Horská služba ČR o letních prázdninách zasahovala u 1 487 případů, což bylo o 84 méně než před rokem. Nejvíce výjezdů se uskutečnilo kvůli cyklistům, pěším turistům a uživatelům koloběžek. Tragický konec měl jeden ze zásahů, a to v Beskydech. Loni jich bylo sedm. Vyplývá to ze statistik Horské služby.
Nejvíc problémů na horách v červenci a srpnu podle dat Horské služby způsobili cyklisté, když počet výjezdů za cyklisty v nesnázích vystoupal během dvou prázdninových měsíců na 590. Například v Jeseníkách tvořily výjezdy za cyklisty téměř polovinu z pětistovky celkových výjezdů. Celkem 342krát vyjeli záchranáři pro pěší turisty a 148krát pro uživatele koloběžek.
Statistiku potvrzují oslovené pojišťovny. Přestože je podle nich na horách nejvíce úrazů během lyžařské sezony, tedy od ledna do března, i prázdninové měsíce jsou z hlediska úrazů vysoce frekventované. „V poslední době přibývají hlavně úrazy na kolech, koloběžkách nebo elektrokolech,“ uvedla tisková mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.
Vrtulník a horská služba zachraňovaly v Rakousku 84letého Čecha, kterému ujela lanovka
V rakouských Alpách zachraňovali 84letého českého turistu, který se při výletu odpojil od své skupiny. Nestihl poslední lanovku do údolí, načež se rozhodl pro zdlouhavý sestup po svých, informovala dnes agentura APA.
Problémy vznikají podle ní i kvůli snadné dostupnosti těchto dopravních prostředků v půjčovnách a také stále sílícímu provozu na horských cestách. „Úrazy evidujeme i z takzvaných singl treků a z drah na sjezdovkách, kde jsou v létě trasy pro cyklosjezdy,“ dodala. Nejčastějšími důvody problémů jsou podle ní přecenění vlastních sil, nezkušenost, nízká technická zdatnost či nedostatečná kondice.
„Máme čilé důchodce cyklisty nebo skialpinisty, ale také mladší ročníky, které přeceňují svoje možnosti a nedokážou si odpustit zážitek v podobě sjezdu na koloběžce z vrcholu hory, popřípadě jízdu na elektrokole v terénu,“ uvedla Svobodová. Lidem se také během pandemie snížila kondice. To si ale nepřipouštějí a dále se věnují aktivitám, které vyžadují určitou fyzickou zdatnost, dodala.
V porovnání s jinými jsou poslední dva roky podle tiskové mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renaty Čapkové výrazně ovlivněny covidovými lockdowny, kvůli kterým je úrazů a s nimi spojenými pojistnými událostmi celkově méně, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.
Pojišťovny přesto upozornily, aby lidé cestovní pojištění v zahraničí nezanedbávali. Za zásah horské služby se na Slovensku platí průměrně okolo 350 eur (8 850 Kč). Ve chvíli, kdy je potřebné pátraní a vyproštění s nasazením vrtulníku, se cena může vyšplhat až na několik tisíc eur. A zásahy v jiných zemích jsou podstatně dražší.