Hráči bojují proti vypínání videoher. Tvoříme precedent i pro fyzický svět, říká Gregorová
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hráči v Bruselu bojují proti vypínání starých her.
Komise požadavky odmítla, chystá však kodex chování.
Gregorová varuje před nebezpečným digitálním precedentem.
Hrozí, že firmy na dálku vypnou i elektrická nebo autonomní auta?
Iniciativa Stop Destroying Videogames, která usiluje o to, aby herní společnosti nemohly hráčům vypínat staré hry, se dostala až do Bruselu. Poté, co její požadavky narazily u Evropské komise, vysvitla jí nová naděje v podobě legislativy Digital Fairness Act (DFA). Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) považuje osud iniciativy za důležitý precedent pro budoucnost celého digitálního odvětví. Ondřej Krutílek (ODS) její obavy nesdílí.
Pokud hráči se svými požadavky neuspějí, společnostem by se otevřela cesta k tomu, aby mohly lidem prostřednictvím rušení softwaru vypínat produkty i ve fyzickém světě. Gregorová se toho obává například v oblasti elektroaut. Podle europoslance Krutílka je ale třeba ctít duševní vlastnictví. Vypínání fyzických zařízení se neobává.
ČTĚTE TAKÉ: Nesmíme působit jako magnet na migranty, říká Vondra. Konečná se opřela do Evropské komise
Když si zakoupíme nějaký software, zpravidla se nestáváme jeho vlastníky, jako když si například pořídíme kladivo či jiný fyzický předmět. Získáváme pouze licenci k jeho užívání za určitých podmínek. Autorská práva zůstávají vlastníkovi softwaru.
Stejná situace panuje i u videoher. Tento segment prošel během let dynamickým vývojem a doby, kdy si hráči pořizovali hry primárně na CD nosičích, jsou pryč. Dnes většina distribuce probíhá online formou. Trend je zjevný i při pohledu na chování velkých firem. Společnost Rockstar Games, která letos na podzim vydá nejočekávanější hru roku (a možná i celé dekády) GTA VI, bude dílo distribuovat pouze digitálně. Pokud si koupíte fyzickou verzi, dostanete pouze krabičku s aktivačním kódem.
Výrobce herní konzole PlayStation – společnost Sony – oznámil, že od roku 2028 bude všechny nové hry na své herní zařízení také distribuovat pouze digitálně. Čím dál více her je navíc závislých na internetových serverech. Hráči se proto právem obávají ztráty kontroly nad svou herní knihovnou.
Čtěte také
Impulsem ke vzniku iniciativy Stop Destroying Videogames, za kterou stojí hnutí Stop Killing Games, se stala událost z roku 2024, kdy jedna z největších herních společností Ubisoft vypnula servery závodní hry The Crew, čímž hráčům znemožnila pokračovat v hraní. Zákazníkům, kteří si The Crew pořídili krátce před oznámením rozhodnutí, byly vráceny peníze. Většina ale zůstala bez kompenzace, přestože za hru zaplatila. Ubisoft krok obhajoval omezeními na serverové infrastruktuře i licencemi. Přestože se Ubisoft nedopustil ničeho nelegálního, neboť krok podle licenčních podmínek mohl udělat, vyvolala událost mezi hráči pohoršení a otevřela širší otázku ochrany spotřebitelů v digitálním prostoru.
Dosavadní cesta iniciativy na půdě EU
Iniciativa v EU postupně nasbírala téměř 1,3 milionu podpisů a v lednu letošního roku byla předložena Evropské komisi. Hnutí požaduje, aby herní společnosti musely své hry ponechávat ve funkčním stavu. To neznamená, že by vývojář či vydavatel musel navždy udržovat servery v chodu, i kdyby to pro něj znamenalo finanční ztrátu. Hráčům ale má být zachována možnost si servery hostovat sami, a pokud je to možné, měla by hra být uvedena do takového stavu, aby fungovala bez připojení k serverům. Zjednodušeně řečeno by společnosti neměly mít možnost hru na dálku vypnout a znemožnit její hraní.
