Hongkongské poslance násilně vynesli ze sněmovny. Nové protesty jsou na obzoru

Hongkongští poslanci se hádali o tom, kdo bude předsedat sněmovnímu výboru, dlouhé týdny. Při hlasování bylo pravděpodobné, že zvítězí kandidát nakloněný Číně. Pro-čínští politici totiž mají ve sněmovně převahu. Protože sněmovní výbor rozhoduje o projednávání zákonů, mohla by se uvolnit cesta ke schválení několika kontroverzních legislativních návrhů oklešťujících demokracii a oslabujících nezávislost Hongkongu na Číně.

Schůze poslanecké sněmovny se brzy zvrhla v hádky a potyčky, když demokraté zjistili, že jí předsedá pro-čínský politik Chan Kin-por. O incidentu informovala tamní společnost sdružující veřejnoprávní rozhlas a televizi RTHK. Demokraté se snažili na protest zakrýt křeslo předsedajícího černou látkou. Pro-demokratický poslanec Lam Cheuk-ting házel po Chank Kin-porovi papíry s předpisy zákonodárného procesu, aby dal najevo, že jsou porušovány. Několik demokratických poslanců bylo násilně vyneseno z místnosti po ostrém konfliktu se svými pro-čínskými kolegy i s ochrankou, která se podle opozice nechovala nestranně.

Podle očekávání byl nakonec zvolen předsedou sněmovního výboru šéf největší pro-pekingské strany DAB Starry Lee, avšak za nepřítomnosti nejméně jedenácti vykázaných demokratických poslanců. Opoziční poslanci se proto vyjádřili, že jeho zvolení neuznávají.

Předchozí předseda byl odvolán na přání Číny

„Jak vidíte, hlasování proběhlo za nelegálních podmínek a předsedající Chan Kin-por zneužil neprávem nabité moci, proto nepovažujeme Starryho Leea za předsedu sněmovního výboru,“ řekla Tanya Chan z Občanské strany, jedna z vykázaných zákonodárců.

Dosavadním předsedou výboru, který rozhoduje o projednávání zákonů v hongkongském parlamentu, byl demokratický politik Dennis Kwok, taktéž z Občanské strany. Byl však odvolán minulý týden po kontroverzní intervenci pekingských autorit do Hongkongu. Delegace z Číny předsedu Kwoka obvinila z filibusteru, neboli úmyslného zdržování rozhodnutí většiny v zákonodárném sboru tak, aby ji menšina přiměla k novému jednání a kompromisu. Na základě tohoto obvinění Číňané naznačili, že by Kwok měl být z postu odvolán.

„Hongkongská realita je taková, že kdykoliv se Pekingu, Carrie Lamové (nepopulární hongkongská správkyně, pozn. redakce) či provládním kolegům něco nelíbí, udělají cokoliv, včetně porušování našeho právního systému,“ řekl v pondělí odvolaný Kwok.

Díky zvolení Starryho Leea do čela sněmovního výboru proběhne v poslanecké sněmovně 27. května druhé čtení kontroverzního zákona, který postaví hanění čínské hymny mimo legislativu. Za jeho porušení by mělo hrozit až tříleté vězení. Učitelé ve školách, včetně mezinárodních, dostanou v zákoně oporu, aby mohli po dětech vyžadovat učit se čínskou hymnu zpaměti.

Návrh kritizuje nejen hongkongská opozice, ale i organizace na ochranu lidských práv. Podle americké televize CNN je však pravděpodobné, že zákon projde, neboť pro-čínští zákonodárci mají v parlamentu většinu. Vláda se jej bude snažit prosadit před volbami do poslanecké sněmovny, které proběhnou letos v září.

Při čínské hymně si Hongkong zakrývá tváře

Hongkong je sice součástí pevninské Číny, ale disponuje částečnou autonomií. Má vlastní politický systém s limitovanou demokracií a většími občanskými svobodami, než mají Číňané. Město vystupuje při některých příležitostech samostatně, jako například při olympijských hrách a mezinárodních fotbalových utkáních. Používá však čínskou hymnu, a to i při oficiálních ceremoniích.

Návrh navazuje na obdobný zákon, který prošel v Číně v roce 2017. Ten hrozí lidem, kteří haní státní hymnu, patnáctidenním vězením. Reagoval tak na sabotáže čínské hymny hongkongskými sportovními fanoušky, které se od pro-demokratických demonstrací v roce 2014 staly tzv. folklorem. Lidé během hymny často bučí nebo si zakrývají tváře šálami.

Analytik CNN James Griffiths se domnívá, že nový zákon o čínské hymně spolu se sněmovními volbami by mohly posílit bouřlivé protesty. Ty v Hongkongu v lednu utichly kvůli pandemii koronaviru. Odpůrci pro-pekingského přístupu však znovu demonstrovali 13. května v nákupních centrech, a to i přes vládní nařízení o zákazu shromažďování. Protesty mířily hlavně proti správkyni Lamové, která v ten den slavila 63. narozeniny.

Policie při těchto protestech zadržela na 230 osob. Předpokládá se, že nepokoje během letních měsíců zesílí, neboť jde o hlavní sezonu hongkongských demonstrací. Během června a července si totiž obyvatelé města připomínají dvě důležitá výročí: Masakr na náměstí Nebeského klidu 4. června a přechod Hongkongu z britské správy pod čínskou 1. července.

Loni demonstrovala sedmina obyvatel Hongkongu

Masivní demonstrace v Hongkongu začaly již loni v červnu a od té doby je přerušil na téměř čtyři měsíce pouze koronavirus. Odpor obyvatel, kteří se bojí sílícího vlivu Číny na město, vyvolal takzvaný vydávací zákon. Ten by umožnil zadržet a vydat zločince na území, s nimiž nemá Hongkong smlouvy o vydávání, včetně obávané Číny. Odpůrci čínského vlivu na Hongkong se obávají, že jeho obyvatelé a návštěvníci by byli postaveni pod jurisdikci pevninské Číny, což by okleštilo nezávislost regionu.

Šéfka hongkongské samosprávy Lamová zákon sice předběžně stáhla z projednávání, demonstrace ale neustaly, neboť lidé požadují její demisi a demokratické reformy, které omezí vliv Číny na zvláštní správní území. Jedná se o jednu z největších politických krizí v Hongkongu za desítky let. Protestů se v sedmimilionovém městě zúčastnilo na milion lidí.

Demonstrace měly nejdramatičtější průběh loni v listopadu, kdy lidé začali vycházet do ulic i v obědových pauzách. Tehdy byl také v potyčce zapálen jeden mladý demonstrant a došlo k blokádě demonstranty obklopené Polytechnické hongkongské univerzity. Studenti, kterým se nepodařilo z obklíčené univerzity uniknout před zatčením, podle svědectví reportérů vykřikovali svá jména a prohlašovali, že nebudou páchat sebevraždu. Média je tak mohla identifikovat a v případě úmrtí by se jednalo o vraždu ze strany ozbrojených složek.