Íránka Maryam Karimiová byla odsouzena k trestu smrti oběšením za to, že zavraždila manžela. Spolu s ní byl obviněn i její otec, který jí pomáhal. V souladu s jedním z nejbarbarštějších zákonů íránského režimu matku popravila vlastní dcera. Informoval o tom britský web The Mirror.
Roky ji manžel týral a odmítal se s ní rozvést. Karimiová se proto rozhodla, že ho zavraždí. Její otec a jediný příbuzný Ebrahim se sice snažil, aby se celá situace vyřešila v klidu, avšak marně. Dceři proto nakonec s činem pomohl. Pár měl tehdy šestiletou dceru. Ta po zadržení své matky putovala k prarodičům ze strany zavražděného otce. Ti jí řekli, že je sirotek a že její rodiče zemřeli. Pravdu se dozvěděla až v dospělosti.
Podle íránského pojetí islámského práva rozhodují o trestu vraha spíše příbuzní obětí vražd než stát. Na základě přesvědčení jsou rodiny dotázány, jakou pomstu si přejí. Například pomsta formou qisas znamená, že ten, kdo zločin spáchal, bude potrestán stejně jako oběť. Mohou si vybrat variantu „oko za oko“, nebo obviněného ušetří a místo toho přijmou „krvavé peníze“. Překvapivě populární je pak i možnost odpuštění.
Oběti se stávají popravčími
Pomsta formou qisas se pak stává daleko barbarštější, pokud jsou oběti příbuzní nebo manželé. V případě Maryam Karimiové byla jedinou osobou, která mohla rozhodnout, právě její dcera. A byla to ona, kdo zpod nohou vlastní matky vykopla židli. Karimiová se tak oběsila. Její otec Ebrahim dostal dočasný odklad, nicméně stráže se postaraly, aby na šibenici viděl tělo své dcery. Letos v červnu pak byl popraven.
Íránské organizace na ochranu práv věří, že qisas umožňuje íránským duchovním vůdcům vyhýbat se odpovědnosti za exekuce poprav. Příběh Karimiové představil pro The Mirror ředitel íránského oddělení pro lidská práva Mahmood Amiry-Moghaddam. Pro web uvedl, že íránský soudní systém přeměňuje oběti na popravčí. „Íránský trestní zákoník nejenže obsahuje nelidské tresty, ale také podporuje násilí ve společnosti,“ řekl Amiry-Moghaddam.
Více Íránců raději volí peníze
Upozornil také na to, jak brutální qisas je, když se vražda stane v rodině. Režim čeká, až dítě dosáhne 18 let a pak ho postaví před možnosti. „Dceru Karimiové dostali do nemožné situace, protože jí řekli, že její matka zavraždila jejího otce a ona je ta, kdo rozhodne o dalším osudu,“ vysvětloval dále. Dodal také, že soudci a žalobci tlačí na rodiny, aby zvolily krev, a říkají, že je to jejich právo a povinnost vůči jejich zabitému příbuznému a bohu.
Ovšem navzdory těmto tlakům se většina Íránců rozhodne ušetřit životy těch, kteří od nich odtrhli jejich blízké. „Počet lidí, kteří volí raději krvavé peníze nebo odpuštění místo trestu smrti, je mnohem vyšší než počet těch, kteří žádají oběšení,“ řekl Amiry-Moghaddam. Loni to podle něj bylo více než 700 případů. „Myslím, že počet skutečných případů popravy byl pod 200,“ doplnil.