Neuvěřitelný příběh, který stále nemá konec! Hlavní hrdinka, paní Zuzana se ani po pěti letech nehodlá vzdát. Řeč je o barzoji, neboli ruském chrtu jménem Viktor, který se ztratil před pěti lety. Neskutečná houževnatost nejen jeho páničky a celé rodiny, ale i všech dobrovolníků, kteří se na jeho hledání podílí, neuhasla ani po několika letech. „To musí být váš Viktor“ psali i volali lidé paní Zuzaně napříč celou republikou. Stopy vedly až do dalekého Srbska. Na německých stránkách se objevil Viktorův důvěryhodný dvojník. Paní Zuzana ihned jednala, snažila se sehnat informace o tom, kde se pejsek nachází a zjistit víc. Autorka facebookového příspěvku, následně ani majitelka srbského útulku, nebyly moc sdílné. Majitelka se nenechala odradit, dokonce si najala srbskou právničku, která měla za úkol udělat na veterině nalezenému pejskovi test DNA. Test pak přes řidiče autobusu putoval do Prahy, kde si ho majitelka vyzvedla a nechala porovnat s testy Viktorových rodičů. Její naděje vyhasla. Testy se neshodovaly.
Neuvěřitelný příběh, který stále nemá konec! Hlavní hrdinka, paní Zuzana se ani po pěti letech nehodlá vzdát. Řeč je o barzoji, neboli ruském chrtu jménem Viktor, který se ztratil před pěti lety. Neskutečná houževnatost nejen jeho páničky a celé rodiny, ale i všech dobrovolníků, kteří se na jeho hledání podílí, neuhasla ani po několika letech.
„To musí být váš Viktor“ psali i volali lidé paní Zuzaně napříč celou republikou. Stopy vedly až do dalekého Srbska. Na německých stránkách se objevil Viktorův důvěryhodný dvojník. Paní Zuzana ihned jednala, snažila se sehnat informace o tom, kde se pejsek nachází a zjistit víc. Autorka facebookového příspěvku, následně ani majitelka srbského útulku, nebyly moc sdílné. Majitelka se nenechala odradit, dokonce si najala srbskou právničku, která měla za úkol udělat na veterině nalezenému pejskovi test DNA. Test pak přes řidiče autobusu putoval do Prahy, kde si ho majitelka vyzvedla a nechala porovnat s testy Viktorových rodičů. Její naděje vyhasla. Testy se neshodovaly. Pejsek byl následně adoptován německou rodinou.
„Víte, stejně mi to nedá spát, já vím, že testy nelžou, ale kdykoliv byla šance, že ten pes může být Viktor, vzala sem auto a jela to osobně ověřit. I tady jsem několikrát prosila, zda bych se nemohla s pejskem potkat, jela bych do Německa, rodina by ho vzala na procházku, jen bych si ho pohladila. Abych měla klid na duši. I kdybych Viktora opravdu našla a měl se dobře, už bych ho od rodiny nebrala. Přeci jen už mu bude 9 a je delší dobu pryč, než byl u mě. Jen pro svůj vnitřní klid bych chtěla vědět, že je v pořádku,“ přiznala Zuzana.
Naděje, že někde stále je neuhasla, třeba ho máte doma vy anebo váš soused. Pokud máte jakékoliv informace, neváhejte kontaktovat majitelku na 604 867 736
Celý přeběh začal před pěti lety, kdy paní Zuzana, jako obvykle venčila své psy v lese. Společně s Viktorem měla ještě druhého pejska perského chrta - saluku, jménem Farid. Nikdy jí neutekli, vždy přiběhli na zavolání. Tentokrát ne, po nějaké době se vrátil jen Farid. „Bylo vidět, že je v šoku, nechtěl se nechat pohladit, ani na piškot neslyšel, pak nám přestal chodit. Nejspíš z toho šoku, kdo ví, co viděl. Cvičitelka nám poradila, abychom mu přivedli nějakého psího kamaráda a opravdu se jeho stav zlepšil. On byl na Viktora hodně fixovaný,“ popisuje paní Zuzana.
„Od té doby mám na obou pejskách obojky s GPS, což všem doporučuji, pokud se vám pes zaběhne uvidíte polohu i to jakou rychlostí se pohybuje. A když vám ho někdo ukradne, tak mu obojek sice sundá, ale zase máte jistotu, že byl ukraden," tvrdí majitelka.
„Byly zrovna prázdniny, když se to stalo. Děti v okolí měly volno a chodily si hrát ven, napadlo mě: mohla bych vymyslet odměnu za to, kdyby zjistily nějaké informace, jako třeba našly Viktorův obojek, nebo ho někde zahlédly," vzpomíná majitelka. Odměnou měl být telefon. Bohužel děti nic nezjistily. Dva týdny jsem já i dobrovolníci chodili na místo, kde utekl, vyvěsili jsme letáky, obepsala jsem veteriny po cele České republice, policii, zoo, útulky, myslivecké spolky, psí organizace, dokonce i kafilérie. Stránka hledá se Viktor má skoro 3 tisíce členů, stal se tak známým, že ve snaze pomoci najít jeho se vrátilo domů už přes 10 jiných jemu podobných pejsků.
"Lidé se mě ptají na číslo jeho čipu, ale my jsme byli před pěti lety jdni z prvních, kdo ho měl a bohužel jsme na návštěvě veterináře zjistili, že je nečitelný, možná se nějak uvolnil, chtěla jsem pak jít na přečipování, ale už jsme to nestihli," říká smutně majitelka.
Naděje, že Viktor žije v jiné rodině, nebo v útulku jsou pořád vysoké.