Jiří Nechvátal, Cirkus Burger, Naděje české gastro scény
Sám o sobě říká, že je úplně obyčejný chlápek, který sedmnáct let dělal v korporátu a pak se jednoho dne sebral, založil si malou cateringovou firmu s food-trucky Airstream a nazval ji Circus Burger. Vystudovaný dopravní inženýr Jiří Nechvátal skromně zapomíná dodat, že z řadového zaměstnance se vypracoval až na šéfa logistiky jednoho z předních mobilních operátorů v Česku. Možná pracovní stereotyp a touha po změně i vášeň renovovat staré věci z něj stvořily špičkového principála burgerového cirkusu u nás. Právem tak patří mezi vyvolené kulinářské hvězdy projektu společnosti MAKRO ČR – NADĚJE ČESKÉ GASTRO SCÉNY.
Jak jste se dostal ke své kariéře v gastronomii?
Já bych to ani tak kariérou v gastru nenazýval. Byla to náhoda. Renovoval jsem starý Airstream z roku 1969 a říkám si, že je tak pěkný, že by bylo fajn z něj udělat food-truck, aby ho vidělo co nejvíce lidí. No a tak se zrodila myšlenka udělat pojízdnou maringotku s vařením a ježděním po festivalech. A časem se k tomu přidal další foodtruck a pak ještě mobilní stánek. Prostě takový pojízdný gastro cirkus.
Circus Burger PUB
Circus Burger PUB je první pojízdná restaurace v karavanu Airstream z roku 1947. Je to místo pro pravé gentlemany a jejich femme fatale. Kapacita je věru mikroskopická 8 míst k sezení a 2 přímo u baru. První rande, rychlý oběd a nebo snad večírek pro uzavřenou společnost?
Co je pro vás největší inspirací při tvorbě nových receptů?
Asi feedback a požadavky od zákazníků. Prostě, když si něco přejí, zkusíme to vymyslet, aby se to dalo udělat rychle a chutně v podmínkách maringotky. Ale abych to uvedl na pravou míru, já recepty nevymýšlím. Já jen řeknu, co by bylo dobré lidem nabídnout. Ale jak to realizovat a chuťově propojit je na našich kuchařkách Evě a Lence.
Jaká je vaše oblíbená kuchyň a proč?
Poslední dobou mám nejraději sushi. Neptejte se proč, prostě mi to chutná.
Jaké jsou největší výzvy při vaší práci a jak se s nimi vypořádáváte?
Dobře si naplánovat každou akci. A je jedno, jestli je to malý foodfestival někde na náměstí a nebo velký hudební festival na celý víkend na druhém konci republiky. Hlavně, vždy je to o lidech ve vašem týmu a těm já prostě věřím.
Jaké jsou vaše oblíbené suroviny a jak je používáte ve svých receptech?
Já všude říkám, že nejdůležitější je obyčejná cibule. Bez té to nejde. Najdete ji u nás v domácím kečupu a končí to karamelizovanou cibulovou marmeládou.
Jaký je váš největší kulinářský úspěch?
Dvakrát jsme stáli na bedně na Prague Burger Festivalu, jednou to bylo díky Economy Burger a jednou Hindenburg Burger.
Co byste doporučil amatérským kuchařům, kteří chtějí zlepšit své dovednosti v kuchyni?
No, já nejsem kuchař, tak nechci být za chytráka. Ale asi, jako v každém povolání, pokud se chcete někam posunout, tak na sobě prostě makejte, děláte to jen pro sebe.
NADĚJE ČESKÉ GASTO SCÉNY
Jedná se o dlouhodobou iniciativu makro, která podporuje talentované profesionály napříč gastronomií v České republice. Projekt si klade za cíl identifikovat a ocenit kuchaře, baristy, cukráře a další gastronomické osobnosti, kteří projevují vysokou míru talentu, originality a pracovitosti.
Proč myslíte, že si vás Makro vybralo do projektu NADĚJE ČESKÉ GASTRO SCÉNY?
Možná je to tím, že jsme trochu jiní než klasická restaurace, nemáme to jako regulérní job, ale děláme to pro radost, jedeme si to takovým punk stylem a jsme stále na cestách, v pohybu.
Jaké jsou vaše hlavní kulinářské inspirace a jak se promítají do vašeho stylu vaření?
Jak jsem řekl, nasloucháme lidem, co by chtěli a co se dá připravit v podmínkách street-foodu. Proto je u nás třeba inspirace 90. lety à la smažák v housce, samozřejmě hodně vyladěný, a nebo u nás jako limitku najdete domácí vdolky se šlehačkou. Prostě si hrajeme s jídlem, někdy to vyjde a je to pecka a někdy se to neprosadí a řekneme si: „Holt error.“
Jaká jsou vaše nejoblíbenější jídla k vaření a proč?
Tak my jsme známí tím, že jedeme burgery a polévky. Není nic lepšího než česnečka na festivalu, když máte ráno kocovinu. No a burgery, protože to zapadá do konceptu amerického originálního Airstream karavanu.
Jaké jídlo byste čtenářům doporučil, kdyby chtěli rychlé na přípravu a levné s ohledem na suroviny?
Tuhle otázku nemám strašně rád. Jsou toho mraky. Jako není nad čerstvý chleba s máslem a posypat pažitkou. Je to levné a rychlé.
Nedávno otřásl skandál Neapolí: Vyhlášený pekař veřejně propagoval pizzu s ananasem, byl považován za „vlastizrádce“. Napadá vás něco podobného v české kuchyni, co byste řekl, to nikdy?
Mám-li být upřímný, jak jsem řekl, mám rád sushi a já k tomu normálně přikusuju suchej rohlík. Já vím, je to strašný, ale já to tak mám rád.
Panuje mezi kuchaři, cukráři, baristy rivalita?
Rivalita panuje v každém oboru, kde je konkurence. Tady to není jinak.
Co ukázala pandemie covidu ve vašem oboru, jak se dá přežít takové období?
Toto by bylo na samostatný dlouhý článek. Nebylo to nic příjemného, nás to hodně poškodilo tím jak nebyly festivaly, svatby, firemní akce apod. Přežili jsme jen díky možnosti prodeje přes výdejní okénko a finančním zásobám z předešlých let, které se po covidu hodně vycucly.
Jaké rady byste dal mladým kuchařům, kteří začínají v tomto konkurenčním odvětví?
Vzal bych to spíš obecně nejen rady kuchařům, ale všem co chtějí rozjet gastro business a je jedno, jestli v kamenné restauraci a nebo jako my ve food-trucku. Prostě pokud tomu věříte, jděte do toho. Třeba zjistíte, že to není pro vás, proděláte peníze, lidi to neosloví. Ale alespoň to zkusíte. A pokud to děláte dobře, dejte tomu čas, lidi si všimnou a ve finále budete mít sami ze sebe radost, že jste našli odvahu začít.
Jaké jsou vaše plány na budoucí projekty nebo nové kuchařské výzvy?
Na rok 2024 už máme naplánované akce a další pomalu naskakují. Nemáme to jako hlavní job, takže si to chceme hlavně užít, ať je za grilem sranda. No a to hlavní je, ať lidem stále chutná a vrací se k nám. U nás v Circus Burgeru neplánujeme, prostě jak to přijde, tak se s tím popereme.
