Mezi europoslanci je obrana jasnou prioritou, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS pirátská poslankyně v Evropském parlamentu Markéta Gregorová. Zásadní je podle ní nestrašit veřejnost zjednodušenými a zavádějícími výkřiky typu: „Vezmou vám peníze na školství a zdravotnictví.“
V Haagu zrovna probíhá jednání summitu NATO a tady v Bruselu, kde spolu mluvíme, se chystá jednání premiérů a prezidentů v Evropské radě. Obrana je nyní prvořadé téma – zařadila už Evropa konečně na vyšší rychlostní stupeň?
Nemyslím si, že by tenhle problém byl vnímán jednotně napříč všemi členskými státy. Evropský parlament je v tomhle ohledu speciální. Vzhledem ke svému složení a typu lidí, kteří sem bývají voleni, vnímám u většiny kolegů napříč frakcemi silnou jednotu: Obrana musí být společnou evropskou prioritou. Výrazná většina z nich, včetně těch, s nimiž se jinak neshodneme na řadě jiných témat, podporuje Ukrajinu a má jasno v tom, kdo jsou naši protivníci.
ČTĚTE TAKÉ: Paradox amerických útoků na Írán: Teherán hrozil blokádou, po úderech cena ropy stále klesá
I pokud jde o vztahy s Čínou, cítím rozdíl mezi postojem zdejších europoslanců a národními politiky. Zatímco někteří národní lídři se často zaměřují hlavně na ekonomické dopady – třeba pod vlivem lobbingu firem jako Volkswagen v Německu – poslanci Evropského parlamentu uvažují více geopoliticky a strategicky. V europarlamentu je to zásadní téma. Postoje evropských poslanců však ne nutně vždy odráží politickou realitu jejich mateřských stran na národní úrovni.
Pravda je taková, že školství a zdravotnictví jsou oblasti, kterých by se případné škrty dotkly až jako posledních – pokud vůbec.
Výdaje na obranu porostou. Jak chcete vysvětlovat lidem, kteří s výdaji na obranný průmysl nesouhlasí, že bude potřeba osekat jiné položky rozpočtu, jako jsou například sociální programy nebo stavba silnic? Jak chce k těmto lidem mluvit?
Především je důležité s lidmi nemluvit stejným stylem jako některé opoziční strany, tedy nestrašit je zjednodušenými a zavádějícími výkřiky typu: „Vezmou vám peníze na školství a zdravotnictví.“ To je naprostý nesmysl. Rozpočet, ať už národní nebo evropský, zahrnuje desítky až stovky položek. Přesto se v těchto argumentacích často cíleně míří na nejcitlivější témata, která veřejnost logicky silně vnímá.
Pravda je ale taková, že školství a zdravotnictví jsou oblasti, kterých by se případné škrty dotkly až jako posledních – pokud vůbec. Je to účelová lež, kterou v debatách slýchám pravidelně a která mě upřímně řečeno irituje.
Nejde o to utrácet za obranu víc peněz – jde o to, utrácet je chytře. Ukrajina nám ukazuje, že vítězí ti, kdo umí dělat víc s málem: drony dnes porážejí zbraně za miliardy. Evropa potřebuje koordinaci, ne závod eg. pic.twitter.com/wnojZgrJid
— Markétka Gregorová 🦄 (@MarketkaG) June 19, 2025
Důležitá je i příjmová stránka, konkrétně se můžeme bavit třeba o progresivním zdanění. To je téma, které se často obchází jako příliš kontroverzní, přitom současné daňové zatížení není smysluplné ani z pohledu státu, ani z pohledu občanů. Stejně tak je důležité spravedlivé zdanění nadnárodních digitálních firem.
Připomínám například srovnání, kde český Seznam zaplatil až osmkrát více na daních než Google, ačkoli oba poskytují služby českým občanům v oblasti vyhledávačů. Tento nepoměr je do očí bijící. Bohužel debata o digitálním zdanění na evropské i globální úrovni – například v rámci WTO (Světové obchodní organizace, pozn. red.) – dlouhodobě stagnuje. Mimo jiné kvůli vetu v Radě EU právě pro daňové otázky.
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) v Evropském parlamentu na podzim 2024. Zdroj: Evropský parlament
A co ten evropský rozměr?
V tomto kontextu se jako nejproblematičtější jeví oblast zemědělství. Ta je extrémně předotovaná, a to navíc často nesmyslným způsobem. Významná část těchto dotací končí u velkých firem, což odporuje původnímu účelu těchto prostředků. Není náhodou, že jednu z těchto firem v Česku dříve vedl lídr nejsilnější opoziční strany – možná právě proto se snaží odvádět pozornost k tématům, jako je školství a zdravotnictví.
V současnosti probíhá v rámci Evropské komise proces zvaný „omnibus“, jehož cílem je redukovat nadbytečnou byrokracii ve veškeré existující evropské legislativě. Tento krok může přinést významné úspory.
Digitální daň jako možný zdroj příjmů
Když se ještě vrátím k vámi zmiňovanému zdanění digitálních firem. Tohle rozhodnutí je aktuálně „zaseknuté“ na WTO a v dohledné době se nejspíš nikam neposune.
