Smrt Jevgenije Prigožina neukončila ruské aktivity v Africe, pouze přešly od vagnerovců pod přímé vedení vlády. Ruský stát tak nadále podporuje a udržuje při moci vojenské režimy v několika zemích, výměnou za strategické suroviny. Kreml se zároveň snaží podmanit si v západní Africe těžební průmysl a vytlačit z něj západní hráče, což by mu mohlo umožnit energeticky vydírat Evropu. Na základě nové studie think tanku Royal United Services Institute (RUSI) a ruských vládních dokumentů o tom informovala stanice BBC.
V Africe dlouhodobě působila soukromá vagnerova skupina Jevgenije Prigožina. Její aktivity po smrti šéfa žoldnéřské armády přešly pod vedení ruského státu, dnes je oficiálně zaštiťuje expediční sbor pod taktovkou generála Andreje Averjanova z rozvědky GRU. Ten měl stát za otravou Sergeje Skripala i útokem ve Vrběticích. Averjanov se loni na podzim v Africe setkal se zástupci vojenských junt několika zemí, které ujistil o pokračování podpory ze strany Ruska, uvedla BBC.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hledají se nové cíle ruské armády. Analýza ukázala pět míst, kde se bude fronta hýbat
Expediční sbor podle stanice vystupuje jako „Vagnerova skupina 2.0“, působí ve stejných zemích, se stejným vybavením, mnohdy se stejnými lidmi a se stejným cílem. Podstatným rozdílem oproti předchozím letům, kdy v Africe působili soukromí vagnerovci, je pouze míra otevřenosti, se kterou Rusko svou politiku provozuje, vysvětlil jeden z autorů studie RUSI Jack Watling. „Snaží se posílit krize na mezinárodní úrovni. Pokoušejí se zakládat nové požáry a rozšiřovat ty, které již hoří, a vytvářet tím méně bezpečný svět,“ popsal.
Budeme dělat opak toho, co chce Putin, slíbil Řehka. Není jasné, že na nás Rusko nezaútočí
Výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít, řekl v úvodu úterního armádního velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ruský prezident Vladimir Putin má podle něj za cíl snížení západní podpory napadené zemi, Česko však bude dělat pravý opak. Jen před několika dny dodalo další materiál z vojenských zásob. Není podle něj jasné, že Rusko na Českou republiku a její spojence nezaútočí. Za svou hlavní prioritu označil bojeschopnost armády. Zdůraznil, že členství v NATO z jednotlivých zemí nesejmulo odpovědnost budovat vlastní silnou armádu.
Rusové nabízejí své služby pro udržení vládnoucích skupin u moci či „balíčky pro přežití režimu“ výměnou za přístup ke strategickým surovinám. „Běžný ruský postup je pokrývat provozní náklady současnou obchodní aktivitou. V Africe jde hlavně o těžební koncese,“ vysvětlil Watling. Africké nerosty přitom Rusku získávají finanční prostředky i nad rámec působení na kontinentu. Kreml podle portálu Blood Gold Report od počátku své invaze na Ukrajinu vydělal díky kontrole dolů na obchodu s africkým zlatem přes 2,5 miliardy dolarů (59 miliard korun).
Rusko se zároveň s tím snaží z přístupu k těžbě klíčových surovin vytlačit západní státy. „V Nigeru se pokoušejí získat koncese, které by Francii znemožnily přístup k tamním uranovým dolům,“ popsal Watling. Pokud by se Rusům podařilo získat kontrolu nad uranovými doly západní Afriky, mohlo by jim to umožnit energetické vydírání Evropy. „Ve výsledku nás to oslabuje v globální konkurenci, které čelíme. Dopad nepocítíme okamžitě, ale v průběhu času. Je to vážná hrozba,“ shrnul Watling dopady ruského vlivu.
Podle něj je zároveň ironické, že Rusko razí tvrzení o kolonialistickém přístupu západních zemí v Africe. „Ruský přístup, který spočívá v izolování těchto režimů, podmanění tamních elit a těžbě jejich přírodních zdrojů, je dost kolonialistický,“ poznamenal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Extrémní risk. U Avdijivky jsou největší elity Ukrajinců, videa ukazují krvavý ústup z pekla
