reklama

Hanzelka se Zikmundem jeli do světa prodávat Tatry. Vrátili se jako slavní cestovatelé

Miroslav Zikmund, který ve čtvrtek zemřel, utvořil slavnou cestovatelskou dvojici s Jiřím Hanzelkou. Jejich cesta ke světové proslulosti však začala jako úplně jiné poslání. V Africe a Jižní Americe měli propagovat a prodávat československé výrobky, až potom také trochu cestovat.

reklama

Studenti Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund se poprvé setkali v roce 1938 a společný zájem o cestování je spojil na celý život. První cestu v roce 1947 předcházely peripetie, které se z dnešního pohledu jeví zcela neuvěřitelné. Studenti bez jakéhokoliv finančního zázemí se vypravili za tehdejším ministrem průmyslu, ale především na vedení automobilky Tatra s prosbou a materiální podporu. Vyšlo to a legenda mohla začít.

„Neměli jsme řidičák ani potřebnou praxi,“ vzpomínal před lety Zikmund. „Jirka našel vzdáleného příbuzného v Sušici, který měl velkou autodílnu. Odjeli jsme tam na několik týdnů mezi první a druhou státnicí. Makali jsme na dílně s dělníky i tovaryši, sváželi jsme po Šumavě mléko. Když jsme ukončili praxi, majitel autoservisu pan Ludvík přizval dopravního komisaře. Řidičák jsme udělali na mlékařském voze,“ dodával.

Kde ale vzít velké a spolehlivé auto a peníze na cestu kolem světa? Mladíci se nejprve vydali do mladoboleslavské Škodovky, nepořídili však. Stejně dopadli i jinde, a tak nakonec zamířili do kopřivnické Tatry. Tam se tehdy vyráběly špičkové limuzíny. Ani přes počáteční nedůvěru se nenechali odbýt a předložili propracovaný projekt cesty. V jejich prospěch hrálo i to, že Hanzelka uměl čtyři jazyky a Zikmund dokonce osm.

„Abychom získali důvěru vedení Tatrovky, slíbili jsme, že si odsloužíme dva měsíce na výrobní lince a na montáži,“ vzpomínal Zikmund s tím, že si tím zřejmě získali respekt vedení firmy. Ředitel firmy jim nakonec slíbil vůz Tatra 87, kterým tehdy jezdili především ministři, slavná automobilová závodnice Eliška Junková, básník Vítězslav Nezval nebo prezident Edvard Beneš.

Následovala složitá jednání s dalšími institucemi včetně Národní banky, která odmítala na cestu přidělit devizy. Nakonec ale k dohodě došlo. Smyslem výpravy nebylo pouze dokumentovat nové kraje, ale především propagovat československé výrobky v čele s automobily Tatra. Hanzelka se Zikmundem tedy vyjížděli do Afriky jako obchodní cestující.

Vzhůru dolů

Vyšperkovaná osmdesát sedmička s číslem P-19720 vyjela na jih 22. dubna 1947 z Opletalovy ulice v Praze. Přes Mnichov, Ženevu a Avignon dorazili do Marseille, odkud putovali lodí na sever Afriky, do Maroka. Odtud pak po vlastních kolech do Libye, kde měli téměř fatální havárii.

„Došlo k ní už pět týdnů po odjezdu z Československa. Když jsme přijížděli k hranici mezi Tripolskem a Cyrinaikou, Jirka dupl na brzdu a nic. Zatáhl ruční... a znovu nic. Brzdy nefungovaly. Tatru jsme rozsekali o betonový zátaras. Byla nepojízdná,“ popisoval Zikmund. Při pozdější prohlídce cestovatelé zjistili, že měli ze dvou třetin přeštípnuté lanko ruční brzdy a naříznuté hadičky hydraulického okruhu. Někdo brzdový systém vědomě poškodil.

