reklama

Hrozby pro Česko podle Jelínka a Jocha: Rusko, Čína, islamismus, kyberterorismus

Armáda se musí připravit, že nepřítel nebude tak jednoduše viditelný, abychom za ním mohli poslat tanky nebo na něho vystřelit rakety, tvrdí politolog a publicista Lukáš Jelínek. A nejméně zodpovědné by bylo si nalhávat, že žádné nepřátele nemáme, varuje ředitel Občanského institutu Roman Joch a poukazuje na Rusko, Čínu a islamismus. České armádě a rizikům pro Česko se věnovali hosté pořadu Silný hlas.

reklama

Jaký zvuk má, když o sobě člověk řekne, že je voják? „Myslím, že čím dál tím lepší. Ty doby komunistického papalášství, kdy armáda byla spíše něco jako ostuda nebo ztráta času, naštěstí už minuly. Česká armáda je armáda demokratického státu. Je to profesionální armáda. Takže si myslím, že není žádnou ostudou, být vojákem České republiky,“ postavil se za Armádu ČR Roman Joch.

Souhlasil s ním i Lukáš Jelínek. „Vyplývá to i z průzkumů veřejného mínění, že armáda patří k nejpopulárnějším nebo nejdůvěryhodnějším institucím v České republice. Souvisí to s tím, že máme rádi instituce, které fungují, a armáda u nás dlouhodobě funguje,“ doplnil politolog s tím, že jestli se něco se armádě vyčítá, tak spíše to, jak s ní nakládají politici, než že by byla jakýmkoliv způsobem nahlodána pověst vojáků jako takových.

Neefektivní nakupování vojenské techniky

Dluh naší země je pak podle Romana Jocha v plnění džentlmenského slova daného Severoatlantické alianci, a to, že budeme vynakládat dvě procenta HDP na armádu, zatímco nyní dáváme něco přes polovinu slibovaného. „Politici nejsou schopni věrohodně občanům vysvětlit, proč ta dvě procenta HDP na obranu jsou v zájmu nás všech,“ dodal.

Lukáš Jelínek uvedl, že podstatné při navyšování výdajů je, jak budou prostředky využity, a zmínil často neefektivní nakupování vojenské techniky a vojenských prostředků: „Cesta může být, že se zamyslíme nad smyslem a strukturou naší armády ne v minulosti, ale v budoucnosti. Když se ukáže, že armáda je výrazně důležitá při zvládání i nejrůznějších epidemií, zdravotnických krizí, živelných pohrom, že může hrát výraznou roli při zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo před nejrůznějšími hackerskými útoky.“ Pak se podle něj najde i politický konsensus na potřebné navýšení výdajů.

Nenalhávejme si, že nemáme nepřátele

Jak je to s naší vnější bezpečností a máme nějaké reálné nepřátele? „Až moc. Nejméně zodpovědné by bylo si nalhávat, že žádné nepřátele nemáme. Jsou to jednak revizionistické mocnosti, jako je například Rusko, které ohrožuje východní křídlo našich spojenců, jednak je to nová revizionistická mocnost, která se zdá být na druhé straně světa, a to je Čína. Jak vidíme, Číňani mají zkušenosti s pronikáním do kybernetického prostoru a s kradením tajemství nejenom bezpečnostních, ale i firemních. No a konečně je to islamismus. To znamená politická ideologie, která není totožná s islámem. Naopak umírnění muslimové jsou našimi nejlepšími spojenci proti islamistům,“ řekl Joch.

Dle mínění Jelínka však role velkých nepřátel, jako jsou třeba mocnosti jinak politicky orientované a systémově založené, víceméně klesá, protože si „dokáží mezi sebou nalézt nějaký modus vivendi (způsob života)“. „Já se mnohem více obávám a myslím si, že to bude dost reálné v budoucnosti, neviditelných nepřátel. Nemusí to být jen islámský terorismus, může to být vlastně jakýkoliv terorismus,“ dodal s odkazem na kybernetické útoky proti zdravotnickým či státním institucím.

„My se musíme připravit – a především naše armáda – na to, že ten nepřítel nebude tak jednoduše viditelný, za kterým budeme moci poslat tanky, nebo na kterého budeme moci vystřelit rakety,“ zakončil publicista a politolog s tím, že bychom měli podporovat vojenské zpravodajství, vojenskou policii, spojaře, či zdravotníky.

Co hosté míní o akceschopnosti EU, obraně jejích vnějších hranic a společné evropské armádě? Jak by podle nich reagovala veřejnost na povinnou vojenskou službu? Jak pocit našeho bezpečí ovlivnilo zabrání Krymu, konflikt na Ukrajině nebo Islámský stát? Odpovědi se dozvíte v přiloženém pořadu Silný hlas.

