Inspirace hereckou legendou? Morgan Freeman přeměnil svůj ranč na útočiště pro včely

Morgana Freemana všichni známe jako skvělého herce a režiséra. Ať už jde o drama, komedii či romantický film, každý si u něj přijde na své. Jeho nejnovější role nás však zasáhne všechny. Rozhodl se totiž pomoci zachránit včely.

Ze všech stran se na nás valí informace, že včely rapidně vymírají, a po celém světě se rozjíždějí iniciativy na jejich záchranu. Některé vybízejí k sázení květin či včelaření, jiné k podpisu petic proti používání pesticidů, které včelám škodí. Morgan Freeman také usoudil, že nemůže doma sedět se založenýma rukama, a rozhodl se svůj padesátihektarový ranč přeměnit na útočiště pro včely. Se svým „koníčkem“ se pochlubil už v roce 2014 a údajně dokonce ani nemusí nosit včelařskou kombinézu, jelikož včelám neodebírá med.

Od počátku nového tisíciletí došlo k několika masovým vymíráním včelstev, a tak se rozhodl dovézt 26 úlů se včelami z Arkansasu. „Spousta z nás se snaží přivést včely zpět. Nedochází nám, že jsou základním prvkem této planety a její vegetace. Na zahradě mám spoustu květů a mám zahradnici, která se stará i o včely. V podstatě se musí jen zamyslet nad tím, co by se včelám líbilo. Takže máme celé hektary jetele a nějakou levanduli. Mám i zhruba 140 magnólií s velkými květy,“ popisuje svůj včelí azyl Freeman.

Jak se říká v citátu připisovaném Albertovi Einsteinovi: „Pokud vymřou včely, lidé je přežijí jen o čtyři roky.“ Není to tak docela pravda. Běžně se uvádí, že za 90 % úrody vděčíme opylovačům a že celých 80 % připadá právě na včely. Podle některých výzkumů však stěžejní roli včel přebírají jiné druhy, například pestřenky. Změřit přesné dopady naší činnosti na opylovače není snadné, ale dnes už víme, že jsme celou planetu dostali do pořádné šlamastyky. Nejde totiž jen o nás a naši úrodu, ale i o to, že mnoho jiných druhů tak připravujeme o jejich potravu. Včely jsou zásadní součástí mnoha ekosystémů.

Čím tedy včely (a opylovače obecně) ohrožujeme nejvíce?

• Pesticidy jsou dnes běžnou (skoro by se zdálo, že i nepostradatelnou) součástí našeho zemědělství. Studie však ukazují, že právě chemické postřiky stojí za rapidním úbytkem včel i jiných zvířat. Naopak přirozené zemědělství bez chemie, při kterém je biodiverzita předností, přírodě může i prospívat.
• Intenzivní výstavba připravuje včely a další živočichy o domov i potravu. Lesy, meze, pastviny i pole mizí kvůli neustávající výstavbě domů i průmyslových hal a skladů. Stále častěji tak pod betonem mizí cenná půda, která poskytovala úkryt i potravu mnoha živočichům.
• Choroby, parazité a viry jsou velkou hrozbou i pro nekomerční včelaře. Kvůli častému přesunu včelstev i na dlouhé vzdálenosti dochází k přenosu nových patogenů.
• Syndrom zhroucení včelstev je pro nás zatím stále velkou neznámou. Při tomto jevu dospělé včely opustí svůj úl a zanechají za sebou osamocenou královnu a nedospělé jedince. Vědci se domnívají, že jeho příčinou může být globální změna, používání pesticidů (především neonikotinoidů), geneticky modifikované potravy či nedostatek imunity u včelstev, kterým je odebírán med a je nahrazován fruktózou.

Co může pro včely udělat každý z nás?

• Sázet květiny, které jsou pro opylovače atraktivní. A je jedno, jestli je k dispozici jen balkonový truhlík, roh ulice nebo celé lány.
• Nepoužívat pesticidy.
• Sázet stromy. Včelám neposkytují jen potravu, ale i dokonalý úkryt.
• Stavět domečky pro včelky samotářky a hmyzí hotely.
• Připravit jim pítko z mělké mističky. Ocení ho i ptáčci a další živočichové.
• Všímat si světa kolem sebe.

Vendula Hlavová