GRU

Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé z přípravy sabotáže, informovalo ve středu německé generální státní zastupitelství. Podle něj působili zadržení muži pravděpodobně v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.

Vláda ve středu zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády. Sudlianková bude muset po zápisu do seznamu do 30 dnů opustit Česko, potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten rovněž sdělil, že Rusové loni provedli více než 100 sabotážních akcí v evropských státech.

Ukrajinská tajná služba SBU v úterý oznámila, že odhalila špiona. Ten podle ní napomáhal ruské armádě v její protiofenzivě v Kurské oblasti. Nyní mu hrozí doživotní vězení.

Až válka na Ukrajině skončí, Rusko pouze přesune své síly a zdroje, které namíří směrem na Finsko a další části Evropy. Informuje o tom finská tajná služba Supo ve svém čerstvém reportu. Podle Finů navíc Rusové podstatně navýšili aktivitu svých tajných služeb a propagandy, aby na Západě otupili podporu Ukrajiny. Supo dodává, že se takto nechovají pouze Rusové.

Přes 88 tisíc ruských vojáků zahynulo od začátku konfliktu na Ukrajině. Ruská armáda také přišla o více než šest tisíc elitních specialistů. Jedna z nejsilnějších jednotek výsadkářů například již během prvních měsíců konfliktu přišla o významnou část vojáků. Ohromnou ztrátu zaznamenaly oddíly vojenských pilotů, jejichž výcvik je časově i finančně velmi náročný. Ověřenou bilanci před blížícím se třetím výročím zahájení války přinesl web ruské redakce BBC.

Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. V pondělí se tak ke svému případu vyjádřil bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom v pátek informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Dva lidé byli ve středu zraněni při explozi osobního auta v Moskvě, informují ruská média. Panují však rozpory v informacích o koho jde. Podle státní tiskové agentury TASS se jedná o vojáka, jenž se účastnil invaze na Ukrajinu, a jeho ženu. Agentura Interfax uvádí, že majitelem auta je důstojník generálního štábu ruské armády. Web Kommersant psal, že zraněný je pracovník ministerstva obrany, jenž sloužil ve vojenské rozvědce GRU. Později však uvedl, že šlo o shodu jmen. Šéf tajné služby FSB mezitím oznámil, že podezřelý ze spáchání útoku je v Turecku.

Pro Rusko je lepší, když je v Evropě vnímáno pozitivně. Teroristické útoky by mu tuto snahu zhatily. V pořadu Zprávy plus na CNN Prima NEWS to řekl vojenský analytik Jaroslav Štefec. S tím nesouhlasil bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Kdyby Rusko tolik stálo o pozitivní obraz v Evropě, tak by podle něj nikdy nenapadlo Ukrajinu.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, uvedlo v pátek ministerstvo zahraničí. Záměrný útok ze strany Ruska měl za cíl vážně ohrozit bezpečnost a stabilitu ČR, sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Spojené státy společně s EU a NATO tyto kybernetické výpady odsoudily.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace.

Smrt Jevgenije Prigožina neukončila ruské aktivity v Africe, pouze přešly od vagnerovců pod přímé vedení vlády. Ruský stát tak nadále podporuje a udržuje při moci vojenské režimy v několika zemích, výměnou za strategické suroviny. Kreml se zároveň snaží podmanit si v západní Africe těžební průmysl a vytlačit z něj západní hráče, což by mu mohlo umožnit energeticky vydírat Evropu. Na základě nové studie think tanku Royal United Services Institute (RUSI) a ruských vládních dokumentů o tom informovala stanice BBC.