ZPRÁVY PLUS - 23.6. v 11:34
Ponorky se zachraňují už léta. Z hloubky téměř čtyř kilometrů se to ještě nikdy nestalo, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Pavel Gross, první český akvanaut, který sestrojuje vlastní miniponorky už od 60. let. Hostem byl i specialista na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník, který popsal, kdo se takových záchranných akcí účastní.
Pro někoho se to může zdát překvapivé, ale klasických turistických ponorek je ve světě poměrně hodně. Podle prvního českého akvanauta Pavla Grosse se ale většina z nich dokáže dostat jen do menších hloubek. „Těch, které se dostanou do čtyř až deseti kilometrů, je ve světě pomálu,“ uvedl Gross ve vysílání CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Česká ponorková legenda: Jak mohli do toho šrotu vlézt? Jejich konec musel být strašný
Každá z námořních velmocí má podle něj jednu, maximálně dvě. „Je to úžasně náročná záležitost, kterou lze srovnat s kosmickou technikou,“ dodal. Hloubkové ponorky bychom podle jeho slov spočítali na prstech. „Mají je Japonci, Číňani, Američané, Francouzi a některé další,“ uvedl akvanaut. Američanům patřila právě i ztracená ponorka Titan, jejíž trosky ve čtvrtek našly záchranné týmy.
Tragickému konci Titanu předcházela imploze, ale i kdyby nenastala a pasažéry by se povedlo najít pod vodou živé, záchrana by podle prvního českého akvanauta byla velmi složitá, ne-li nemožná. Gross se zmínil, že záchrana ponorky z tak velké hloubky, v jaké se vrak slavné lodi nachází, by byla technicky velmi náročná. Nehledě na to, že technika na takovou operaci ani neexistuje.
Situaci pátracím týmům podle něj neulehčovalo ani to, že v okolí Titaniku se nachází plno roztroušených objektů. „Při tom, jak se loď rozpadala, je kolem dokola spousta trosek. Od velkých až po menší, jako je tahle ponorka,“ řekl akvanaut s tím, že by bylo nutné mít k dispozici srovnávací fotografie. „Pak bychom rozeznali, která z těch trosek přibyla,“ doplnil.
Hostem ve vysílání byl i specialista na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník. Ten uvedl, že možnost záchrany je reálná v hloubkách okolo 100, 200, 300 metrů. „Můžeme se přiblížit jinými plavidly, umíme lidi transferovat a potom i následně dostat na palubu,“ uvedl Rozložník.
V hlubokomořských ponorkách je podle něj stejný tlak jako na hladině. „Stačí, aby byl k dispozici běžný personál, který je přítomný při jakékoli záchranné akci,“ vysvětlil specialista. Odborníci na hyperbarickou medicínu bývají přizváni tehdy, kdy v ponorce dojde k nárůstu tlaku. „V tu chvíli musí být na palubě i speciální zařízení, například hyperbarické komory,“ vysvětloval odlišnosti.
Mohli jste přehlédnout: Podívejte se, jak vypadala ztracená ponorka.