To vůbec nesouvisí s WTO – ta v této věci nemá žádné rozhodující slovo a momentálně už nikoho příliš netrápí. Skutečný problém spočívá jinde, jak už jsem zmínila. V Radě Evropské unie stále platí právo veta, a to nejen v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, ale i v oblasti daňové. Právě kvůli tomu není možné sjednotit například korporátní daně. Státy jako Irsko nebo Nizozemsko mohou zablokovat jakoukoli změnu, ze které by samy neměly prospěch.
Pokud by právo veta zrušeno bylo, situace by se zásadně změnila. I tak ale existují způsoby, jak se některá daňová opatření dají obejít. Evropská komise před několika měsíci – v souvislosti s postoji Donalda Trumpa – navrhovala zavedení nové digitální daně, která by byla konstruována odlišně, a tedy by nespadala do kategorie vyžadující jednomyslnost v Radě EU.
Navíc je pravděpodobné, že s digitální daní by souhlasily i některé členské státy, které momentálně blokují jiné typy daňové harmonizace, například u korporací, protože z té konkrétní formy výběru samy tolik netěží.
To je úkol na poměrně dlouhou dobu. Není výrazně snazší hledat v tento moment řešení právě ve škrtání výdajů?
Takto se k tomu nedá přistupovat. Politici, kteří takto uvažují, by podle mě vůbec neměli zastávat své funkce. Politik má totiž povinnost přemýšlet nejen krátkodobě, ale i strategicky, v delším horizontu.
Evropa o rostoucím napětí ví minimálně tři roky. Ideálně bychom se na to měli připravovat už víc než dekádu.
Pokud jsme se nyní rozhodli, že je nutné posílit obranu – a já s tím souhlasím, protože čelíme reálným geopolitickým hrozbám a tlakům na naše spojence –, pak zároveň platí, že o těchto rizicích víme už řadu let. A stejně tak dlouho bychom se měli připravovat na to, jak tyto investice do obrany financovat.
Evropa o rostoucím napětí ví minimálně tři roky. Ideálně bychom se na to měli připravovat už víc než dekádu. Ale i kdybych byla přísná jen mírně a řekla, že máme za sebou tři roky vědomí o bezpečnostní situaci, pak i to je dostatečně dlouhá doba, aby se udělaly kroky. Ti, kdo ji promarnili, by měli být nahrazeni politiky, kteří uvažují odpovědně a v delším výhledu.
Markéta Gregorová Zdroj: CNN Prima NEWS
Hlavním bezpečnostním rizikem Evropy je Rusko. Nedávno české ministerstvo zahraničí oznámilo, že se stalo cílem kyberútoku ze strany Číny. Co tyto další a třeba méně viditelné hrozby, věnuje se dostatečná pozornost i jim? Nezapomíná se na ně?
Jsem místopředsedkyní delegace pro vztahy s Čínou, a mohu tedy odpovědně říct, že alespoň část politiků – včetně zástupců Evropské komise – si uvědomuje hrozby, které Čína představuje, a snaží se na ně připravit. Nicméně pokud se podíváme na úroveň veřejné diskuse nebo celospolečenského uvědomění, domnívám se, že stále neexistuje dostatečně jasné vnímání Číny jako zásadní geopolitické výzvy nadcházejících pěti let. A přitom právě takto bychom ji měli chápat.
1/2 Posvítili jsme si na kyberzločince. Čína se dlouhodobě snaží podkopat naši odolnost a demokracii. Pomocí kybernetických útoků, informačních manipulací a propagandy se montuje do naší společnosti a proti tomu se musíme bránit. pic.twitter.com/SV4ICs3oJv
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) May 28, 2025
Evropa na tuto výzvu není připravena. Nemáme strategickou analýzu sektorů, ve kterých bychom měli být více soběstační a méně závislí na dovozu z Číny. Neexistuje ani dostatečná analýza zranitelností jednotlivých národních trhů. A mnohé členské státy ji odmítají zpracovávat a sdílet z obavy o svou konkurenceschopnost v rámci vnitřního trhu. Přitom právě kvůli těmto postojům se během minulého mandátu nepodařilo schválit příslušnou legislativu – zablokovala ji Rada EU.
Jakmile – a bohužel to není „jestli“, ale spíše „kdy“ – Čína zaútočí na Tchaj-wan, ocitneme se pod tlakem ze dvou stran. Čína po nás bude požadovat, abychom mlčeli a nezasahovali, zatímco Spojené státy nás pravděpodobně vyzvou k zavedení sankcí a podpoře Tchaj-wanu. Jako dlouhodobí podporovatelé Tchaj-wanu k tomu budeme mít i hodnotový a strategický důvod, například kvůli závislosti na polovodičích. Jenže my na žádný z těchto tlaků nejsme připraveni. Ani prakticky, ani politicky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump má potřebu provokovat, řekl Pavel v Partii. Prozradil, o čem spolu mluvili v Haagu
