Hitler Rusko podcenil, i dnes je těžké Kreml porazit. Historik připomněl operaci Barbarossa
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Proč dnešní Rusko považuje Českou republiku za součást invaze do SSSR 22. června 1941?
Asi 22 % německých tanků pro německou invazi vyrobily české závody
Historik Jan B. Uhlíř varuje před územními ústupky Rusku, které Evropu vrátí do roku 1938.
Jak o německé invazi psal český tisk?
Za napadení Sovětského svazu 22. června 1941 zaplatila německá Třetí říše 1418 dnů dlouhou válkou s Rudou armádou. Ruská invaze na Ukrajinu je ovšem ještě delší, trvá již 1580 dnů. „Obecně platí, že se nevyplácí podceňovat Rusko a jeho bojovou vůli. Hitler považoval Rudou armádu za zcela neschopnou, jenže konvenční cestou pouze z evropského směru se mu nepodařilo dojít ani do Moskvy,“ říká historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na dějiny druhé světové války a Protektorátu Čechy a Morava. „V principu jde o to, že pokud teď ruskému agresorovi přiznáme možnost zabrat cizí území, aniž by za to musel nějak zaplatit, vrátíme se téměř o sto let zpátky, někam do druhé půle třicátých let.“ Uhlíř připomíná i protektorátní Akci Viktoria, tedy oslavy invaze v protektorátu.
Na Rusku si vylámal zuby již Napoleon v roce 1812. A lépe nedopadl ani Adolf Hitler, když 22. června 1941 zahájil Operaci Barbarossa. „Důvod, proč Adolf Hitler napadl Sovětský svaz s relativně lehkým srdcem, byla mimo jiné i skutečnost, že Rudá armáda fatálně selhala v takzvané Zimní válce s Finskem na přelomu let 1939 a 1940,“ shrnuje historik Jan B. Uhlíř.
Údiv nad počtem sovětských tanků
„Berlín chybně dospěl k názoru, že Rudá armáda je zcela neschopná. Dal proto přednost rychlé porážce Sovětského svazu namísto invaze na Britské ostrovy. V podstatě chtěl získat absolutní hegemonii v Evropě a donutit tak tvrdohlavého Winstona Churchilla k jednání,“
ČTĚTE TAKÉ: Jak se stal Gottwald premiérem. Před 80 lety mu pomohli „zlatokopové“ ze Sudet
„Kdybych věděl, že mají Sověti 10 tisíc tanků, snad bych na ně nikdy nezaútočil,“ měl německý diktátor prohlásit již v srpnu 1941. Alespoň podle svědectví generála tankových vojsk wehrmachtu Heinze Guderiana. Berlín měl zkreslené informace o kvalitě i počtu ruské vojenské techniky, a to navzdory tomu, že až do zahájení Operace Barbarossa byl Sovětský svaz spojencem Třetí říše na základě takzvaného Paktu Ribbentrop–Molotov, což byla smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik z roku 1939.
Německé jednotky na počátku invaze do Sovětského svazu, která začala 22. června 1941, před 85 lety. Zdroj: Profimedia.cz
Wehrmacht utopený v rasputici
„Ruská technika byla navíc dokonale přizpůsobena tamnímu terénu,“ říká Jan B. Uhlíř: „Jeden z největších britských vojenských teoretiků Basil H. Liddel Hart tvrdil, že pokud by evropská část Ruska měla stejně kvalitní silniční síť jako Francie, říšská branná moc by s pravděpodobností hraničící s jistotou došla v roce 1941 až do Moskvy.“
Wehrmacht měl při postupu evropskou částí Sovětského svazu, tedy přes dnešní Ukrajinu, Bělorusko a Pobaltí obrovské problémy: „Němci se od příchodu podzimu 1941 doslova utápěli v takzvané rasputici, a v podstatě tak při postupu na Moskvu ztratili dva měsíce.“ Rasputica je ruský výraz pro téměř neprostupný bažinatý terén, když podzimní deště udělají z polních cest rozbahněné pasti. V rasputici uvízli už Napoleonovi vojáci.
Hotovo mělo být do čtyř měsíců
„Na počátku operace se ovšem zdálo, že se naplní očekávání o rychlém německém vítězství,“ líčí Jan B. Uhlíř počátek invaze. „Nacistické elity, třeba říšský ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels, byly skálopevně přesvědčeny o německém vítězství v několika málo měsících,“ pokračuje a cituje z Goebbelsova deníku: „Vůdce odhaduje celou akci asi na čtyři měsíce, já na méně. Bolševismus se zhroutí jako domeček z karet. Stojíme před vítězným tažením nemajícím obdoby. Musíme jednat.“
Německé invazi se hned 23. června 1941 věnovaly i titulní strany veškerého tisku v Protektorátu Čechy a Morava. A v úvodníku Lidových novin třeba zaznělo: „Německá branná moc nastoupila na Vůdcovu výzvu, aby uhasila ohnisko požáru. Je jisto, že přemožitelé Polska, vítězové na západě, dobyvatelé Balkánu, hrdinové z Narviku a Kréty rozřeší s obvyklou důkladností také tento úkol.“
Čtěte také
Pražský Petřín oslavující invazi
Zpochybňovat veřejně postup německých zbraní, to byla vstupenka do kriminálu či rovnou koncentráku. Zpráva agentury ČTK vysvětlila příčiny německé invaze údajnou sovětskou zradou německo-sovětského Paktu Ribbentrop–Molotov. „ČTK. Berlín 22. června. V neděli v časných hodinách ranních vydal Vůdce provolání k německému národu, ve kterém je odhalováno, jak sovětsko-ruská vláda přes německou politiku dorozumění a přátelský akt v součinnosti s Anglií potají proti Německu prováděla nejnebezpečnější pletichy.“
Operace Barbarossa měla eliminovat Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) z mapy Evropy. „Vytlačit ho za hranice Evropy do přibližné linie Archangelsk–Astrachaň. Šlo o největší vojenský podnik v dějinách lidstva a na frontu přesahující 1 600 kilometrů bylo postaveno 3,7 milionu mužů začleněných do 153 divizí,“ informuje historik.
Útok mohutně podpořila i nacistická propaganda. „A také v protektorátu se mohutně rozjela takzvaná Akce Viktoria,“ pokračuje. Na všech územích pod německou kontrolou byly vylepovány plakáty s hůlkovým písmenem V, které byly doplněny slogany typu: „Říše vítězí na všech frontách pro Evropu!“ A Praha byla už v druhé půli července 1941 plná těchto véček. „Na dobře viditelných místech byla dokonce umisťována několikametrová neonová písmena V, například na bývalý Památník osvobození nebo véčka tvořená žárovkami, taková byla vidět třeba na Petřínské rozhledně.“
Německé jednotky na počátku invaze do Sovětského svazu, která začala 22. června 1941, před 85 lety. Ohlasy v protektorátním tisku, v týdeníku Pestrý týden a deníku Lidové noviny. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Rusko se nevyplácí podceňovat
Písmeno V nesly i tramvaje, autobusy nebo lokomotivy. Zahajovalo promítání týdeníků v kinech a nesly jej i titulní strany tisku. Nacisté při invazi do Sovětského svazu používali písmeno V, dnešní Rusko si pro invazi na Ukrajinu vybralo písmeno Z.
Za napadení Sovětského svazu dne 22. června 1941 zaplatila německá Třetí říše 1418 dnů dlouhou válkou s rudou armádou. Ruská invaze na Ukrajinu je ovšem ještě delší, trvá již 1580 dní. „Obecně platí, že se nevyplácí podceňovat Rusko a jeho bojovou vůli,“ přemítá Jan B. Uhlíř.
„V současné době máme trošku tendenci tvrdit, že Ukrajina vítězí,“ varuje historik před přílišným optimismem, pokud jde o další vývoj v největším evropském válečném konfliktu od konce druhé světové války. „Rusko nikdy nepřizná, že by na frontě došlo k nějakému významnému neúspěchu, a propaganda bude vždy jednoznačně tvrdit, že bylo dosaženo stanovených cílů.“
Čtěte také
Velký problém, když Kreml dostane ukrajinská území
Reálně totiž Rusko na Ukrajině určitě neutrpělo prohru. „Obsazená ukrajinská území už vlastně Kreml anektoval, což je velký úspěch Moskvy a značný neúspěch Ukrajiny. Tento stav je ale především obrovským bezpečnostním rizikem pro zbytek Evropy,“ upozorňuje expert na válečné dějiny. „V principu jde o to, že pokud teď ruskému agresorovi přiznáme možnost zabrat cizí území, aniž by za to musel nějak zaplatit, vrátí se mezinárodní situace téměř o sto let zpátky, někam do druhé půle třicátých let.“
To znamená do éry, kdy Německo za tichého souhlasu Západu zabralo v březnu 1938 Rakousko a v říjnu téhož roku sudetské pohraničí tehdejšího Československa. „Pokud si Rusko anektovaná území ponechá, bude to velmi špatná situace nejen pro Evropskou unii, ale také pro celý svět,“ míní historik a připomíná, že dnešní Rusko za účastníky nacistické invaze z roku 1941 považuje i Českou republiku.
Už loni totiž mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová zmínila řadu evropských zemí, které se podle ní podílely na německé invazi do Sovětského svazu v roce 1941. A doslova tak prý „napomáhaly nacistickému režimu“. Podle agentury TASS přitom Kreml na seznam zařadil i současnou Českou republiku. „Osobně to čtu jako vzkaz Moskvy pro ty, kteří nyní považuje za protivníky. Bez ohledu na skutečnost, na čí straně stáli jejich předchůdci v době druhé světové války,“ vysvětluje si postoj Ruské federace Jan B. Uhlíř.
Německé jednotky na počátku invaze do Sovětského svazu, která začala 22. června 1941, před 85 lety. Ohlasy v protektorátním tisku, v týdeníku Pestrý týden a deníku Lidové noviny. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Česká republika prý napomáhala nacistům
Pokud je tedy nyní Česká republika jako „nástupnický“ stát Protektorátu Čechy a Morava jmenována mezi „napomahateli“ nacistického režimu, tak jde podle Uhlíře výhradně o účelovou manipulaci: „Moskva zapomněla na skutečnost, že po 22. červnu 1941 obnovila diplomatické styky s československou exilovou vládou a že Československou republiku zařadila mezi své spojence.“
Kreml ale také naráží na zbrojní výrobu Protektorátu Čechy a Morava, jejíž produkce byla pro Třetí říši klíčová například v oblasti munice či lehkých tanků. „Útočné hroty v první den německé invaze tvořily tankové divize s 3 580 stroji. A plných 22 procent tanků pocházelo z výrobních linek českých zbrojovek,“ zjistil Jan B. Uhlíř.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V kryptě jako parašutisté. Podívejte se do míst, kde čeští hrdinové svedli poslední boj s nacisty
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
