Hidžáb jsem ve spěchu zapomněla. Íránská hrdinka se podivně omlouvala, prý neprotestovala

Během víkendu se íránská lezkyně Elnaz Rekabiová stala teprve druhou ženou v historii své země, která nastoupila do mezinárodní soutěže bez pokrývky hlavy, takzvaného hidžábu. Při extrémně vyhrocené situaci v její islámské domovině ji velká část světa oslavovala jako hrdinku. S odstupem několika desítek hodin se za to ale sportovkyně začala zvláštně omlouvat. Prý šlo o omyl.

S čelenkou a vlasy svázanými do culíku se na asijském šampionátu v jihokorejském Soulu postavila pod boulderingovou stěnu a vydala se směrem nahoru. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby 30letá Elnaz Rekabiová nereprezentovala Írán. Tedy extrémně konzervativní islámskou zemi, jejíž pravidla ženám přikazují mít na hlavě hidžáb i během sportu.

Internetem se nezvyklý „dress code“ íránské sportovní lezkyně šířil velkou rychlostí. Mnoho lidí mluvilo o nesmírně statečném protestu. Vždyť vláda jakékoliv prohřešky proti tradicím trestá, a to i nejhorším možným způsobem. Od 16. září nejen v hlavním městě Teheránu probíhají masivní protesty žen kvůli smrti 22leté Mahsy Amíníové. Tu zbila fatálním způsobem mravnostní policie z důvodu nesprávné pokrývky hlavy.

Přátelé se jí nemohli dovolat

Bylo otázkou, jestli se i Rekabiová nedostane do problémů. A odpověď se dostavila ještě před tím, než se stihla dopravit domů. Stanice BBC Persian s odvoláním na důvěryhodné zdroje informovala, že se jí přátelé nemohli dovolat. Dodala, že jí byly zabaveny osobní doklady i mobilní telefon. A do Teheránu odcestovala o dva dny dříve, než bylo původně v plánu.

V úterý už byla ale opět „online“. A svým 240 000 sledujícím na Instagramu nabídla prohlášení, které vyvolává značné pochybnosti. Podle mnohých jde o státem vynucenou verzi příběhu, který se odehrál na akci v Soulu.

Schickův spoluhráč si zavařil, tepal do režimu v Íránu: Nevydržím mlčet. Styďte se, zbabělci

Špatně zahalené vlasy Íránky Mahsy Amíníové mají rozsáhlé důsledky. V ultrakonzervativní islámské republice se rozjely vytrvalé protesty, které tamní policie potlačuje i ostrou střelbou do davů. Zarážející události ze země v Přední Asii se teď přenášejí i do fotbalového světa. Na problém si svojí nebojácností zadělal spoluhráč Patrika Schicka a Adama Hložka z Bayeru Leverkusen Sardar Azmoun.

„Kvůli špatnému načasování a neočekávanému pokynu, že už mám jít lézt, jsem si neúmyslně nevzala pokrývku hlavy,“ objevilo se na sociální síti. A u toho se Rekabiová omluvila za to, že všechny znepokojila.

Příspěvek, který měl zřejmě zmírnit obavy o její bezpečnost, příliš nezafungoval. Naopak je možná ještě umocnil.

Zmizení čínské tenistky

Případ trochu připomíná záhadné dění kolem tenistky Pcheng Šuaj z konce loňského roku. Jedna z nejslavnějších čínských hráček zveřejnila na sociální síti Weibo dlouhý příspěvek o svém vztahu s bývalým vlivným komunistickým funkcionářem Čang Kao-lim. Někdejší člen mocného politbyra komunistické strany ji údajně sexuálně zneužíval.

Příspěvek poté zmizel a s ním na dlouhou dobu i Pcheng Šuaj. Čína se snažila strachujícímu světu předkládat podivné důkazy, že je autorka smazaného obvinění v pořádku. Nakonec kauza vyšuměla ve chvíli, když sama tenistka uvedla: „V první řadě musím zdůraznit něco, co je velmi důležité: Nikdy jsem neřekla nebo nenapsala, že mě někdo sexuálně napadl.“ Nakolik byla její slova upřímná ví ale zřejmě jen ona sama.

Tagy:
demonstrace protest Írán sport hidžáb sportovní lezení Íránská islámská revoluce Elnaz Rekabiová Teherán Mahsa Amíníová