Pro Francouze byl horší než Hitler. Nešlo to faul, tvrdí Schumacher o zákroku na Battistona

Tank. Gestapo. Nacista. SS. I takové pojmenování dostal německý fotbalový brankář Harald Schumacher od francouzských deníků poté, co přesně před 40 roky v semifinále mistrovství světa 1982 ve Španělsku ve výskoku pravou kyčlí a loktem zasáhl do obličeje francouzského obránce Patricka Battistona. Ten následně upadl do bezvědomí.

„Myslel jsem si, že je mrtvý,“ tvrdil po zápase lékař francouzské reprezentace Maurice Vrillac a doplňoval: „Dvě minuty jsem u něj necítil žádný tep.“

Hrála se 57. minuta semifinálového klání šampionátu v Seville, nerozhodný stav 1:1. Francouzský kapitán Michel Platini vyslal překvapivou nahrávkou z poloviny hřiště Battistona za německou obranu. Před ním už byl jen gólman Schumacher, kterému se i v médiích říkalo pouze Toni. A ten se na něj řítil. Battiston stačil míč odehrát špičkou své levačky, ale branku netrefil, když přesně na hranici pokutového území přišel tvrdý náraz.

Schumacher se ve vzduchu natočil a srazil Battistona.

Rozhodčí netrestal

Ten zůstal ležet, spoluhráči okamžitě volali lékaře a přes hlavního rozhodčího Charlese Corvera z Nizozemska také další zdravotnický personál s nosítky.

Po několika minutách nehybného Battistona ze hřiště odnesli. „Horší než samotný čin se zdají být tehdejší reakce brankáře. Zatímco zdravotníci ošetřují vážně zraněného Battistona, Schumacher stojí u branky, žvýká a žongluje s míčem,“ napsal ve vzpomínkách přední švýcarský novinář Klaus Zaugg a dodal: „A zjevně netečně čekal na pokračování zápasu.“

Sudí Corver německého brankáře nijak nepotrestal.

Francouzský prezident François Mitterand a německý kancléř Helmut Schmidt se dokonce „cítili nuceni“ vydat společné prohlášení pro média, aby uklidnili situaci. Dodnes je toto semifinále v Seville považováno za „zápas století“, ale také za mýtus a trauma zároveň.

Přesto ve známém francouzském sportovním listu L'Equipe další den objevil titulek: „Toni Schumacher, povolání Nelida“. A v anketě nejneoblíbenějších Němců mezi Francouzi se Schumacher dostal na první místo – před nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Schumacher ani po letech nikdy nepřiznal, že by šlo o faul, úmysl. Vždy mluvil o nešťastném momentu. „Dnes bych z branky vyrazil stejným způsobem a snažil se dostat k míči. Byl to nešťastný zákrok, ale ne faul,“ popsal později svůj pohled Schumacher pro německý magazín Kicker.

Schumacher: Omluvou to pro mě skončilo

Švýcarský portál Watson přišel ještě s další citací: „Battiston na mě šel s míčem, snažil se ho nade mnou zvednout a já jsem vyskočil. Netrefil míč pořádně, jenže já už jsem byl ve vzduchu, nedokázal jsem zastavit svůj pohyb a letěl jsem k němu s nataženými koleny. Ještě jsem se dokázal trochu otočit a naštěstí jsem Battistona netrefil přímo, ale bokem.“

Svou tehdejší zdánlivou lhostejnost vysvětlil německý gólman slovy: „Myslel jsem si, že když tam hned půjdu, tak z toho budou pořádné problémy. Strčí do mě nebo mě kopnou, někdo na mě třeba plivne, já ho uhodím a celá věc se vyhrotí. Nebyl jsem na to připravený. Z bezmoci jsem zůstal v brance.“ Lituje, že Battistona v nemocnici nikdy nenavštívil.

„Pro mě byla v celé kauze Battiston jedna důležitá scéna. Když jsem se mu omluvil. Omluvu přijal a tím to pro něj i pro mě skončilo,“ uzavřel jeden z nejdramatičtějších momentů ve světovém fotbalu Harald Schumacher.

Utkání skončilo v řádné hrací době remízou 3:3, poprvé v historii světových šampionátů se prodlužovalo a kopaly se penalty. Na ty Němci zvítězili 5:4. Ve finále prohráli s Itálií 1:3. Francouzi v boji o třetí místo podlehli Polsku 2:3.

Tagy: