Íránský prezident hrozí Izraeli zničením. Jeruzalém má přestat sabotovat jaderný program


Pokud se Izrael bude snažit sabotovat íránský jaderný program, pak „uvidí, zda ze sionistického režimu něco zbyde,“ prohlásil íránský prezident Ebráhím Raísí v pondělním projevu k prvnímu výročí ve funkci. Izraelská sabotáž podle něj navíc rychle postupující výzkum nezastaví. Židovský stát viní z útoků na íránská jaderná zařízení a z atentátu na jednoho z předních vědců v roce 2020, informovala o tom agentura AP.

Raísího slova přicházejí v době hovorů o znovuobnovení jaderné dohody s Íránem. Dohoda známá pod zkratkou JCPOA byla původně uzavřena v roce 2015 a měla zpomalit teheránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Kromě Íránu ji podepsaly USA, Rusko, Čína, Francie, Británie a Německo a jako garant také EU. Od roku 2018, kdy od smlouvy za USA odstoupil exprezident Donald Trump, však dohoda není dodržována.

V posledních týdnech dochází v komunikaci mezi Washingtonem a Teheránem k vyjednávání možných podmínek oživení JCPOA. Írán však zůstává zdrženlivý a od Spojených států požaduje více záruk. Mimo jiné potvrzení, že příští americký prezident od smlouvy opět neodstoupí. Raísí zároveň nestojí o schůzku s prezidentem Joem Bidenem, ten se totiž za svého budoucího nástupce zaručit nemůže. „Setkání mezi námi nepřinese žádný užitek. Ani pro íránský národ, ani pro jeho zájmy,“ prohlásil prezident blízkovýchodní země na pondělní tiskové konferenci.

V debatách o obnovení JCPOA se angažují i další státy. Patovou situaci se snaží řešit také Evropská unie pomocí kompromisních návrhů. Obnova dohody o íránském jaderném programu byla i hlavním tématem středečního telefonátu mezi Bidenem a izraelským premiérem Jairem Lapidem, který unijní návrh již dříve označil za špatný.

Lapid minulý týden uvedl, že uzavření dohody by nezabránilo Íránu vyvinout jadernou zbraň. „Prezident Biden zdůraznil závazek, že USA nikdy nedovolí Íránu získat atomové zbraně,“ sdělil pak Bílý dům v prohlášení k telefonátu.

V době platnosti dohody bylo Íránu umožněno udržovat zásobu 300 kilogramů uranu a obohacovat jej na hodnotu 3,67 procenta, a to pod stálým dohledem zahraničních inspektorů. Podle posledních informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii dnes Teherán disponuje zásobou okolo 3 800 kilogramů uranu a obohacuje ho až na hodnoty šedesáti procent. Za této situace by tak dokázal vyrobit alespoň jednu atomovou bombu, informovala o tom agentura AP.