GLOSA: Tomáš Klus se soucitem nezavděčil nikomu. Co je na tom smutně směšné?

Názor na kvalitu hudební a herecké produkce Tomáše Kluse je z pohledu politického dění irelevantní. Dotyčný se rozhodl, že mu nestačí být jen epigonem jiných v případě herectví a zpívat jen o lásce v případě hudebním a pustil se na politické pole. Dříve se tomu říkalo angažované umění. Jal se komentovat zahraniční politiku, kde padla kosa na kámen.

Nejdříve nazpíval písničku o konfliktu Ruska a Ukrajiny, kde si vybral stranu Kyjeva. Schytal dereš od těch, kteří to pokládali za příliš jednostranné. Následně se vyjádřil o konfliktu státu Izrael s Palestinci, kde si vybral Gazu. I tentokrát ho na pranýř poslali ti, kdo to pokládali za příliš jednostranné. Konzistentní postoj, který lituje trpící a mrtvé bez ohledu na jejich národnost, pas nebo vyznání, se mu vyplatil očekávaně.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Obecně platí, že ti, kteří tvrdí, že 1 + 2 jsou tři, mají problém. Jsou moc daleko od vyznavačů přesvědčení, že 1 + 2 jsou 2, stejně jako od těch, kdo tvrdí, že výsledek 1 + 2 jsou 4. Klus v této pozici v případě preferování strany sporu není, protože si vybral jednou 4, podruhé 2, přičemž tato glosa není jeho obhajobou. Může se hájit sám.

Smyslem je následující zamyšlení. Může si dovolit umělec coby občan mluvit do politiky, nebo má jen hudlařit? Může, má právo říkat a myslet si, co chce. A pokud tedy své nezadatelné právo využije, lze od něj čekat hlubokou odbornou analýzu? Nikoliv. Platí tedy, že má právo promluvit stejně jako kdokoliv jiný.

K TÉMATU: Klus se omluvil za video, kde mlčel o teroristech z Hamásu. Myslel, že ho všichni chápou

Není smutně směšné, když skupina těch, kteří ho chválili za postoj k Ukrajině, ho kritizuje za postoj ke Gaze? Umělec coby občan s velkým dosahem může nastolit téma, o němž se pak debatuje. Má se tak ovšem dít slušně, bez výhrůžek a napadání, protože naprostá většina problémů jsou složitý triptych událostí, souvislostí, příčin a následků. Fangličkování, stejně jako soucit s jedněmi obětmi a nesoucit s druhými, jako kdyby jedno mrtvé dítě bylo méně tragické než druhé jen kvůli svému původu, je nehumánnost a nemoudrost.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nečekaná zbraň Izraelců. Robotický pes loví v tunelech teroristy z Hamásu. Podívejte se na video.

Tagy: