Hampl, Sedláček, Švejnar: Hned dva expertní týmy pomohou ekonomice


Dopady koronavirové krize na české hospodářství bude řešit nezávislá skupina pod názvem KoroNERV-20 a vedle něj ekonomický tým, který zřídil Ústřední krizový štáb pod vedením ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Čeká je mimo jiné boj s nezaměstnaností.

Tým KoroNERV-20 vznikl na základě iniciativy ekonomů jako Mojmír Hampl, Danuše Nerudová nebo Tomáš Sedláček. „Je to aktivita, která vzešla zdola a nezávisle na vládě,“ řekl CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Vznikající platforma hodlá své návody na pomoc českému hospodářství otevřít všem, tedy i vládě.

Podle rektorky Mendelovy univerzity a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudové jde o neformální iniciativu a širokou expertní platformu, která spojuje osobnosti z různých sfér ekonomiky, veřejných financí, bankovnictví, ale i školství a podobně. „Scházíme se pravidelně prostřednictvím videokonferencí a sdílíme své zkušenosti a názory, jak rychle překonat dopady pandemie viru na českou společnost a její hospodářství,“ uvedla Nerudová pro ČTK.

Podobný nápad měl také Hamáček, který po Romanu Prymulovi převzal vedení Ústředního krizového štábu. Ten ve středu ustavil rovněž expertní skupinu ekonomů, jejímž úkolem bude pracovat na opatřeních, která by měla českou ekonomiku stabilizovat. Tým vede známý ekonom Jan Švejnar a jeho členy jsou například také Ilona Švihlíková nebo Tomáš Sedláček.

Osmiprocentní nezaměstnanost?

Drastická opatření, k nimž vláda přistoupila kvůli koronavirové pandemii, už mají své reálné dopady. Úřadům práce se do evidence nezaměstnaných hlásí první lidé. Jak před týdnem uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), jen za jediný den - 25. března - se mezi nezaměstnané na úřadech přihlásilo zhruba 2800 lidí.

Maláčové rezort rovněž ve vládním materiálu pro jednání o takzvaném kurzarbeitu uvedl, s jakým vývojem nezaměstnanosti se dá v nadcházejících měsících počítat. V nejpesimističtějším scénáři lze očekávat zvýšení míry nezaměstnanosti o pět procentních bodů během půl roku. Podíl lidí bez práce by se tak ze současných tří procent (podle metodiky MPSV) mohl zvýšit na procent osm.

To by mělo rovněž své nezanedbatelné rozpočtové dopady. Ministerstvo práce spočítalo, že každé zvýšení nezaměstnanosti o jeden procentní bod připraví státní kasu asi o 1,7 miliardy korun měsíčně. Růst o pět procentních bodů by tedy při ročním trvání přišel státní rozpočet na téměř sedmdesát miliard korun.