Evropská komise nicméně 16. června požadavky iniciativy odmítla s tím, že v současnosti nemůže navrhnout právní povinnost pro to, aby bylo možné videohry hrát i poté, co skončí jejich komerční prodej. Zároveň ale Komise uvedla, že do konce roku zahájí diskusi s odvětvím videoher i zástupci spotřebitelů, aby vznikl „kodex chování pro správu videoher s ukončenou životností“.
Lobbing v Bruselu
Gregorová, která se z českých europoslanců tématem nejviditelněji zabývá a iniciativu podporuje, považuje rozhodnutí za zvláštní. „Komise sice říká, že to není dobrá praktika a firmy by to neměly dělat, ale že s tím v podstatě nic dělat nebude. Hráčům, ale i všem lidem to vysílá zprávu, že momentálně je průmyslová lobby příliš silná a Komise si asi nechce špinit ruce,“ kritizovala Gregorová ve vyjádření pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Třetího června, tedy asi dva týdny před vydáním stanoviska, v Bruselu proběhlo jednání za zavřenými dveřmi mezi lobbistickou organizací Video Games Europe (VGE) a Evropskou komisí. Setkání se mimo jiné zúčastnil šéf Ubisoftu Yves Guillemot. Načasování setkání podle Stop Killing Games „nelze ignorovat“.
„Podle mě to není tak, že by ty firmy, včetně Ubisoftu, přišly, něco řekly, a Komise si řekla ‚chudáci firmy‘. Bylo to politické rozhodnutí. Ubisoft v tom rozhodně sehrál svou roli, ale nemyslím si, že za to Komisi něco slíbil. Z toho bych je neobviňovala. Myslím si, že Komise je momentálně vyděšená z jakýchkoli antikampaní kvůli tomu, že je vše přeregulované. A tak jde někdy proti lidem,“ poznamenala Gregorová.
Kde končí autorská práva a začínají práva spotřebitelů?
Jedním z argumentů ve stanovisku Evropské komise je ochrana autorských a duševních práv. Jejich držitelé mají právo určit podmínky licencování svých videoher i podmínky, za kterých bude licence ukončena. Povinnost udržovat hry provozuschopné pak podle Komise také může ohrozit důvěrné obchodní informace či know-how. Vývojářům by navíc povinnost vycházející z požadavků iniciativy mohla přinést další finanční náklady.
Důvody Komise se tak do značné míry překrývají s argumenty VGE a Evropské federace výrobců videoher. Ty vyjádřily i obavy v souvislosti s duševním vlastnictvím ve vztahu k časově omezeným licencím třetích stran. Typicky se jedná například o licencovanou hudbu, kterou vývojářská společnost nevlastní. VGE a Evropská federace výrobců videoher dále tvrdí, že požadavky iniciativy by výrazně zasáhly do stávajících obchodních modelů a ohrozily kybernetickou bezpečnost her bez dohledu vývojáře.
Čtěte také
Otázka autorských práv a svobody podnikání je důležitým bodem i pro Krutílka. „Chápu argumenty hráčů, kteří videohrami žijí a investují do nich mnoho desítek, stovek a možná i tisíců hodin. Na druhou stranu jsem konzervativec, který ctí soukromé podnikání, svobodnou volbu poskytování služeb a autorská práva vydavatelů. Myslím, že je namístě diskutovat o tom, zda skutečně všechny firmy prodávající videohry v EU informují o jejich deaktivování s dostatečným předstihem a jak tuto transparentnost do budoucna zvýšit,“ řekl v květnu Krutílek při projednávání iniciativy.
„Zastávám názor, že spotřebitel musí před nákupem jasně vědět, co přesně kupuje, to znamená i to, jak dlouho a jak přesně bude hra podporována. Pokud jsou tyto podmínky transparentní, nemyslím si, že by EU měla do trhu dále zasahovat. Ne proto, že bych měl něco proti hráčům, ale proto, že vím, jak to dopadá, když se Brusel do něčeho ‚zakousne‘. Zpravidla špatně,“ přiblížil svůj postoj Krutílek pro CNN Prima NEWS.
Gregorová se ale domnívá, že argumenty neobstojí. „Petenti do duševního vlastnictví vůbec zasahovat nechtějí. Dřív jste si hru koupili na CD a tam byla. Oni jen chtějí mít možnost tu hru dál hrát, jako by byla fyzickým produktem, a třeba si hostovat své vlastní servery. To byl náklad pro hráče, ne pro tu firmu. Tu kopii, kterou si zakoupili, by používali pro vlastní potřebu, takže porušování duševního vlastnictví nehrozí. Všechny tyto argumenty jsou liché a mrzí mě, že je kolem toho tolik nepochopení,“ řekla Gregorová.
Budoucnost požadavků hráčů
Iniciativa nyní usiluje o to, aby se její požadavky staly součástí Komisí připravovaného legislativního návrhu Digital Fairness Act, který si klade za cíl „posílit ochranu a digitální spravedlnost pro spotřebitele a zároveň zajistit rovné podmínky a zjednodušit pravidla pro podniky v EU“. Očekává se, že v poslední čtvrtině letošního roku by Komise měla zahájit legislativní proces předložením návrhu DFA Evropskému parlamentu a Radě EU.
Podle Gregorové je Evropský parlament petici nakloněn a domnívá se, že existuje dobrá šance, že její požadavky v legislativě budou zohledněny. „My jako europarlament se průmyslové lobby nezalekneme. Jakmile DFA přijde na stůl, tak do ní nějaké pozměňovací návrhy v tomto ohledu určitě navrhneme,“ řekla Gregorová.
Čtěte také
Jestli se ale požadavky podaří do legislativy implementovat v plném znění, zatím nelze říct. „Já to budu navrhovat tak, jak požadují petenti, protože mi to přijde rozumné, logické a nezasahuje to do práv ani výdělků těch vydavatelů. Politika je ale výsledkem kompromisu, takže je možné, že se někteří europoslanci z konzervativnějších frakcí budou snažit prosadit nějaké kompromisnější návrhy, které se budou třeba týkat jasnějšího vymezení, co je předplatné, a jeho férového nacenění. Takže uvidíme,“ uvedla Gregorová.
Nejde jen o hráče, míní Gregorová
Gregorová věří, že problém, na který iniciativa Stop Destroying Videogames upozorňuje, je univerzálnější a netýká se pouze hráčů. „Musíme si uvědomit, že nějaký software má už skoro každé zařízení včetně třeba ledniček. My si tady zakládáme precedent pro to, jak se k nám budou firmy chovat, pokud si na ně nedáme pozor a nebudeme se spotřebitelsky chránit. Pokud vám firma může něco prodat, ale potom se tváří, že vám to může kdykoli vypnout nebo stáhnout, tak tady máme problém,“ popsala Gregorová.
Tyto případy, kdy se prolíná digitální a fyzický svět, podle Gregorové dosud nejsou adekvátně právně ošetřeny. „Někde s tím ještě nepočítáme, například chytrá auta jsou relativní novinkou na trhu. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, že kdyby firma majiteli vypla auto, protože přestal platit nějaké předplatné na nějaký software, tak majitel ten soud velmi pravděpodobně vyhraje. Čím víc ale takových případů bude, tím více se firmy budou domáhat ‚svých práv‘ a říkat, že takové jsou podmínky užívání. My tomuhle musíme zabránit předem,“ uvedla pirátská europoslankyně.
Podle Krutílka ale takové nebezpečí nehrozí. „Nemyslím si, že by nezohlednění iniciativy Stop Destroying Videogames otevřelo dveře k vypínání jiného typu softwaru nebo zařízení. Telefony nebo auta, respektive podmínky jejich uvádění na trh a následného provozování, se už teď řídí jiným legislativním rámcem,“ sdělil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zákaz mobilů ve školách naráží u opozice. Vědecká data jasný přínos neukazují
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