„Telegrafovali jsme do Kopřivnice, co máme dělat. Obratem jsme dostali zprávu, že si v alexandrijském přístavu, kde stojí tři stejné tatrovky pro africké zákazníky, máme jednu vybrat. Tyto tatrovky však měly černý lak, takže nezbylo než karoserii přestříkat stříbrnou metalízou jako u původního vozu. S tímhle náhradním auťákem jsme pak strávili na cestách tři a půl roku, najeli dvaašedesát tisíc kilometrů a procestovali čtyřiačtyřicet zemí Afriky a Jižní Ameriky,“ vyprávěl Zikmund před patnácti lety.

Později jim kopřivnická tatrovka legendární vůz věnovala. Hodili si korunou, kdo ho dostane, a sázku vyhrál Jiří Hanzelka, Zikmund dostal čtyřválcového tatraplána. Hanzelka si osmdesát sedmičku nechal dalších deset let. Jezdil s ní na dovolenou do Beskyd, na ryby i besedy po republice.

Automobil Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda byl nástupcem modelu Tatra 77, která byla unikátní tím, že měla první aerodynamickou karoserii na světě. Vzduchem chlazený osmiválec dosahoval maximální rychlosti sto šedesát kilometrů za hodinu, což z T87 činilo jeden z nejrychlejších osobních automobilů své doby.

Tatrovka měla ale jeden výrazný handicap či spíše specifickou vlastnost, se kterou museli její řidiči počítat. Vzadu uložený motor způsoboval přetáčivost vozu a při vyšších rychlostech vynášel automobil ze zatáček. Nehody končily jeho převrácením a smrtí řidiče. Adolf Hitler. jehož důstojníci vůz rádi užívali, dokonce vydal příkaz, který zakazoval nejbližším spolupracovníkům jezdit s Tatrou rychleji než osmdesátkou. Ve větším počtu se rychlý tatrovácký model začal vyrábět až po válce. Celkem jich do roku 1950 sjelo z výrobních pásů tři tisíce 3023 kusů

Dobrodružství, jaké už nezažijete

Prodávat Tatry a další tuzemské výrobky se cestovatelům nakonec splnit nepodařilo. V době návratu do vlasti (1950) bylo totiž Československo už zcela jinou zemí. Přestože se jim podařilo uzavřít řadu kontraktů, komunistický režim je zrušil. „Odjížděli jsme jako byznysmeni, ale na veřejnosti jsme se s tím tehdy nechlubili. V Nairobi jsme uzavřeli kontakt na 6 000 vozů, což bylo množství, které tehdy Tatra vůbec nebyla schopná vyrobit,“ přiznávali.

V duších mladých inženýrů šlo ale především o dobrodružství. Pro dobové vydání časopisu Svět motorů Zikmund označil za nejtěžší opravu na cestách výměnu prasklého péra v jihoamerických Andách. Díl od místního chilského kováře totiž neseděl a jeho úprava ve vysoké nadmořské výšce, kde bylo třeba ruční pilkou uříznout kus silného materiálu, byla vyčerpávající.

Památná je také historka o průstřelu v palubní desce, ke kterému došlo v Habeši, dnešní Etiopii. Zikmund tehdy střelbou ze střešního okna odrážel přepadení lupičů, ve zbrani mu ale zůstal ještě jeden náboj a výstřel vyšel v kabině. Jak sám přiznal, k tragédii mnoho nechybělo. Konec cesty byl poměrně příznačný. V Mexiku si Hanzelka vážně poranil ruku a i kvůli vízům museli upustit od návštěvy USA. I tak stihli navštívit 48 zemí a ujet 111 000 kilometrů.

Na příští cestu po Asii začátkem 60. let vyrazili hned dvěma vozy Tatra 805. Zikmund se během ní stihl rozvést a Hanzelka si dál ničil zdraví, ani jednoho dne stráveného na cestách však tito smělí kluci nikdy nelitovali.

Ing. Jiří Hanzelka zemřel 15. února 2003, Ing. Miroslav Zikmund jej následoval 2. prosince 2021.

