GLOSA: Ústava není seznam zbožných přání. TOP 09 i další si ji pletou s dopisem pro Ježíška
Čím dál oblíbenější činností českých politických stran je prosazování nejrůznějších programových bodů do Ústavy ČR. Je to přitom populistický nesmysl a také naprosté nepochopení toho, co Ústava představuje a k čemu má sloužit. Někteří politici si tento obecný dokument o základních pravidlech fungování země a dělby moci zřejmě pletou se seznamem přání, který začátkem prosince připnou magnetem na lednici, aby si ho mohl přečíst Ježíšek.
TOP 09 chce v Ústavě zakotvit členství ČR v NATO a EU, vládní koalice ANO, SPD a Motoristů zase českou korunu či právo na hotovost. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) chtěl pak do Ústavy zahrnout zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. I když všechny tyto návrhy mohou znít ušlechtile, jde spíše – než o reálnou politiku – o zbožná přání otisknout vlastní program v dokumentu, do něhož sny nepatří.
ČTĚTE TAKÉ: Změníme Ústavu, slibují politické strany razantní krok. S návrhem přišla i TOP 09
Připomeňme, že pro změnu Ústavy je potřeba třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina zrovna přítomných senátorů. V případě dolní komory je tedy k přijetí ústavního zákona nutný souhlas alespoň 120 poslanců, u horní komory je to 49 senátorů při plné účasti a 17 při té minimální.
Co to znamená v praxi? Je velmi malá šance, že by TOP 09, která má nyní ve Sněmovně i v Senátu jednociferný počet zákonodárců, prosadila jakoukoliv změnu ústavních pořádků. Ani trojkoalice ANO, SPD a Motoristů se 108 poslanci nemá ve Sněmovně ústavní většinu, o Senátu nemluvě.
Zákaz ananasu na pizze jako ústavní zákon?
I kdyby ovšem jednotlivé strany měly ke svým cílům ústavní podporu, je třeba zmínit nejdůležitější skutečnost – Ústava je základním zákonem státu, který představuje stěžejní pravidla pro definici a dělbu moci, aspekty státních institucí či mantinely pro demokratické fungování. Rozhodně nemá jít o soupis ideologických zbožných přání ani o politický program volených zástupců, kteří jsou zrovna u moci.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
A i když je členství České republiky v NATO a Evropské unii bezpochyby značným přínosem i základním kamenem naší bezpečnosti a prosperity, je potřeba takovou zmínku cpát do Ústavy? Do obecného dokumentu, který má být kromě jiného stručný a jednoduchý, aby si ho mohl každý přečíst a aby se v něm každý orientoval?
V posledních letech se Ústava měnila například při prosazení přímé volby prezidenta z roku 2012 či změny poslanecké imunity, která se v roce 2013 ztenčila z dosavadní celoživotní na období po výkonu mandátu. V obou případech šlo o změny, které přímo souvisejí s ústavními pořádky nebo definují funkci ústavních činitelů. Když si ale v kontrastu s tím postavíme českou korunu, hotovost nebo rozpočtovou odpovědnost?
S trochou nadsázky bychom potom do Ústavy mohli psát zmínky o tom, že se v neděli nemá pracovat, že partnerská nevěra je špatná a že ananas na pizzu nepatří. Z hlediska legislativního procesu by tato stanoviska měla asi stejnou šanci na vepsání do Ústavy jako ony návrhy, které předkládají některé politické strany, a to s až komicky vážnou tváří.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ANO couvá ze zákona o neziskovkách. Schillerová mluví o zastavení, Rajchl se hlásí k autorství.
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