Tagy:

Hlavní zprávy

Češi jsou švejkovská nátura a nevěří opatřením. Neočkované si covid najde, říká Kubek
Rozhovor

Češi jsou švejkovská nátura a nevěří opatřením. Neočkované si covid najde, říká Kubek

Česko musí co nejrychleji proočkovat zbytek seniorů, vyzývá v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda České lékařské komory Milan Kubek. Varuje zároveň, že si covid neočkované najde. Na druhou stranu si myslí, že pokud by se proočkovala větší část společnosti, mohlo by dojít k rozvolnění opatření podobně jako například v Dánsku. Připomněl však, že někteří Češi se švejkovskou povahou nerespektují ani současná pravidla.

Kajínek: EU se zbláznila. Zakázat doživotním vězňům navazovat kontakty je nesmysl
Rozhovor

Kajínek: EU se zbláznila. Zakázat doživotním vězňům navazovat kontakty je nesmysl

Dánsko má v plánu zakázat vězňům, kteří jsou odsouzeni na doživotí, aby skrze dopisy a telefonáty navazovali romantické vztahy. K tomuto kroku chce vláda přistoupit zejména kvůli fanynkám, které odsouzeným zasílají desítky až stovky dopisů. Co si o návrhu dánské vlády myslí nejznámější český vězeň Jiří Kajínek, který si až do udělení milosti odpykával doživotní trest? Svůj názor sdělil v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Očkování nám rozhodilo menstruaci. Na změny po vakcinaci si stěžují desetitisíce žen

Více než 30 tisíc žen oznámilo, že po očkování vakcínou proti COVID-19 došlo k narušení jejich menstruačního cyklu. Změny ale byly „krátkodobé“, uvedla lektorka reprodukční imunologie na Imperial College London Victoria Maleová. Podle ní se většina žen po jednom cyklu vrátí k normálu. Neexistují zatím ani žádné důkazy, že by očkování ovlivňovalo plodnost.

Experiment japonských školáků pokračuje i po 37 letech. Na Havaji vyplaval vzkaz v lahvi

Tichý oceán vyplavil na Havaji lahev se vzkazem, kterou před 37 lety vhodili do moře studenti japonské střední školy v rámci vědeckého experimentu. Cílem pokusu bylo monitorování oceánských proudů, uvedl web The Guardian. V letech 1984 a 1985 školáci hodili do oceánu poblíž Tokia 750 lahví. Od té doby se našly na 17 místech planety. Například na japonském ostrově Okinawa, v Číně, na Filipínách nebo na západním pobřeží USA.

Sledujte ŽIVĚ Partii s Maláčovou a Pekarovou Adamovou: Jak by řešily státní rozpočet?

Na co máme peníze a na co už ne? Tím se v první části pořadu Partie Terezie Tománkové budou zabývat ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ve druhé polovině můžete sledovat velkou politickou diskusi například se zástupci hnutí ANO, Pirátů nebo komunistů. Nenechte si ujít nedělní Partii od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Očkujte se, stihl vyzvat miliony fanoušků. Pak slavný youtuber covidu podlehl

Proslavil se vytvořenými sériemi skriptových videí ze hry Minecraft, na Youtube ho sledovalo více než 1,5 milionu odběratelů. Americký 36letý youtuber Brandon Ashur však podlehl komplikacím spojeným s nemocí COVID-19. Své sledující o svém zdravotním stavu pravidelně informoval na sociálních sítích. „Doufám, že to přežiju,“ psal pod fotografie z nemocnice. Nakonec všechny žádal o jediné: „Prosím, očkujte se, tohle nechcete.“

Řidiči, pozor. Běžný lék na úzkost vás může připravit o řidičák kvůli drogám

Běžně používaný lék Trittico, který lékaři předepisují na stavy úzkosti, může vyvolat falešně pozitivní výsledek testu na drogy. Policie přitom při kontrole v takovém případě nemusí brát ohled ani na potvrzení od lékaře a může na místě zabavit řidičský průkaz do doby, než jsou k dispozici výsledky krevních testů. Na ty se ale čeká i několik týdnů.

Podmínky pro cestování se od pondělí opět mění. Které země se přesouvají do červené?

Ministerstvo zdravotnictví na základě dostupných dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) aktualizovalo seznam zemí podle míry rizika nákazy COVID-19. Ten začne platit od pondělí 20. září. Do červené kategorie se přesune Lotyšsko, San Marino a Rumunsko. Oranžová kategorie se rozroste o Island a Portugalsko, včetně Azorských ostrovů. Naopak Slovinsko bude tmavě červené.

Perou se o stín a trpí hlady. Na hranici USA a Mexika dorazily tisíce migrantů

Na hranici mezi Mexikem a americkým státem Texas se utábořilo už přes 10 tisíc převážně haitských migrantů. Provizorní tábor se rychle rozrůstá, životní podmínky ale nejsou nejen kvůli vysokým teplotám ideální. Počet zadržených migrantů na přechodu obou zemí přesáhl v červenci a srpnu poprvé za 21 let hranici 200 tisíc. Republikáni ze všeho viní prezidenta Joea Bidena.

reklama

Domácí zpravodajství

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama