Hrdina Slovinců Horák: Pořád tomu nevěřím, snad mi doma nezapálí auto. Teď už jsem zase Čech
Mostecký rodák Lukáš Horák byl v sobotu jen těžko překonatelnou překážkou pro české hokejisty a měl lví podíl na výhře Slovinska 3:2 v prodloužení, která znamenala první obrovské překvapení letošního šampionátu. K šokujícímu výsledku a mimořádně cenné výhře přispěl dvaatřicetiletý gólman 33 úspěšnými zákroky a byl vyhlášen nejlepším hráčem utkání na slovinské straně. V rozhovoru s novináři řekl, že je pro něho těžké výsledku uvěřit.
„Jestli je to vrchol kariéry? To nevím, těžko říct. Celý život jsem koukal na Čechy a fandil jim. Teď proti nim nastoupím a ještě vyhrajeme. Ani nevím, co na to říct. Furt tomu nevěřím. Jsem ale Čech! Tak jen doufám, že mi doma nezapálí auto,“ prohlásil s úsměvem Horák.
ČTĚTE TAKÉ: Propadák se soupeřem, který má zlomek hokejistů. Česko potopil i rodák z Mostu
Zápas s Čechy si užil naplno po všech stránkách. „Snažil jsem se na to nemyslet, ale od začátku na mě dýchly české písničky, které tady pouštěl český diskžokej. Už na rozcvičce. Vážně super zážitek, který si budu pamatovat do konce života. Něco nezapomenutelného,“ řekl Horák.
Utkání, do něhož vstupovali Češi v roli jasného favorita, mělo zajímavý průběh se dvěma obraty. Ten první byl očekávaný: českému výběru se podařilo po inkasovaném gólu otočit ve druhé třetině stav na 2:1. Jenže další trefu nepřidal a zápas zůstával na vážkách.
Teď už fandím Čechům, řekl Horák
Slovinci toho dokonale využili. Ve třetí části vyrovnali, v prodloužení pak ujel do sóla Marcel Mahkovec a v čase 61:14 dokonal druhý obrat. „Já to ale cítil už před zápasem, že vyhrajeme,“ smál se Horák. „Teď už jsem však zase naplno Čech, fandím jim,“ ujistil.
V roce 2015 byl v extralize členem mistrovského kádru Litvínova, který tehdy vedl shodou okolností Radim Rulík, současný šéf české reprezentační střídačky. V minulosti dokonce oblékl i český dres v reprezentační dvacítce. V sezoně 2015/16 odešel Horák do Grenoblu, po pěti letech se stěhoval z Francie do dánského Herlevu a od roku 2023 působí v Olimpiji Lublaň. „Vypracoval se výborně,“ ocenil Rulík.
„Užil jsem si to, bylo to speciální. Ale kdybych si před několika lety řekl, že budu na mistrovství světa, nevěřil bych tomu,“ přiznal Horák. A příliš nevěřil ani tomu, že si letos zachytá na MS, ačkoliv byl po loňském zisku slovinského občanství už na minulém. Tam si odbyl premiéru na velké akci.
„Do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli pojedu. Takže jsem si ani nijak nekroužkoval tenhle zápas. Dokonce ani rodina tu nebyla, nic jsme nezabukovali. Věřím však, že všichni seděli u televize. Myslím, že fandili Slovincům,“ řekl Horák.
Čtěte také
Slovinci uspěli i díky tomu, že se dobře drželi plánu. „Češi pak měli problémy se dostat do vyložených šancí. Všichni blokovali střely, dobře jsme bránili střed hřiště. Byli jsme nabuzení a říkali si, že pokračujeme dál, že to nevzdáme. Takhle musíme hrát. Nevyhrajeme jen našimi dovednostmi, my musíme hlavně bojovat stejně jako v prvním utkání,“ zhodnotil Horák.
Zároveň si však uvědomuje, že dva body z prvního duelu jsou sice dobrým základem, ale Slovinci budou potřebovat další, aby splnili svůj základní cíl – udržení mezi elitou. „Musíme hrát dál a snažit se sbírat body, kde to půjde. Nesmíme se vznášet v oblacích, je třeba být při zemi a pokračovat v tom, co jsme začali,“ zdůraznil Horák.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Riegrovy sady ožily hokejem. Češi smetli Dánsko 4:1 a fanoušci zpívali hymnu vestoje
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