Tagy:
Afrika Tatra Miroslav Zikmund úmrtí cestování Jiří Hanzelka Tatra 87

Hlavní zprávy

Na Česko se žene silný vítr, může dosáhnout síly orkánu. Budou se tvořit i sněhové jazyky
Počasí

Na Česko se žene silný vítr, může dosáhnout síly orkánu. Budou se tvořit i sněhové jazyky

Silný vítr zůstane v Česku i o víkendu. V pátek večer se sice přechodně utiší, ale od sobotního rána bude opět postupně od západu zesilovat. Nejvíce pak bude foukat v neděli, kdy může dosáhnout v nárazech rychlosti mezi 70 až 110 kilometry v hodině a na horách i 130 kilometrů v hodině, tedy síly orkánu. Na horách na severu země silný vítr doprovodí vydatnější sněžení. V Krkonoších, Jizerských a Orlických horách, Jeseníkách a v jejich podhůří může napadnout pět až deset centimetrů sněhu během necelých 12 hodin, sdělil Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ).

Česko se připojí k politickému bojkotu olympiády, potvrdil Fiala. Kvůli lidským právům

Premiér Petr Fiala (ODS) při pátečním jednání s předsedou Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřím Kejvalem potvrdil, že na zimní olympijské hry v Pekingu nepojede nikdo z členů vlády. Fiala po schůzce sdělil, že českým sportovcům popřál hodně úspěchů. Olympijské hry se budou konat od 4. do 20. února, některé západní země v čele s USA oznámily jejich diplomatický bojkot kvůli porušování lidských práv v Číně.

Muž blízký Langerovi zřejmě bude policejním prezidentem. Komise ho doporučila, řekl Rakušan

Poradní komise doporučila vicepremiérovi Vítu Rakušanovi (STAN) jako budoucího policejního prezidenta současného náměstka policejního prezidia Martina Vondráška. Ministr vnitra to potvrdil ve vysílání CNN Prima NEWS. Vondrášek byl jediný kandidát, který se do nabídkového řízení přihlásil. Podle některých kritiků by však jeho jmenování mohlo způsobit politizaci policie.

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Odložili skafandry a povolují návštěvy. Lékaři z VFN změnili strategii a úmrtnost klesá

Zdravotníci z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) od začátku koronavirové pandemie pečovali o více než 2 000 covidových pacientů. Za tu dobu podstatně změnili strategii, aby boj proti nemoci zefektivnili. Personál například kvůli hrozbě přenosu nebezpečných bakterií přestal nosit ochranné obleky. Téměř stovku nemocných v nejvážnějším stavu na mimotělním oběhu (ECMO) si pražští zdravotníci dovezli z jiných nemocnic. Nyní ostatním zařízením radí, jak o ně co nejlépe pečovat.

Instagram Schillerové stál ministerstvo financí skoro dva miliony. Měla dvorního fotografa

Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO čelí ostré kritice na sociálních sítích. Podle zjištění webu Seznam Zprávy totiž ministerstvo financí, které v té době řídila, vyplatilo mezi roky 2020 až 2021 skoro dva miliony korun jejímu dvornímu fotografovi a kameramanovi. Ti se více než rok starali o její Facebook a Instagram. Na obou aplikacích je Schillerová velmi aktivní.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Lidl, Albert i Kaufland navyšují mzdy, měsíčně si prodavači mohou vydělat i 43 tisíc

Potravinářské řetězce zaměstnancům zvyšují mzdy. Albert je zvedl od ledna v průměru o čtyři procenta, od února porostou v Lidlu v závislosti na pozici a odpracovaných letech. Pracovníci Kauflandu si přilepší průměrně o čtyři procenta od března. Ostatní obchodní sítě plánují případné zvýšení mezd oznámit v dalších měsících. Kromě zvýšení mezd společnosti rozšiřují také zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z tiskových informací firem a ankety mezi zástupci řetězců.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Tečka za první větví Rathovy kauzy: Ústavní soud smetl všechny jeho stížnosti

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, udělal tak poslední tečku za první větví jeho korupční kauzy. Rath si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu vězení, 11. ledna se dostal podmínečně na svobodu. ÚS rozhodoval koncem roku bez veřejného jednání, nyní usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zároveň také odmítl stížnost dalšího z odsouzených, manažera Tomáše Mladého, jenž dostal pětiletý trest.

reklama