Jezdec F1 unikl z ohnivého pekla
Pokaždé, když vyrazí na trať, riskují životy. Možná v kontextu všech bezpečnostních prvků, které se ve formuli 1 zavádějí, se na tento fakt poslední dobou zapomínalo. Ale nedělní ohnivá nehoda pilota Romaina Grosjeana při Velké ceně Bahrajnu jasně připomněla, že smrt neustále visí ve vzduchu. Z děsivého incidentu odešel po svých jen díky tomu, že na ochraně kokpitu se odvedla v minulých letech poctivá práce. Co všechno zachránilo Francouzův život?
„Velké díky FIA (Mezinárodní automobilové federaci, pozn. red.) za masivní kroky v oblasti bezpečí, které jsme podstoupili, a umožnili tak Romainovi, aby z nehody vyvázl tímto způsobem,“ uvedl Lewis Hamilton, který si i v této sezoně s předstihem zajistil titul mistra světa.
Na bahrajnském okruhu Šakir absolvovali jezdci teprve první kolo, zejména v zadní části pole se sváděl tuhý boj o pozice. Romain Grosjean se se svým vozem Haas snažil prodrat před Daniila Kvjata, jenže prostoru měl málo, a tak po kontaktu s monopostem ruského pilota ztratil kontrolu nad řízením a ve vysoké rychlosti vletěl do postranní bariéry.
Ihned vyšlehl obrovský plamen, Grosjeanova formule se rozervala na dva kusy. Zadní část hořela před bariérou, přední – i s francouzským závodníkem – byla zapasovaná ve svodidlech. I přes to se dokázal Francouz z trosek vysoukat a utéct do bezpečí.
Pohled na hořící formuli připomínal 70. léta minulého století. Tehdy bývaly plameny v seriálu F1 poměrně častou součástí, jezdcům tak šlo častěji o život než v posledních sezonách. Ostatně nehoda rakouského pilota Nikiho Laudy během závodu na Nürburgringu v roce 1976 se zapsala do historie. Jako ta s lepším koncem, i když jeho tvář a zátylek poznamenala na vždy. Ale strašidelné záběry na ohnivé peklo v roce 2020? To už se zdálo trochu sci-fi.
Pevnost benzínových nádrží se od dob Laudova neštěstí výrazně posunula, ale tentokrát šlo o tak tvrdý náraz, že kapalina vzplála. Piloti navlékají nehořlavé oděvy, kukly i kombinézy, takže Grosjean dokázal několik vteřin uprostřed žáru vydržet a mohl se dostat ven. Vozy navíc disponují automatickými hasicími přístroji. Ocenit se musí bezprostřední zásah traťových maršálů, kteří se rychle snažili aspoň částečně hasit plameny. A i díky nim Grosjean mohl rychle prchnout.
Právě to, že se zvládl postavit na vlastní nohy, je ale asi největší zázrak nedělního incidentu. Vždyť v okamžiku nárazu měl podle inženýrů 34letý závodník čelit přetížení 53 jednotek G. Dolní končetiny zůstaly v pořádku díky monokoku – uhlíkovými vlákny velmi poctivě vystuženému tunelu pro nohy. A tak „buňka" se sedícím Grosjeanem zůstala téměř vcelku.
Halo, tady záchrana života
Při takto prudkém „zastavení" na místě dostala pořádně zabrat i hlava rodáka ze Ženevy. Kromě kvalitní helmy velmi pomohla konstrukce HANS, laicky řečeno pěnová opěrka hlavy. Ta je v formuli 1 povinná od roku 2003. Nejvíce však Grosjeanovu nehodu „odmakala" věc zvaná Halo.
Titanový ochranný rám nad kokpitem musí být na všech vozech od ročníku 2018. Právě on „zajistil“, že i když monopost stáje Haas udělal díru do bariéry, Grosjean zůstal při vědomí, protože se svodidla zastavila před jeho hlavou. Přitom sám zavádění prvku Halo kritizoval. Přední sloupek totiž lehce kazí pilotům výhled. Sám „popírač“ se ale nakonec přesvědčil o tom, o jak důležitý prvek se jedná.
„Chci vám jen říct, že jsem ok. Díky za všechny vzkazy. Před pár lety jsem nebyl pro Halo, ale teď myslím, že je to to nejlepší, co se ve formuli 1 stalo. Bez toho bych tu teď s vámi nemluvil. Takže děkuji,“ řekl Grosjean v pozdravu na sociálních sítích z nemocnice.
Inženýři zabývající se bezpečnostními prvky ve formuli 1 odvádějí výtečnou práci. Díky nim se Romain Grosjean v neděli v Bahrajnu znovu narodil. Lehké popáleniny rukou a kotníků se dají v této situaci označit snad jako výhra.