reklama

Inspirace hereckou legendou? Morgan Freeman přeměnil svůj ranč na útočiště pro včely

Ilustrační foto

Morgana Freemana všichni známe jako skvělého herce a režiséra. Ať už jde o drama, komedii či romantický film, každý si u něj přijde na své. Jeho nejnovější role nás však zasáhne všechny. Rozhodl se totiž pomoci zachránit včely.

reklama

Morgana Freemana všichni známe jako skvělého herce a režiséra. Ať už jde o drama, komedii či romantický film, každý si u něj přijde na své. Jeho nejnovější role nás však zasáhne všechny. Rozhodl se totiž pomoci zachránit včely.

Ze všech stran se na nás valí informace, že včely rapidně vymírají, a po celém světě se rozjíždějí iniciativy na jejich záchranu. Některé vybízejí k sázení květin či včelaření, jiné k podpisu petic proti používání pesticidů, které včelám škodí. Morgan Freeman také usoudil, že nemůže doma sedět se založenýma rukama, a rozhodl se svůj padesátihektarový ranč přeměnit na útočiště pro včely. Se svým „koníčkem“ se pochlubil už v roce 2014 a údajně dokonce ani nemusí nosit včelařskou kombinézu, jelikož včelám neodebírá med.

Od počátku nového tisíciletí došlo k několika masovým vymíráním včelstev, a tak se rozhodl dovézt 26 úlů se včelami z Arkansasu. „Spousta z nás se snaží přivést včely zpět. Nedochází nám, že jsou základním prvkem této planety a její vegetace. Na zahradě mám spoustu květů a mám zahradnici, která se stará i o včely. V podstatě se musí jen zamyslet nad tím, co by se včelám líbilo. Takže máme celé hektary jetele a nějakou levanduli. Mám i zhruba 140 magnólií s velkými květy,“ popisuje svůj včelí azyl Freeman.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Jak se říká v citátu připisovaném Albertovi Einsteinovi: „Pokud vymřou včely, lidé je přežijí jen o čtyři roky.“ Není to tak docela pravda. Běžně se uvádí, že za 90 % úrody vděčíme opylovačům a že celých 80 % připadá právě na včely. Podle některých výzkumů však stěžejní roli včel přebírají jiné druhy, například pestřenky. Změřit přesné dopady naší činnosti na opylovače není snadné, ale dnes už víme, že jsme celou planetu dostali do pořádné šlamastyky. Nejde totiž jen o nás a naši úrodu, ale i o to, že mnoho jiných druhů tak připravujeme o jejich potravu. Včely jsou zásadní součástí mnoha ekosystémů.

Čím tedy včely (a opylovače obecně) ohrožujeme nejvíce?

  • Pesticidy jsou dnes běžnou (skoro by se zdálo, že i nepostradatelnou) součástí našeho zemědělství. Studie však ukazují, že právě chemické postřiky stojí za rapidním úbytkem včel i jiných zvířat. Naopak přirozené zemědělství bez chemie, při kterém je biodiverzita předností, přírodě může i prospívat.
  • Intenzivní výstavba připravuje včely a další živočichy o domov i potravu. Lesy, meze, pastviny i pole mizí kvůli neustávající výstavbě domů i průmyslových hal a skladů. Stále častěji tak pod betonem mizí cenná půda, která poskytovala úkryt i potravu mnoha živočichům.
  • Choroby, parazité a viry jsou velkou hrozbou i pro nekomerční včelaře. Kvůli častému přesunu včelstev i na dlouhé vzdálenosti dochází k přenosu nových patogenů.
  • Syndrom zhroucení včelstev je pro nás zatím stále velkou neznámou. Při tomto jevu dospělé včely opustí svůj úl a zanechají za sebou osamocenou královnu a nedospělé jedince. Vědci se domnívají, že jeho příčinou může být globální změna, používání pesticidů (především neonikotinoidů), geneticky modifikované potravy či nedostatek imunity u včelstev, kterým je odebírán med a je nahrazován fruktózou.

Co může pro včely udělat každý z nás?

  • Sázet květiny, které jsou pro opylovače atraktivní. A je jedno, jestli je k dispozici jen balkonový truhlík, roh ulice nebo celé lány.
  • Nepoužívat pesticidy.
  • Sázet stromy. Včelám neposkytují jen potravu, ale i dokonalý úkryt.
  • Stavět domečky pro včelky samotářky a hmyzí hotely.
  • Připravit jim pítko z mělké mističky. Ocení ho i ptáčci a další živočichové.
  • Všímat si světa kolem sebe.

Vendula Hlavová

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Průzkum: Naočkovat už by se nechala téměř polovina Čechů. Větší zájem mají muži

Průzkum: Naočkovat už by se nechala téměř polovina Čechů. Větší zájem mají muži

Ochota lidí v Česku k očkování proti nemoci COVID-19 v lednu stoupla na 46 procent. V předchozích třech měsících přitom o vakcínu měla zájem zhruba třetina lidí. Nejochotnější k očkování jsou lidé ve věku od 55 let, naopak nejmenší zájem mají lidé mezi 25 a 34 roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Politika

Poslanci se chystají nařídit obchodům prodávat přes 70 procent českých potravin

Poslanci se chystají nařídit obchodům prodávat přes 70 procent českých potravin

Vyhrocená debata o tom, že by obchody musely povinně prodávat z velké části potraviny českého původu, utichla kvůli koronaviru. Poslanci na novelu zákona o potravinách ale nezapomněli. Ve středu se podle informací CNN Prima NEWS chystají schválit pozměňovací návrh z dílny SPD, který nařídí, že se od roku 2022 bude muset ve větších prodejnách prodávat 55 procent vybraných potravin z české produkce. V roce 2028 už půjde o 73 procent.

Topolánek pochválil Kalouska: Byl bys dobrý premiér i prezident
Praktičtí lékaři budou očkovat bez ohledu na rezervace. Každý 10 pacientů denně
Hrozí další odklad olympiády? Izolace před Australian Open jako varování
Kalousek pochopil, že jeho éra skončila, říká komentátor Šídlo
reklama
reklama
Nezapomenutelný Kalousek. S Babišem se vsadil o 10 milionů, profackoval mladíka

Politika

Domácí zpravodajství

Palachův pohřeb byl posledním svobodným vzedmutím emocí, vzpomíná pamětník
Odborník: PES nepočítal s novou mutací koronaviru. Je třeba připravit šestý stupeň
Další články
reklama
reklama