Smutný konec pátrání po ztracené ponorce
Měl to být jen několikahodinový podmořský výlet do hlubin a zpět. Prozkoumat vrak legendárního parníku Titanic a do deseti hodin se opět vynořit. Místo toho však posádku ponorky Titan čekala smrt. Tragickou událost sledovali s napětím lidé po celém světě a při pátrání po ponorce odpočítávali, kolik času a kyslíku lidem na palubě zbývá. Přečtěte si, co všechno je o poslední cestě Titanu již známo.
Imploze
Ve čtvrtek večer podle středoevropského času bylo oznámeno, že v ponorce došlo s největší pravděpodobností k implozi, a to nejspíš již v neděli, kdy se vydala do hlubin oceánu směrem k Titaniku.
„Pakliže ponorka implodovala, čemuž trosky nasvědčují, tak smrt je prakticky rychlá. Je to okamžik mikrosekundy, a dá se říct, že to posádka ani nepostřehne,“ komentoval český odborník na Titanik Ondřej Vrkoč ve vysílání CNN Prima NEWS
Tvůrce ponorek Pavel Gross nastínil průběh takové imploze. „Musíte si uvědomit, jak strašný tlak tam je. Představte si potápěcí anebo svářečskou lahev. Obě jsou napumpované na 200 atmosfér. Tyto natlakované lahve implodují v této hloubce do sebe,“ popsal Gross pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Zemřeli už v neděli a záchranáři o tom celou dobu věděli. Příběh ztracené ponorky dostal další rozměr
Vnější tlak podle konstruktéra činí 380 atmosfér. „Vnějším přetlakem 180 atmosfér se taková lahev během milisekund zploští. Tlak 200 atmosfér v lahvi implozi neudrží, udělá to z ní placku,“ pokračoval konstruktér.
Za neuvěřitelně rychlou popsala implozi i bývalá námořnice Aileen Maria Martyová v rozhovoru pro stanici CNN. „Celá ponorka by se zhroutila sama do sebe dříve, než by si lidé uvnitř vůbec uvědomili, že nastal nějaký problém,“ řekla Martyová. „Nakonec z tolika způsobů, jak můžeme zemřít, je tento bezbolestný,“ dodala někdejší námořnice.
Ponorka Titan
Ponorku začala konstruovat společnost OceanGate v roce 2013 ještě pod názvem Cyclops 2. O několik let dostala nové jméno – Titan. Do útrob se vešlo pět pasažérů. Sloužila právě k přepravě bohatých turistů k vraku zaoceánského parníku Titanik. Specifikem bylo, že členové posádky se z ní sami nemohli dostat. Museli počkat, dokud je personál zvenčí nevyšrouboval.
Gross v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že Titan byl ve velmi špatném stavu, který vůbec neodpovídá specifikacím pro stavbu ponorek. Stroj označil za „absolutně nebezpečný přístroj“ a lidi, kteří do něj dobrovolně vlezli, za blázny. „Od začátku byli odsouzeni k průšvihu,“ komentoval konstruktér v rozhovoru, který vznikl ještě před zjištěním, že v ponorce došlo k implozi.
Kritizoval také onu zvláštnost, že sami by se členové posádky z útrob nedostali. „I kdyby se někde nouzově vynořili, stejně by tak akorát plavali v moři, otevřít dekl a vylézt ven by nemohli, zvolna by jim docházel vnitřní kyslík. Jinak řečeno: vždycky potřebují někoho, kdo je napřed vytáhne s celou ponorkou na palubu, pak je rozšroubuje, aby vůbec mohli ven,“ řekl konstruktér pro CNN Prima NEWS s dovětkem, že „do takového stroje by nikdy nevlezl“.
Posádka
Na palubě Titanu bylo pět lidí, tedy přesně počet, pro který byla ponorka určena. Mezi členy posádky byl generální ředitel společnosti OceanGate, která expedice za Titanikem řídí, Stockton Rush. Stanice BBC hlásila, že jeho manželka, Wendy Rushová, je potomkem manželské dvojice, jež zemřela právě při zkáze Titaniku.
Dalším člověkem na palubě byl 77letý Paul-Henry Nargeolet – bývalý potápěč francouzského námořnictva, který měl za sebou již několik expedic ke slavnému zaoceánskému parníku. I proto se mu přezdívalo Pan Titanic.
Expedice se zúčastnil také britský boháč a dobrodruh Hamish Harding. Ten miloval dobrodružství, což ostatně dokládá to, že loni se dokonce vydal do vesmíru se společností Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, a několikrát si to namířil i na jižní pól. Navíc byl držitelem hned tří zápisů v Guinnessově knize rekordů, včetně nejdelšího času stráveného v hloubce oceánu během ponoru do nejhlubší části Mariánského příkopu.
Poslední dvojicí v ponorce byli Shahzad a Suleman Dawoodovi. Prvně jmenovaný patřil mezi nejmajetnější Pákistánce, druhý byl pak jeho 19letý syn.
Vyšetřování
Nyní nastává pro americké vyšetřovatele úkol zjistit, co k tragédii vedlo. Hlavní otázkou bude objasnit, zda tragédii způsobila špatná konstrukce. Vyšetřovatelé to však budou mít velmi těžké.
„Neexistuje žádná černá skříňka, takže nebudeme schopni vysledovat poslední pohyby samotného plavidla,“ nechal se slyšet bývalý ponorkový kapitán britského královského námořnictva Ryan Ramsay. Jinak se přitom postup vyšetřování u podmořských neštěstí neliší od těch leteckých.
Zatím se pracuje s hypotézou, že v ponorce došlo ke „katastrofické implozi“, čemuž odpovídá i stav nalezených trosek. Hloubková a dálkově řízená plavidla nalezla na dně Atlantského oceánu trosky ve dvou oblastech. V jedné byl předek a ve druhé záď ponorky, což nasvědčuje, že se plavidlo roztrhlo vejpůl.
Co se týče členů posádky, experti mají za to, že jejich těla se pravděpodobně nikdy nenajdou.
