Intrikán s nablýskanou tvářičkou. Proč skončil politický supertalent Sebastian Kurz

Konec jedné éry. Tak rakouská média komentují čerstvé rozhodnutí exkancléře Sebastiana Kurze kompletně odejít z politiky. Kurz skončí i v čele lidovecké strany (ÖVP) a hodlá se věnovat rodině a svému nedávno narozenému synovi.

Narození syna Konstantina bylo podle rakouského deníku Kronen Zeitung rozhodujícím důvodem, aby Sebastian Kurz přišel s oznámením, že se zcela stahuje z politického života. Bývalý rakouský kancléř tak odejde i z čela lidovecké strany, které dosud předsedal poté, co v říjnu odstoupil z funkce šéfa spolkové vlády. Kurze by měl v pozici předsedy ÖVP nahradit současný ministr vnitra Karl Nehammer.

V rakouské politice tak definitivně končí jeden velký supertalent. Sebastian Kurz se totiž do úplně nejvyšší politiky dostal jako mladíček. Do křesla spolkového kancléře usedl v prosinci 2017, kdy mu bylo pouhých 31 let.

Z vídeňské rady až na ministerstvo

Tou dobou ale už za sebou měl solidní politickou dráhu. Jako 17letý vstoupil do mládežnické organizace Rakouské lidové strany a o šest let později se stal jejím předsedou. V letech 2010 a 2011 zasedal ve vídeňské městské radě, odkud se v dubnu 2011 vyhoupl až do pozice státního tajemníka pro integraci, která byla nově zřízena při ministerstvu vnitra.

O dva roky později uspěl v parlamentních volbách a stal se poslancem Národní rady. V prosinci 2013, kdy mu bylo stále jen 27 let, se stal rakouským ministrem zahraničí ve druhé vládě kancléře Wernera Fraymanna. Tehdy lidovci tvořili kabinet s rakouskými socialisty. Sebastian Kurz se stal vůbec nejmladším členem rakouské vlády od vzniku Rakouské republiky a zároveň nejmladším šéfem diplomacie některého z členských států Evropské unie.

Rozhodující zlom v jeho politickém vzestupu přišel v červenci 2017, kdy byl se ziskem 98,7 procenta hlasů zvolen předsedou Rakouské lidové strany. Ve funkci tehdy nahradil Reinholda Mitterlehnera. Tou dobou ale už bylo jasné, že Rakousko spěje k předčasným volbám, které se konaly 15. října 2017. Lidovci v nich zvítězili, když pro ně hlasovalo 31,5 procenta voličů.

Ibiza a další předčasné volby

Kurz ale dal při sestavování vlády přednost Svobodným (FPÖ) před socialisty, kteří skončili ve volbách druzí. 16. prosince oznámili Sebastian Kurz a šéf FPÖ Heinz-Christian Strache shodu na programových i personálních otázkách a o dva dny později se Kurz stal spolkovým kancléřem.

Jenže společné vládnutí lidovců se Svobodnými nevydrželo dlouho. V květnu 2019 vypukla takzvaná aféra Ibiza. Německé deníky Süddeutsche Zeitung a Der Spiegel zveřejnily dva roky starou nahrávku, která zachycuje jak Strache a jeho důvěrník Johan Gudenus jednají s údajnou neteří ruského oligarchy. Z videa vyplynulo, že Strache nabízel rodině ruského oligarchy veřejné zakázky, pokud jeho straně dopomůže k volebnímu úspěchu a FPÖ se dostane do vlády.

Miluji svého kancléře

Den po zveřejnění nahrávky Strache rezignoval, Kurz vypověděl koaliční smlouvu s FPÖ a Rakousko směřovalo k dalším předčasným volbám, které se konaly v září 2019. V nich lidovci pod vedením Sebastiana Kurze opět uspěli a vládu sestavili se Zelenými. Jenže v říjnu 2021 přišel druhý a definitivní Kurzův pád. Objevilo se obvinění z korupce.

Sebastian Kurz totiž vypovídal před komisí, která aféru Ibiza vyšetřovala. Nikoli přímo ke kauze, ale k danému období jeho vlády. Ukázalo se, že Kurz měl zasahovat do obsazování významných ekonomických funkcí a že v tom měl hrát nezanedbatelnou roli bývalý generální sekretář ministerstva financí Thomas Schmid. Uniklá konverzace mezi Kurzem a Schmidem v aplikaci WhatsApp spustila v Rakousku politické zemětřesení. Kurz Schmidovi napsal: „Neboj, dostaneš vše, co si přeješ.“ Načež Shmid odpověděl: „Miluji svého kancléře“. Sebastian Kurz odstoupil naposledy z funkce spolkového kancléře, kde ho 11. října nahradil tehdejší ministr zahraničí Alexander Schallenberg.