zaplatit až 90 % peněz na přípravu energetického posudku. Ten se pohybuje od 50 000 do 150 000 Kč podle složitosti, u těch velkých projektů i více. Máme nasmlouvané partnery, energetické specialisty, to vyjde zhruba mezi 50 000 až 70 000 Kč. Takže toho klienta to vyjde na pár tisícovek a má opravdu kvalitní zhodnocení podnikání,“ říká šéf týmu Elena.

Dodavatele potřebných změn si podle Čestmíra Hrdinky mohou podnikatelé vybrat sami. „Nemusí dělat ani veřejnou zakázku, je to na nich. A pokud chtějí, poradíme mu, máme tipy, zkušenosti,“ dodává Hrdinka s tím, že aktuálně je zájem o pomoc Národní rozvojové banky tak vysoký, že kapacity jsou vyčerpány. To ale neznamená, že by další klienti neměli šanci. „Jsme na začátku nového programového období, peněz je tam poměrně dost. Co se týče časového sledu, když se na nás klient obrátí přes naše webové stránky, většinou odpovídáme do druhého dne, maximálně dvou tří dnů. Dohodneme si, co od klienta potřebujeme, třeba faktury za elektřinu, za spotřebu energií. Zeptáme si, jestli už má nějaký nápad nebo by chtěl prostě snížit spotřebu,“ vykládá Čestmír Hrdinka s tím, že následuje vypracování už zmíněného energetického posudku, které trvá zhruba měsíc. A další měsíc může trvat zpracování celé žádosti. „U menších projektů může být za dva, za tři měsíce hotovo. Klient může dostat peníze. U těch větších firem se ještě dělají způsobilé výdaje, energetický posudek je složitější, tam to mohou být třeba tři čtyři měsíce.“

Konec vládních stropů

Mají se zákazníci dodavatelů energií obávat ukončení vládních stropů? Jak říká Jan Béreš, není třeba je dále prodlužovat. „Věřím tomu, že je ještě spousta zákazníků, kteří mají zasmluvněné i ceny nad vládním stropem. Proto by si všichni měli zkontrolovat své závazky, smlouvy, aktuální fakturace a podle toho oslovit svého dodavatele a požádat třeba o změnu produktu na nějaký cenově příznivější. Nicméně je potřeba zvážit délku závazku a cenu. Případná alternativa je, pokud si klient srovná dodavatele, získá zajímavější cenovou nabídku, může od současného dodavatele odstoupit i za cenu sankce. Jen je potřeba přesně znát výši, aby s tím zákazník počítal a případná úspora pokryla minimálně výši sankce. Nebo ideálně, aby ji převýšila. Takže myslím, že konec vládních stropů není potřeba prodlužovat, nicméně určitě všichni zákazníci by si měli určitě zkontrolovat, jak to s cenou mají a včas to začít řešit,“ doporučuje expert.

Podle něj se zvýšila aktivita samotných dodavatelů, kteří se snaží klientům pomáhat s výhodnějším nastavením smluv. Přesto je prý dál na místě obezřetnost.

I produkty dodavatelů mají svoje minusy. Jsou hlavně v délce závazku i cena je horší, než co si zákazník může zajistit u jiného dodavatele na jiném akvizičním ceníku. Takže je potřeba zajistit si nabídky, oslovit i současného dodavatele a pokud nebude ochotný přistoupit na podobnou cenu, tak pak si spočítat výši sankce a pokud to bude mít smysl, klidně odejít,“ vysvětluje Jan Béreš.

A jak dodává, rozhodně se vyplácí vytrvalost. „Nedělat nic je ta největší chyba, co zákazník může udělat. Ideální je zajistit si minimálně třeba tři nejzajímavější nabídky. K tomu slouží různé srovnávače, kde má zákazník cenovou nabídku zprostředkovanou během chvilky a ví přesně, kdo co může nabídnout. A pak s tím může  konfrontovat svého dodavatele. Pak záleží, jak se k tomu dodavatel postaví, pokud nebude chtít vyjít vstříc, záleží, v jaké pozici ten zákazník je, kdy přesně mu končí smlouva, Zákazníci, kteří jsou před výpovědní lhůtou, mají dobrou vyjednávací pozici a můžou dostat třeba i nějaké individuální nabídky.“

Velkým pomocníkem jsou právě zmíněné srovnávače cen, které zákazníkům umí ušetřit peníze i čas. „Dodavatelé sami od sebe nemusí nabízet svoje nejzajímavější produkty a můžou s klientem hrát hru na kočku a na myš. Ty zprostředkovatelské servery se snaží mít co nejzajímavější formu ceníků produktů a jsou to ty akviziční hlavně pro nové zákazníky, takže tam se určitě dá získat nejlepší možná nabídka od vícero dodavatelů,“ doporučuje odborník z webu Kalkulátor, který dokáže poradit i ohledně případných sankcí.

Vhodná délka fixace

Další nejčastější dotaz, který obvykle zákazníci při uzavírání nových smluv mají, se týká délky fixace. Podle Jana Bérše je potřeba rozhodovat se podle výše spotřeby.

„Pokud se jedná o menší spotřebu, nebál bych se i víceletých produktů, nicméně určitě bych nebral produkty se snižováním ceny. Už jenom tu počáteční cenu nemají úplně nejzajímavější. A co se týká větších domácností a spotřeb, tam radím spíše jednoleté závazky, aby si klient za rok mohl polepšit.“

A pozitivní výhled má Jan Béreš na letošní topnou sezónu i co se týče dostatečných zásob plynu. „Oproti předešlým letům jsou teď zásobníky asi na největší naplněnosti, takže v tomto směru strach mít nemusíme. A věřím tomu, že terminály nám zajistí dost plynu i třeba na další zimu. V tomhletom směru asi problém nebude. “

Tagy:
peníze energie Petr Fiala Evropská unie Eurostat Česko Komerční sdělení úvěr Co na to vaše peněženka Evropská investiční banka Národní rozvojová banka Čestmír Hrdinka