včela

Obnova písčin a písčitých stěn v pískovně Lžín u Soběslavi na Táborsku podpořila samotářské včely a další pískomilné druhy živočichů. Pískovnu upravilo ekologické sdružení Calla pomocí těžké techniky. Sdružení se o místo začalo starat před 16 lety kvůli hnízdišti ohrožených břehulí říčních, které zde ale už nehnízdí, protože se zhoršila kvalita písku ve stěnách. Místo nich našly v pískovně útočiště další druhy zvířat vázané především na písčiny, suché trávníky a tůně. V tiskové zprávě to uvedl Jiří Řehounek ze sdružení Calla.

Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou i kuriózní, až bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší čtvrtý díl čtvrté série Momentů války.

Ukrajinci během bitvy u doněckého Pokrovsku dělají doslova vše, aby odráželi útoky ruské armády. O této skutečnosti svědčí i aktivity ukrajinského 225. útočného pluku, jehož členové bojovali s nepřáteli, kteří se schovávali v rozbořeném suterénu. Když obráncům došly granáty, rozhodli se, že do sklepa plného okupantů vhodí dva včelí úly. Kuriózní záběry, jejichž bližší okolnosti je nyní složité nezávisle ověřit, se staly hitem sociálních sítí.

Včelaři si začínají zoufat. Tak kritickou zimu, jako je tato, prý už dlouho nepamatují. Úly decimují varoáza, včelí mor, ale i nevyzpytatelné počasí. Chovatelé hlásí masivní úhyny včel, například na Jihlavsku jde až o padesát procent.

V Česku se stále častěji vyskytují včely drvodělky, které se v důsledku změn klimatu rozšiřují stále více na sever. Hmyz, který svým zjevem a hlasitým letem spíše než klasickou včelu medonosnou připomíná čmeláka, však není pro naši přírodu nebezpečný a představuje užitečného opylovače.

S bodnutím včely, vosy či sršně se lidské tělo ve většině případů hravě vypořádá, zpravidla dochází pouze k lokální reakci. Jiné je to však v případě alergie na hmyzí jed. Alergici mohou být po bodnutí v krajním případě ohroženi na životě, hmyzí jed totiž patří mezi tři nejčastější spouštěče anafylaktického šoku. Kdy vyhledat lékaře, jak se chránit a co mít v případě potřeby po ruce?

Sršeň asijská by se mohla podle názoru odborníků znovu objevit na českém území v létě. Invazivní druh, který decimuje včelstva, již byl zaznamenán v Rakousku. S včasným odhalením nebezpečného predátora pomáhají moderní technologie a speciální pasti.

Slunečné a teplé počasí v příštích dnech vystřídá déšť a teploty kolem dvaceti stupňů. Prudké změny vnímají nejen lidé, ale především příroda. Nedávné mrazy měly dopad například na včely. Předtím totiž nebyly v plné síle a teď čekají na teplejší dny, až rozkvetou další rostliny. Hrozbou je ale i sršeň asijská. Ochránci přírody již rozmístili několik pastí.

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů.

Do České republiky se opět dostaly invazní sršně asijské. Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Evropská unie cizokrajný druh, který napadá a zabíjí včely, považuje za riziko pro biodiverzitu, připomněl slovenský Nový Čas. Hmyz se v Česku poprvé objevil v říjnu minulého roku.

Do Česka dorazila sršeň asijská. Ochránci přírody v pátek narazili v Plzni na několik exemplářů dravého druhu hmyzu. Radost z toho nemají. Pro lidi by sice neměl být větší hrozbou než sršeň obecná, velkým rizikem je ale pro včely. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové je jedna sršeň asijská schopna za den zlikvidovat až 50 včel.

I když na to počasí zatím vůbec nevypadá, v sobotu nastoupí astronomický podzim. A podle lidové moudrosti už teď příroda naznačuje, co nás v nadcházejících měsících čeká. Například velká úroda šípků a vysoká aktivita včel by měly být znamením dlouhé a tuhé zimy.