CNN_Domácí: ELASTICKY MUZ
Věk je pouze číslo, říká se. U málokoho ale tahle stará pravda platí tak jako u Boba Divílka ze Zlína. Bývalý gymnasta a kulturista zanedlouho oslaví 77. narozeniny. Sběratel celé řady rekordů se udržuje v neskutečné kondici. Závidět by mu mohli i o půl století mladší sportovci.
V roce 1970 získal Bob Divílek republikový titul ve sportovní kulturistice. Ve stejném roce reprezentoval Československo na světovém šampionátu. Od jeho největších sportovních úspěchů už uběhlo přes půl století. Přesto se i dnes udržuje ve skvělé kondici.
Do posilovny už Divílek chodí jen čtyřikrát týdně. Péče o vlastní tělo je pro něj ale samozřejmě každodenní záležitostí. „Já vstanu z postele, udělám si malou gymnastickou rozcvičku a hned následuje sto kliků v jednom zátahu, pak čtyřicet dřepů, pak jsou tam kliky na levé ruce deset, na pravé ruce deset…To když člověk udělá, tak se cítí, jak kdybych se znovu narodil,“ popisuje Bob Divílek začátek každého dne.
Divílek celý život vyhledával především neprošlapané cesty. Jako první kulturista na světě začal při svých vystoupeních používat hudební choreografii. Evropu procestoval se svou Golden show. Začal lámat rekordy v počtu kliků a dalších cviků. Největší proslulost ale získal jako elastický muž. Do nevelké plastové krabice se Divílek v rekordně krátké době souká sám, nebo se svou kolegyní. Je jim jasné, že akrobati nesmějí udělat sebemenší chybu. „Kdybychom se báli, tak tam nevlezeme. Je potřeba netrpět klaustrofobií,“ říká bývalý kulturista.
Bob je prostě fenomén
Pro 76letého Divílka je cvičení a sbírání nejrůznějších rekordů celoživotní vášní. Naposledy mu zaplněná hala aplaudovala na dubnovém republikovém šampionátu v Kunovicích. Uznávají ho laici i profesionálové. „Je to legenda našeho sportu – a nejen našeho sportu, on je prostě showman, který se zpropagoval v celém světě. Bob je prostě fenomén,“ netají se obdivem k Divílkovi Antonín Podškůpka, organizátor českého šampionátu ve sportovní kulturistice.
A dokdy chce Bob Divílek lámat rekordy? „Pořád, do konce života mého. Do mé smrti chci dělat všechno tak, jak to dělám teď, a když to vydržím, tak to bude super,“ zdůrazňuje.
