Pravidla pro valorizaci důchodů nejsou tabu, měla by ale být schvalována řádně. Tak odůvodnil svůj negativní postoj k vládní novele senátor Marek Hilšer (MHS). Jeho kolega Zdeněk Nytra (ODS) návrh hájil s tím, že jde o výjimečnou situaci. Veřejné finance jsou na tom podle něj tak špatně, že by jinak musel stát omezit jiné služby ohrožených skupin obyvatel, jakými jsou například invalidé nebo matky s dětmi. Členové horní komory Parlamentu o tématu debatovali ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS.
Dvojnásobný neúspěšný kandidát na prezidenta se postavil proti plánům vlády na snížení valorizace důchodů. Coby člen sociálního výboru Senátu přispěl k tomu, že hlasování skončilo v tomto orgánu remízou. Výbor tak schválení plénu parlamentní komory nedoporučil.
K TÉMATU: Hlasujte v ANKETĚ: Jak by se měl Pavel postavit k růstu důchodů? Na výběr má tři možnosti
„Pravidla pro valorizaci důchodů by měla být schvalována v řádném procesu. Vláda by měla jednat i s reprezentací seniorů, což se nestihlo. Dalším problémem je otázka ústavnosti. Pravidla valorizací sama o sobě nejsou žádným tabu, ale není správné je měnit bez řádné diskuze,“ řekl ve vysílání Hilšer.
Jeho výtky Zdeněk Nytra z ODS chápe, poukazuje ale na mimořádnost situace. „Tato doba je opravdu výjimečná a velice zvláštní. Inflace v lednu byla i nad očekávání ekonomů,“ poznamenal.
Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod by se zvýšil od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun podle míry inflace. Koalice novelu prosadila minulý týden navzdory rozsáhlým obstrukcím opozice, která chce předpis napadnout u Ústavního soudu, pokud začne platit.
Oba zákonodárci se pak velmi opatrně vyjadřovali například k otázce důstojného důchodu. „Tu částku vám neřeknu, odvíjí se podle konkrétní situace každého důchodce. Je rozdíl, jestli žijí v domácnosti dva, nebo je to jeden, jestli bydlí v nájmu, nebo svém bytě. Nejsem si jistý, jestli se koalice s opozicí domluví na nějaké opravdové důchodové reformě, nebo se budou měnit jen nějaké parametry,“ reagoval Nytra.
Že nelze jednoznačně říct částku, souhlasí i Hilšer. „Částka se mění společně s inflací. Důchody by se měly vztahovat k mediánové mzdě, 50 % je podle mě číslo, na kterém by se společnost mohla shodnout. Senioři, kteří se nachází ve složitější situaci, by měli být podpořeni i sociálními dávkami,“ doplnil svého kolegu.
Akademici do důchodu i v 70 letech
Tématem debaty byla i několik týdnů diskutovaná hranice odchodu do důchodu. Ta by se podle prvních návrhů ministerstva práce mohla v rámci důchodové reformy posouvat. „Každý může jít do důchodu, kdy chce, jde o to, kdy má nárok na tu sociální dávku,“ upřesňoval Nytra. „Prodlužuje se průměrný věk dožití. Když většina lidí začne tuto dávku pobírat v 65 letech a dožije se 90, tak je to už 25 let pobírání důchodu. Bude potřeba vytipovat náročné profese, ve kterých je už dnes problém pracovat do 65,“ dodal člen vládní ODS.
„Není potřeba říkat, že lidé budou odcházet do důchodu v 68 letech. Je pravda, že akademický pracovník, mezi které jsem se také řadil, tak může odejít v 70 letech, pokud mu hlava slouží. Je potřeba hovořit o celkové reformě, aby byl systém udržitelný. Momentálně není. Vítám, že se k tomu vláda chce postavit čelem a doufám, že to udělá sociálně citlivě. V minulé reformě se navrhoval nultý pilíř, základní důchod, to si myslím, že je dobrá myšlenka,“ vysvětlil svůj postoj Hilšer, 46letý lékař.
Jak oba senátoři hodnotí prezidentské období Miloše Zemana a měly by se podle nich posilovat pravomoci hlavy státu? Celý rozhovor se senátory najdete ve výše přiloženém videu.